Jiří S. Kupka:
Krvavé jahody
/Mladá fronta, 208 stran/
Příběh Věry Sosnarové by mohl vypadat jako strašidelná pohádka s dobrým koncem. Její matka, Ruska, se zamilovala do českého legionáře a uprchla s ním do Československa. V Rusku byli takoví lidé považováni za zrádce socialistické vlasti. Proto v roce 1945 odvlekli komisaři NKVD (za tiché účasti české strany) ženu i obě její dcery na Sibiř, aby si svá "provinění odpykaly". Po osmnácti letech strádání se dcerám podařilo vrátit domů, kde ale ústrky pokračovaly. Vyprávění z lágrů a gulagů už známe mnoho, ale v tomto případě je příběh o to smutnější, že Věra Sosnarová dodnes žije na jižní Moravě a dosud jí nebylo přiznáno odškodnění. Prý si nejprve musí sehnat očitého svědka svého utrpení.
Dan Simmons:
Terror
/Přeložil Pavel Medek, BBArt, 648 stran/
Kdo byl rozladěn letošní mírnou zimou a touží po příběhu z nehostinného arktického severu, ukojí svůj stesk po chladu novým rozsáhlým románem Dana Simmonse Terror. Autor je veledůležitou postavou žánru fantasy, sci-fi a hororu, a zároveň skvělým vypravěčem, který si v ničem nezadá s klasickými romanopisci. Simmons zpracoval mrazivý příběh výpravy sira Franklina Croziera, který se na lodi Terror vydal roku 1845 hledat tzv. severozápadní cestu a jejíž osud je dodnes předmětem mnoha spekulací. Když loď už dva roky vězní ledové kry, tenčí se zásoby potravin, na palubě řádí kurděje i tajemný netvor, a doktor nestačí amputovat omrzlé končetiny, je jasné, že se musí něco stát.
Simon Shama:
Krajina a paměť
/Přeložil Petr Pálenský. Argo / Dokořán 2007, 702 stran/
Objemná monografie z pera autora u nás neprávem nedoceněné práce o Francouzské revoluci Občané pojednává o vzájemném ovlivňování krajiny a člověka. Krajina je "kulturním jevem, konstruktem imaginace projektované do dřeva, vody a kamene". Shama rozdělil své pojednání do tří základních kapitol, v nichž se zabývá otázkou kulturního postoje k lesu, vodě a velehorám. Poslední díl tvoří pojetí Arkádie, v níž se všechny tyto typy krajiny stýkají. Kniha zachycuje na bohatém textovém i obrazovém materiálu nejrůznější přístupy, od mytologického přes poetický až po přísně racionální. Díky autorově brilantní práci s jazykem a schopnosti přímočarého myšlení je kniha vstřícným průvodcem krajinou kulturní i divokou.
Antje Rávic Strubelová:
Chladnější vrstvy vzduchu
/Přeložila Lenka Housková, Kniha Zlín 2008, 163 stran/
Přes ze všech stran proklamovanou nechuť vydávat mladé německé autory se občas najde odhodlaný nakladatel. Román Antje Rávic Strubelové (1974) není sázkou na jistotu, přestože se u sousedů setkal s příznivou reakcí čtenářů i kritiky. Na vodáckém táboře ve Švédsku si dospívající z bývalého východního Německa snaží vyjasnit svou roli v životě. Odmítají konzumní způsob života, utíkají před stereotypem, možná i sami před sebou. Mezi nimi je i mladá Anja. Základní osy příběhu tvoří osudové setkání s éterickou dívkou Siri, kvůli níž se Anja proměňuje v chlapce, erotické jiskření i vzrůstající agresivita ostatních táborníků. Poněkud zadumané a občas brutální, ale rozhodně čtivé. Tomáš Dimter
