Osm nových dolů na těžbu mědi na Urale a historicky největší kontrakt za 1,2 miliardy korun. Výstavba tří desítek dolů na těžbu uranu v oblasti Bajkalu, kontrakt na Kuzbase. To jsou výsledky firmy INCO engineering - výrobce a dodavatele nové generace těžních strojů, podnikajícího v Rusku pouze čtyři roky. "Pro vstup na ruský trh jsme využili i spolupráce s agenturou CzechTrade, která nám v očích partnerů vytváří kredit," říká generální ředitel této firmy Antonín Jaroš.

Šéf společnosti J4 (výroba pekařských pásových pecí) Josef Mázl má na ruském trhu zase zkušenost, že mít za zády podporu v profinancování kontraktu mu zvyšuje šanci na úspěch o 50 procent. "V Rusku už se nerozhazují peníze, zejména vznikající střední firmy velmi zvažují investice," dělí se o zkušenost Josef Mázl.

To jsou dva z mnoha příspěvků, které zazněly 2. dubna v Plzni na Exportní konferenci na téma: Obchodujeme s Ruskem, Srbskem a Černou Horou a Pobaltím. Organizátorem byla agentura CzechTrade a Komerční banka a účastnilo se jí na dvě stě podnikatelů.

"Ve vztahu k Rusku prosazujeme zónu volného obchodu a jeho účast ve WTO a v případě Srbska podporujeme jeho členství v Evropské unii. To jsou cesty, jak odstraňovat překážky," poznamenal na úvod náměstek ministra průmyslu a obchodu Milan Hovorka.

A šéf agentury CzechTrade Ivan Jukl zdůraznil, že podobná konference se koná vůbec poprvé v regionu.

V každém případě se účastníci konference, jichž se většina zaměřila na informace o ruském trhu, shodli v tom, že ačkoliv hlavními lokalitami, pokud se dělá velký byznys, jsou Moskva, Petrohrad a Jekatěrinburg (Štěpán Jílek, ředitel zahraniční kanceláře v Petrohradu), pro menší a střední firmy je vhodné vydat se rovnou do regionů. "V regionech, jezdí se do dvacítky vybraných, je větší zájem o české firmy. Moskva je plná, na příjezd české podnikatelské mise reagovalo pár firem, zatímco v regionu Petrohradu byl ohlas značný," poznamenal František Masopust, výkonný ředitel Komory SNS, o jejíž služby mezi exportéry neustále stoupá zájem.

Ostatně, jak potvrzuje i vrchní ředitel společnosti EGAP Miroslav Somol, stoupá do tohoto teritoria i poptávka po pojištění exportu se státní podporou.

Na standardizaci ruského podnikatelského prostředí poukázala Jana Švábenská, ředitelka divize Financování obchodu a exportu Komerční banky: "Kufříková doba pominula, běžné bankovní produkty se etablují. Klientům v tuzemsku se zase vychází vstříc například i možností otevřít si účet v rublech, což nese své výhody."

Ohledně vývoje v Srbsku však bankéři očekávali rychlejší dynamiku vývoje a objemnější exporty. Přesto i tato země nabízí českým vývozcům a investorům nemalé příležitosti.

"Vzhledem ke stoupajícím nákladům na výrobu u nás a k nákladům na dopravu mají na srbském trhu šanci především výrobky s vysokou přidanou hodnotou a technologie, které v Srbsku nejsou. Uplatnění nalézají i tradiční české průmyslové výrobky, jako jsou kolejová vozidla, automobily, a to především díky dobré pověsti a kvalitě za přijatelnou cenu," shrnul možnosti Pavel Svoboda, ředitel kanceláře CzechTrade v Bělehradu.

Konkrétní příležitosti spatřuje v takových odvětvích, jako je stavebnictví (stavební prvky), dovozy celků, jako jsou pivovary, mlýny, cementárny, spotřební zboží (české výrobky stále ještě mají dobrou image z dřívějška), zemědělství (zejména v obilnici země Vojvodině), jehož malá roztříštěná hospodářství potřebují stroje a možnost zpracovávat své produkty. Srbsko zápasí i s problémy životního prostředí, s přibližováním k EU je bude muset výrazně řešit.

Srbsko je výhodné pro podnikatelské aktivity i z důvodu nižších nákladů, platy se pohybují kolem 250 až 300 eur. Regionální rozdíly jsou však ohromné, nejvyšší životní úroveň je v Bělehradu a ve městě Novi Sad. V malých městech jsou i nízké ceny nemovitostí, zatímco v centru srbské metropole se vyšplhaly na pět tisíc eur za metr čtvereční.

Využít je možné i bezcelní styk Srbska s Ruskem, ovšem 51 procent výrobků se musí vyrobit právě v Srbsku.

Nehledě na aktivity některých českých firem, například společnosti ALTA, sdružení České dobývací techniky nebo ČEZ, který má zájem o dostavbu elektrárny Kolubara, v investicích jsou aktivnější firmy z jiných zemí, například ze Slovenska. "Přitom image ČR je v Srbsku tradičně dobrá," poznamenává Pavel Svoboda.

Ačkoliv Srbsko má podle kritérií OECD nejhorší hodnocení (7. skupina hodnocení ratingu rizik), podle obchodního rady ZÚ v Bělehradě Svatopluka Čecha je podnikatelské prostředí téměř standardní. Pavel Svoboda k tomu říká: "Obecně jsou v Srbsku dodržovány zákony více, než většina Čechů předpokládá." Navíc konkurence je v řadě oblastí nízká. "Rok, rok a půl bude trvat, než se trh zaplní konkurencí," dodává Svatopluk Čech.

 

Související