HN_080229_16r.gifJaká čísla si vsadit sice šéf společnosti Sazka Aleš Hušák nikomu poradit neumí. Ví však, jaká čísla by lidé spíš sázet neměli. "Jsou to čísla 1, 2, 3, 4, 5, 6. Ne, že by nemohla vyhrát, ale o případný jackpot by se pak dělilo více zájemců. Toto je totiž častá kombinace," dodává Hušák.

Sazka, která za loňský rok očekává ještě vyšší výnosy než v roce 2006, kdy utržila 10,3 miliardy korun, navíc chystá další "útok" na neloterijní svět. Z jejích terminálů budou lidé platit třeba zboží koupené na internetu.


HN: Kdy jste si naposledy vsadil a vyhrál?

Naposledy jsem si vsadil minulou neděli hru Euromiliony a vyhrál jsem 281 korun.


HN: A kolik jste nejvíc při své sázce prohrál?

Nejvíc peněz jsem prohrál v kasinu v Las Vegas. Ten rozhovor bude ale číst moje manželka, proto raději neřeknu kolik. Tu částku by nerada slyšela.


HN: Když jsme u těch čísel. Jaký byl pro Sazku rok 2007? Podařilo se zopakovat rekordní zisk 1,7 miliardy z roku 2006?

Výsledky ještě nemáme auditované a nejprve je navíc musíme oznámit lucemburské burze. Můžeme říct, že budou dobré, ale rozhodně nebudou následovat rok 2006. Celkové výnosy máme ale vyšší než loni.


HN: Příjmy rostou proto, že sází více lidí více peněz, nebo díky neloterijní činnosti?

Je to dáno šíří produktů. V sázkách je v posledních letech v průměru obvyklý sedmiprocentní nárůst díky bohatnoucí střední třídě. Některé segmenty trhu ale rostly rychleji a neloterijní činnost nám dělá extrémní radost. Důležitý je pro nás nejenom tok peněz, ale i fakt, že nám roste ziskovost.


HN: Když se neloterijní činnosti daří, nerozšíříte nějak nabídku produktů poskytovaných z terminálů?

Spustili jsme placení složenek. To je dobrá služba a letos ji chceme ještě rozšířit. Už máme rozjednáno několik partnerů. V nejbližších měsících navíc chystáme spuštění revoluční služby, od které očekávám stejný úspěch jako od dobíjení telefonů. Nabídneme placení na internetu přes naše terminály. Zákazník nebude muset používat vlastní bankovní kartu. Nakoupí si zboží, vyplní formulář a s objednávkou půjde na nejbližší roh k terminálu Sazky. Tam zaplatí a dostanete potvrzení o zaplacení. Chystáme i možnost, že si "přednabijete" kartu na nějaké body a ty budete utrácet na konkrétních internetových obchodech.


HN: S kterými internetovými obchodníky tuto službu spustíme? Budou to největší hráči jako Internet Mall a Kasa?

To zatím nemůžeme prozradit. Máme společnost, která nás zastupuje a vystupuje mezi obchodními domy a námi. My jsme zde na tu transakční část.


HN: Existují i další služby, které by terminály v budoucnu mohly nabídnout? Nebo tím bude jejich potenciál vyčerpán?

Terminály toho umějí daleko víc. V hledáčku máme třeba letenky a služby cestovních kanceláří. To jsou projekty, na kterých se nyní pracuje a o kterých jednáme.

Teď je to O2 arena, za pět let se může jmenovat jinak


HN: Sazka Arena se v sobotu změní na O2 arenu. Proč ta změna?

Bylo to součástí našeho byznys plánu. Pronájem názvu je běžnou součástí velkých arén. S výjimkou jediné, což je Madison Square Garden, mají pronajatá jména všechny.

Žádná aréna nikde na světě nevydělává jen na pořádání akcí, ale na prodeji svého jména, pronájmech skyboxů a dalších věcech. Také my jsme měli pronájem jména v našem plánu dlouhodobě, jenom jsme čekali na vhodného partnera, se kterým nalezneme společnou cestu. Po třech letech jsme ho našli.


HN: Netěší vás, že název Sazka Arena je už tak zažitý, že O2 arena nikdo používat nebude?

V případě peněz netrpím sentimentem. Věřte mi, že generální ředitel Sazky bude říkat O2 arena. Sentiment nemá v případě obchodu žádné oprávnění.

Mnoho mých známých tvrdí, že také budou i nadále říkat Sazka Arena, já si ale myslím, že brand O2 je velmi silný. Za pět let to ale může být třeba i jiná aréna, kdo zaplatí, ten zaplatí. Musíme pronajmout název, protože je to soukromá investice a musíme vydělat na splátky.


HN: Kolik za pětiletý pronájem dostanete? Hovoří se o částce 275 milionů...

Obě strany se dohodly, že nebudou ani naznačovat. Mohu ale říct, že my jsme se smlouvou spokojeni a O2 má příležitost, jak zviditelnit svou značku za dobrou cenu.

Jackpot ve Sportce padá příliš často


HN: Nedávno jste oznámili spolupráci s ukrajinskou národní loterií. Už můžete říct, co konkrétně budete na Ukrajině dělat?

Součástí smlouvy je dodávka starých terminálů. Ty se nyní balí a domnívám se, že bližší informace o naší spolupráci zveřejníme v nejbližší budoucnosti. Na Ukrajině se ale soustřeďujeme hlavně na konzultační a dodavatelskou činnost.


HN: Budou na Ukrajině i hry, které známe z Česka?

Některé brandy ano. Co se týče her, ty budou muset být uzpůsobeny pro ukrajinský trh. Naše Sportka se tam neobjeví určitě. Je to hra typu Lotto.

Navíc Sportka byla původně vymyšlena pro tří- až šesti milionovou populaci. Její matrice tedy může fungovat ještě u nás v Česku, ale nebude fungovat na pětkrát větším trhu. Ani u nás už v některých případech není příliš ideální, protože pak jackpot padá příliš často.

Na Ukrajině se ale mohou objevit hry typu Keno a Šťastných deset. Ty nejsou závislé na počtu obyvatel.


HN: Na další trhy se nechystáte?

Sazka spolupracuje s loteriemi jiných států čtyřicet let. V bývalém východním bloku jsme pomáhali založit řadu loterií. Tehdy to bylo ale zadarmo v rámci soudružské spolupráce. Příležitosti další zahraniční spolupráce ale hledáme. Co se týče loterií, tak to ale vždy zůstane v rovině konzultační. Trhy jsou regulované a nikdo si jen tak dobrovolně příjmy z daní nepustí z ruky.

Jiná situace může být na trhu kurzových sázek, kasin, ale tam se nechystáme. Navíc jsme limitováni možnostmi díky splácení Sazka Areny.

Pochopitelně, kdybychom nestavěli Sazka Arenu, asi bychom se na různé možnosti dívali jinak.


HN: Pobočky v zahraničí tak, jak je mají jiné české sázkové společnosti mít, nechcete?

Výnos z poboček v zahraničí podle mého názoru zas tak zajímavý není. Tak jak pozoruji naše kolegy v zahraničí, jako ředitel sázkové společnosti bych si vsadil, že jeden si řekl zkusíme to, a druhý to hned zkusil také.

Teď sedí a sčítají ztráty, nebo se dívají na to jedno či dvě procenta zisku. To nás neláká.

To se spíš díváme po neloterijních produktech, kde ta šance je. Nechali jsme si řadu věcí patentovat. Chceme jít cestou patentů a konzultačních služeb při zakládání společností.


HN: Kolik nabídek na spolupráci dostanene?

Vážných nabídek je asi deset ročně. Kromě toho mnoho desítek měsíčně, které jsou o tom, že někdo má úžasný projekt, na který by se chtěl s někým spojit, ale my nefungujeme jako investor.

Češi jsou opatrní skeptici


HN: Jak se vůbec liší jednotlivé trhy? Jak se sází u nás, na Ukrajině a na Západě?

Ukrajinský trh je daleko menší. V Česku se sázka na hlavu v loteriích pohybuje okolo 37 dolarů ročně. Jen pro zajímavost, když jsem sem přišel, bylo to dvanáct dolarů.

V Rakousku je to 350 dolarů, ale na Ukrajině necelý dolar. Jejich tržby jsou na úrovni našeho roku 1995. I při té obrovské populaci.


HN: Kolik podle vás může být sázka na hlavu v Česku tak za pět let? Poroste to, nebo toto je taková hranice, která už zůstane?

Třeba v Norsku je to pět set dolarů na hlavu, ve Francii přes čtyři sta dolarů.

Kam se to může vyšplhat v Česku, bude otázkou matric, ceny sázky. Když vše půjde dobře, můžeme se do pěti let dostat na nějakých padesát dolarů.

Pokud se v Česku ale sečtou sázky i s kasiny a automaty, je to dvanáct tisíc korun na rok na hlavu.


HN: Ve srovnání s Evropou tedy Češi nejsou takoví sázkaři...

Když si srovnáte Česko například s trhem v Rakousku, tak rakouští občané sázejí v počtu sázenek daleko více než Češi. Češi jsou skeptici a opatrní, to je naučila historie. To se projevuje na sázkách. Jsou ale rozdíly i v rámci Česka. Například na severní Moravě se sází daleko více než v jižních Čechách.


HN: Jak na sázkaře fungují reklamní kampaně a rekordní jackpoty? Kolik lidí začne sázet, až když jackpot přesáhne sto milionů?

To samozřejmě víme, ale je to obchodní tajemství. Konkrétně v loteriích sází určitý počet lidí pravidelně, celý život, a je to pro ně určitý rituál. Pak je další skupina, která začíná sázet až od určitého jackpotu. Pak to množství lidí jde prudce nahoru.

Když jsem se ale bavil se svými maďarskými kolegy, kteří zažili půlmiliardový jackpot, tak mi potvrdili, že procento těch, kteří nikdy nesázejí, zůstává stále velké. Ti pravidelní si ale zase vsadí více.

Internetové sázky? Jsem ve schizofrenní situaci


HN: Nedávno jste rozjeli portál e-sazka. Je to příprava na internetové sázení, které v Česku zatím povoleno není. Vy osobně jste zastáncem, nebo odpůrcem sázek na síti?

Jako otec dětí jsem proti. Nejsem sice žádný moralista, ale jako táta říkám ne. Jako šéf Sazky mám však jiný pohled. Je to kanál, který je nesmírně silný a bude silný. Naší povinností je se mu nevyhýbat. V rozumné kombinaci s kamennými sběrnami se může dostat strašně dopředu. Všichni jsme líní a pro nás pro všechny je pohodlné věci vyřizovat z jednoho místa. Internetový byznys má budoucnost a my před ním nezavíráme oči.

Je to tedy ta schizofrenní situace člověka, který řídí továrnu na výrobu tabáku a sám nekouří. Já jsem hráč, rád hraju, ale myslím si, že vše má své parametry. Ale za Sazku říkám ano a internetové sázení máme připraveno. Pokud by stát rozhodl, do hodiny ho spustíme a pracujeme i na dalších projektech.

Změna zákona není nutná, stačí fungující policie


HN: Současná situace ale internetové sázky nepovoluje. České firmy ho spustit nemohou, zahraniční společnosti ho přesto nabízejí...

Je tragédií, že jsme vystaveni nekalé soutěži, kterou český stát neřeší. Není přitom nutná změna zákona, stačila by fungující policie a státní zástupci, kteří si spojí jednotlivé paragrafy tak, jak jsou napsané. Jestliže zákon zakazuje převádět peníze, tak je to kriminální činnost. Je tragédií, že zatímco si to uvědomují všechny země okolo nás, tak naše policie ne.

Problém je v tom, že máme zákaz převodu peněz o kterém policie i státní zástupci tvrdí, že toto trestní zákon nepostihuje, proto se o to nemohou starat. Všichni, co nabízejí sázky, to organizují z Gibraltaru a podobných zemí. Je to mafie, která pere špinavé peníze a kterým se podařila jediná věc. Že chodí po Bruselu a vykládají bruselským úředníkům, jak zákaz internetu poškozuje společnou soutěž. To není pravda.


HN: Brusel chce ale zahájit kroky proti Německu, které internetové sázky zakázalo...

Já bych se nebál říct, že v evropské komisi sedí někteří lidé zaplacení, protože jinak si to nedovedu vysvětlit. Jestliže při směrnici o službách čtyřiadvacet zemí z pětadvaceti řeklo, že si nepřeje, aby byl součástí směrnice hazard, řekl bych, že obecný hlas evropských zemí je jasný.

Pokud mluvíme o případu Německa, ale i Francie a Maďarska, kde je to stejné, tak v tuto chvíli jsou to snahy několika evropských úředníků, kteří jsou vystaveni značné kritice. Já můžu ze své zkušenosti říct, že státy se postavily ostře proti a Evropská komise tu bitvu neuhraje. Kdyby zaútočili na Maďarsko, dal bych jim nějaké šance, ale tím, že zaútočili na Německo a Francii, nemají šanci. Francouzská vláda řekla velmi jasně komisi, že o tomto se s nimi nebudou bavit. Ať je dají k soudu.


HN: Když se vrátíme zpět k českému trhu - situace se tu hned tak nezmění, teprve se připravuje věcný záměr zákona...

Myslíme si, že pro cíle, které sledujeme, není třeba ihned novelizovat zákon. Stačí stávající. Myslím si, že ministr financí rozhodl dobře, že bude připravován věcný záměr zákona, kde se věci domluví a vyhádají a pak se teprve bude psát zákon.


HN: Jaké jsou vaše cíle?

Snažíme se o povolení a zároveň zákaz těm, co tu podnikají nelegálně. Nejvážnější problém je problém dětí do osmnácti let. Proto navrhujeme, aby byla přísná registrace, kontrola, já osobně bych viděl i výplatu výher na kamenných pobočkách.


HN: Jakou má váš návrh šanci na úspěch?

Myslím si, že mizivou.


HN: Proč?

Jsem skeptik proto, že pan ministr řekl: "Internet jen přes mou mrtvolu." Znám pevnost jeho stanovisek a myslím si, že mu tento názor vydrží.

Aleš Hušák (51)

Generální ředitel a předseda představenstva společnosti Sazka vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Po ukončení studií pracoval jako právník Restaurací a jídelen v Praze 4, později jako vědecký pracovník v oboru ekonomiky ve Výzkumném ústavu místního hospodářství. Působil v zahraničně-ekonomické správě ústředí Státní banky Československé v oboru devizové legislativy. V roce 1990 odjel na studia do Kanady a po návratu zastával místo obchodního ředitele Výstaviště Praha.

Do čela Sazky byl zvolen před třinácti lety. V roce 1996 byl zvolen členem Výkonné rady ředitelů Evropské asociace loterií - AELLE. Od roku 1999 je členem výkonného výboru Asociace evropských loterií - ESLTA.

Související