Mnohovrstevnatá tvorba sochaře Vladimíra Preclíka se včera definitivně uzavřela. Umělec, pedagog a předseda Spolku výtvarných umělců Mánes zemřel po dlouhé nemoci v Praze ve věku 78 let.
Známý český sochař často využíval přírodní materiál, zkoušel jeho možnosti a meze, měl zálibu v překvapivých kombinacích a netradičních povrchových úpravách. Neobvyklé jsou jeho barevné sochy, které vznikaly již v padesátých a šedesátých letech. Vedle sochařství se Preclík věnoval malbě, grafice i kresbě a vydal několik knih. Vychovával také nastupující generaci výtvarníků, byl děkanem Fakulty výtvarného umění Vysokého učení technického v Brně.
Jedním z posledních Preclíkových děl, které zná široká veřejnost, je památník druhému odboji na pražském Klárově. Ještě více než samotný pomník si mnozí pamatují peripetie, které jeho vznik provázely. Preclík v soutěži nevyhrál, byl až druhý. Ale vítěz David Černý popudil svými výroky Český svaz bojovníků za svobodu. Svaz Černého dílo odmítl, radnice Prahy 1 mu vyhověla a vybrala Preclíka.
V roce 2006 byla odhalena busta Jaroslava Ježka na pražské konzervatoři nesoucí skladatelovo jméno, jejímž autorem je Preclík. Vytvořil také busty Jaromíra Johna, Karla Čapka nebo Františka Hrubína.
Do povědomí se dostala také pravidelná Hořická mezinárodní sochařská sympozia, na kterých umělci z různých zemí již víc než čtyři desítky let tvoří monumentální skulptury. Ve východních Čechách, které jsou Preclíkovým rodištěm, tak během let vznikla velká expozice pod širým nebem.
V únoru byla v sídle Krajského úřadu Královéhradeckého kraje otevřena stálá Preclíkova galerie. Autor rodnému kraji daroval část svého díla a svůj archiv. Ve vstupním atriu hejtmanství je vystaveno 30 soch, pět obrazů a také devět grafických listů.
Přestože Preclíka v posledních letech provázela nemoc, měl být v nejbližších dnech znovu zvolen předsedou spolku Mánes.
