Albánci se na podzim zakousnou do českého chleba. Přesněji řečeno, do chleba vyrobeného na české pekařské peci za milion eur. Instalovat ji bude firma J 4, které se podařilo zvítězit nad konkurencí příznivější cenou, kvalitou a dobrými referencemi.

"Přestože si část Albánců peče chléb doma, ve městech je stále populárnější pečivo z malých pekáren. Místní výrobce se proto rozhodl zakoupit první průmyslovou pec, která by deseti až patnácti tunami chleba denně zásobila obyvatelstvo v Tiraně a v okolí," říká Josef Mázl, šéf úspěšné společnosti J 4, která se již prosadila v řadě zemí světa.

"Naše zařízení dokáže upéct chléb podle albánské receptury tak, aby to vyhovovalo zákazníkům. Ovšem kvalitu chceme hlídat ještě alespoň půl roku po instalaci pece," dodává Josef Mázl s tím, že jde zatím o první zakázku.

Na albánském trhu se snaží uplatnit své výrobky i jiní čeští vývozci. Vzhledem k rostoucí spotřebě piva, zejména pak v turisticky atraktivních lokalitách, začal vloni na albánský trh vyvážet svůj prémiový ležák Pilsner Urquell největší náš vývozce piva Plzeňský Prazdroj. K prodeji využil místního distributora - společnost Marketing & Distribution. Jen v Tiraně se toto pivo čepuje v několika desítkách restaurací a barů, lahvové pivo je k dostání v lepších supermarketech.

Ostatně díky stoupající poptávce po pivu se k zakázce dostala i tuzemská společnost ZVU Potez, zabývající se výrobou a dodávkami potravinářských a chemických technologií, která rekonstruovala pivovar Birra Korca.

S budoucím zákazníkem se zástupci firmy setkali jako vystavovatelé na veletrhu Brau Beviale v Norimberku. "Stánek navštívila skupina tří albánských specialistů, kteří měli zájem o rekonstrukci starého pivovaru vybaveného italskou technologií. Překvapením byly jejich odborné a kvalifikované dotazy, které nás přesvědčily o důvěryhodnosti poptávky a přiměly k rychlému vypracování nabídky," vzpomíná Zdeněk Fiala, obchodní ředitel ZVU Potez.

Později při jednání, trvajícím čtyři dny, se Albánci projevili jako dobří a zkušení obchodníci. Jednání vyžadovala trpělivost, pomohla však i pohotovost Čechů. "Albánský technolog při kontraktačním jednání v otázce výkonu zařízení argumentoval citací z "německé bible pivovarnictví". Mojí argumentací bylo, že pokud se investor rozhodl vařit pivo českého typu, je vhodnější postupovat podle "českého koránu pivovarnictví". Jak jsem se pak dozvěděl, tato replika pobavila, zapůsobila a pomohla k rozhodnutí v náš prospěch," poznamenává Zdeněk Fiala.

Výsledkem byl podpis kontraktu na rekonstrukci pivovaru s výkonem 100 tisíc hl. ročně. Celý proces, od prvního setkání do zahájení rekonstrukce, trval přitom rok a půl. "Konkurenci jsme předčili tím, že jsme investorovi byli schopni garantovat rychlost realizace, požadovaný výkon, komplexnost služeb končící zaškolením obsluhy, a to vše za cenu přijatelnou pro obě strany," říká Zdeněk Fiala.

Při větších zakázkách je však na Balkánu třeba počítat se skluzem z hlediska stavební připravenosti. To byl i zmíněný případ. Částečně se na tom podepsal fakt, že investor z hlediska estetického vzhledu pojal stavbu velkoryse.

Co se týče jazykové bariéry, podle zkušeností Zdeňka Fialy preferují Albánci italštinu, mladá generace začíná hovořit anglicky. "Jistě je zajímavé, že pivovar v místě angažoval do služeb profesora, který koncem 50. let studoval ČVÚT v Praze a VŠ Báňskou v Ostravě a ani po padesáti letech nezapomněl češtinu," poznamenává Zdeněk Fiala.

Přestože šlo o jednorázový kontrakt, snaží se manažeři se ZVU Potez o nové zakázky. "Je pochopitelné, že na trhu nejsme jediní a ani úspěšná realizace nám nezajistí další smlouvy. Vedeme jednání v oblasti rekonstrukcí i budování nových pivovarnických kapacit. K tomu nám pomáhají osobní vazby a reference," dodává Zdeněk Fiala s tím, že věří v další příležitosti.

Ostatně perspektivy pro české exportéry a investory v odvětví zmiňuje i Vladimír Bomberovič, obchodní rada zastupitelského úřadu ČR. "V zemi chybějí kapacity pro zpracování zemědělských produktů. Například z Brazílie se doveze maso, které se zabalí a prodává v obchodech. Přitom zemědělci by ho mohli sami vyprodukovat. Neexistuje tu však systém výkupu, ten by ale mohl zavést velký investor. Zatím 400 tisíc drobných farem, zaměstnávajících na 55 procent práceschopného obyvatelstva, není schopno kvůli nedostatku techniky, hnojiv a nedostatečné mechanizaci konkurovat dovozům potravin z Itálie, Makedonie a dalších zemí. Vlastně jde o samozásobování, a to jen v období sklizně," uvádí Vladimír Bomberovič.

 

Související