Akciové trhy si od začátku března připsaly pět až deset procent a s úspěchem čelí přívalu špatných makročísel z USA. Jak je to možné, když většina analytiků předpovídá americké ekonomice stále horší zítřky a banky hlásí další porce odpisů špatných úvěrů? Existuje snad nějaké rozumné vysvětlení pro nenadálý optimismus mezi investory?

Ano, na místě je hned několik faktorů, které ospravedlňují krátkodobé zisky akcií. Pojďme si je kritickým okem prověřit.

Za prvé: V posledních týdnech se rozjela výsledková sezona, ve které podniky odkrývají své hospodaření z počátku roku 2008. Ukazuje se, že mnohé nadnárodní společnosti se sídlem v USA jsou ve velice slušné kondici. Pomáhá jim slabý dolar a silná globální poptávka. Za tou stojí především Asie, Střední východ a východní Evropa. Zatímco americká ekonomika prudce šlápla na brzdu, mají tyto regiony stále nohu na plynu a dost dolarů na nákup amerického zboží. Jako příklad za všechny může posloužit Čína, která v prvním kvartále stále drží dvouciferný růst a její dovozy z USA rostou meziročně skoro o 30%. I proto koncerny jako IBM, Caterpillar nebo Intel vykázaly překvapivě dobré výsledky. Na druhé straně máme problematické banky, které nijak neoslnily, ale bohudík nenaplnily nejhorší obavy. To investorům stačilo, aby se na akcie začali dívat v lepším světle.

Za druhé: Důvodem bylo i to, že velká část z nich v březnu poměrně agresivně vsadila na další propad trhů (tzv. krátké pozice). Objem těchto sázek na Wall Streetu za poslední měsíc vyskočil o 60 % a dosáhl neskutečných 16 miliard dolarů. Lepší zisky některých nadnárodních společností pak spekulanty zaskočily a donutily část těchto pozic zlikvidovat. To krátkodobě oživilo poptávku po akciích a umožnilo trhům ignorovat další příval špatných makročísel.

Za třetí: Pozornost si zaslouží také prudké snižování amerických úrokových sazeb, kterým Fed reagoval na eskalaci problémů v realitním a finančním sektoru. Tato politika zvýšila zájem o fixně úročené papíry (dluhopisy), jejichž ceny v USA vylétly prudce vzhůru. Teď, když se Fed se snižováním sazeb blíží ke konci, považuje mnoho investorů dluhopisy za relativně předražené. Zbavují se jich a peníze častokrát přesouvají do akcií.

Sečteno, podtrženo, existuje řada důvodů, proč akcie mohou dočasně vykazovat slušné zisky, i když se nad jejich střednědobými vyhlídkami stahují mračna. O jakých střednědobých vyhlídkách je tu řeč? Hypoteční krize sice nemusí již výrazně zasáhnout finanční sektor, postupně ale dopadne na amerického spotřebitele, který je v mnoha ohledech klíčový. Americká centrální banka sice snížila cenu i podmínky, za kterých půjčuje bankám, ty ale zůstávají na podniky a především domácnosti přísné a své úroky snížily jen minimálně. Současně se začíná rychle propouštět a napříč USA roste nezaměstnanost. Běžný Američan k tomu všemu již nestíhá ani sledovat, jak rychle každý týden šplhá vzhůru cena benzinu. Není proto žádným překvapením, že spotřebitelská důvěra v březnu spadla na nejnižší úrovně za posledních 26 let. Spotřeba domácností přitom stojí za 70 % amerického HDP, a hraje tak v největší světové ekonomice klíčovou roli. Nižší americká spotřeba by časem mohla zchladit i růst asijských ekonomik, které do dneška rostly především kvůli exportu do USA. Pak by i tolikrát skloňované nadnárodní společnosti mohly začít mít potíže. Značná část jejich úspěchu jde navíc na vrub slabého dolaru, který může rychle posílit, až Fed definitivně zastaví snižování sazeb.

Tyto střednědobé souvislosti již nejsou zdaleka tak povzbudivé a bylo by proto iluzí domnívat se, že jsme z nejhoršího venku a nad hlavou nám svítí slunko.

Autor je hlavním ekonomem Poštovní spořitelny