Z tradiční dřevěné "koliby" na úpatí kavkazských hor je překrásný výhled. Je tady příjemně a útulno. Personál se tváří ochotně a jídlo si v ničem nezadá s nabídkou v hotelích v pár kilometrů vzdálené Krásné Poljaně či v luxusních restauracích v Soči, padesát kilometrů odtud.

Kavkaz_udoli.jpgDesítky aut nasvědčují tomu, že jsme v turisticky pověstném místě, kde si příchozí podle libosti může vylovit svou rybu z malého bazénku. Vládne tady uvolněná atmosféra, lidé vypadají spokojeně. Jen dřívější ticho, dosud chráněné okolními zalesněnými horami, je pryč.

Snad každou čtvrthodinu nad hlavami návštěvníků proletí vrtulník se zavěšeným zásobníkem betonu. Nikdo ani nezvedne hlavu, aby sledoval směr jeho letu vysoko do hor, kde se budují objekty pro Zimní olympijské hry 2014.

Vlastně údolí, ve kterém leží zatím nepříliš rozlehlá Krásná Poljana a okolní svahy, jsou jedním velkým staveništěm. Desetkrát deset kilometrů. Za pár let se tu potáhnou desítky kilometrů lyžařských a bobových drah. Fungovat budou tucty nových vleků a lanovek. Plánováno je osm tisíc lůžek...

Spěchá se, času je málo. Stejně jako lidí a materiálu. Někteří experti odhadují, že na stavbu jedenácti olympijských komplexů a celé infrastruktury v oblasti Krásné Poljany a v Soči bude potřeba ne méně než sto milionů tun stavebního materiálu. Chybí však cementárny, cihelny, betonárky. To vše se musí teprve postavit.

Nedostatečně propustný je přístav v Soči, většina zboží se sem dopravuje přes Novorossijsk a Tuapse a potom po železnici. Vybudovány proto mají být dva nové přístavy a mezi kopci i pod kopci, stojícími přímo u pobřeží, na dvě stě kilometrů nových silnic i železnic. Zejména pak čtyřproudová silnice a rychlodráha mezi pobřežím a zimním střediskem.

Z domku na mostě přes řeku Laura, kousek od Krásné Poljany, vykukuje strážný. Cítí se důležitě. Chrání první dokončený hotelový komplex, který počátkem roku přijel slavnostně otevřít sám ruský prezident Vladimir Putin. Novotou zářící hotel a dvacet šest domů v tradičním ruském stylu, v roce 2014 tu bude jedna ze dvou olympijských vesniček. Vlastní elektrárna, vleky ke čtrnácti sjezdovkám, které vyvezou lyžaře z 500 metrů nad mořem do 1400 metrů nadmořské výšky. A brzy tady má stát ještě zábavní centrum.

Soci.jpgVše je pojaté ve velkém stylu, státní energetický gigant Gazprom, který komplex Laura vybudoval, není žádný troškař. Zaměstnává na 432 tisíc lidí a federální kasu ročně naplňuje z deseti procent.

Na vytvoření olympijské infrastruktury za nejméně dvanáct miliard dolarů se ale podílí více mocných ruských podniků. Investiční společnost Interros oligarchy Vladimira Potanina je v Soči od roku 2001. O dva roky později začala s proměnou Roza Chutor, což je součást lyžařského komplexu v Krásné Poljaně.

Aluminiový král Oleg Děripaska koupil v roce 2005 místní letiště v Adleru za pět miliard rublů a poté zahájil jeho rekonstrukci. Do letištní infrastruktury hodlá investovat 120 milionů USD.

Podíl na velkých projektech mají i některé zahraniční firmy, například Strabag a Hochtief. "Můžeme nabídnout naše know-how v enormní konkurenci při budování infrastruktury v Soči," prohlašuje Hans-Peter Haselsteiner, CEO firmy Strabag. "Ta patří Olegu Děripaskovi z 30 procent, Hochtief z desetiny," uvádí Alexander Rahr se své knize Rusko přidává plyn. Je přirozené, že tento muž s majetkem kolem 23 miliard USD pomáhá expandovat do Ruska právě německým subjektům.

Na dohled od letiště, v Imerinské dolině, má stát druhá olympijská vesnice. I na její výstavbě se chce podílet Děripaskova firma Bazel.

Ceny pozemků jsou ale vysoké, za metr čtvereční se vloni platilo 400 eur. Ostatně o cenové zběsilosti svědčí i postřeh místních podnikatelů, podle nichž jen během jedné červencové noci, co Olympijský výbor přidělil Soči organizování OH 2014, ceny nemovitostí vyskočily dvojnásobně. I nyní letí nahoru a investoři se v Soči perou o každý metr. Z devadesáti procent jsou to moskevské firmy, mnohé z nich jsou zde registrovány, ale kapitál pochází z hlavního města.

Zejména bohatí Moskvané touží po tom, postavit si v Soči vilu s výhledem na moře. Peníze nehrajou roli. Vždyť v Moskvě dnes žije 50 dolarových miliardářů a 100 tisíc dolarových milionářů. Ti si mohou dovolit pobyt třeba v bývalém sanatoriu Rodina ze sovětských dob, které získalo nový háv a změnilo se na Grand Hotel. Přenocování v něm vyjde na tisíc USD.

Před očima kypí obchodní prostory, vyrůstají moderní butiky světových značek Gucci, Dior nebo Dolce and Gabana. Míří sem i Bosco di Ciliegi a Mercury, jejich manažeři předpokládají, že po Moskvě se právě Soči stane lákavým trhem prodeje luxusních předmětů.

"Jsme z Moskvy," svěřují se dva muži v oblecích a s kravatami, kteří sem přiletěli za byznysem. Pomalu kráčí k proslavenému hotelu Moskva, pak se fotografují pod zimní zežloutlou palmou.

"Líbí se nám tady v tomto ročním období, po rušné Moskvě si duše odpočine. A ceny jsou jako v Moskvě. Mysleli jsme, že tu bude dráž," dodávají.

Zimní Soči připomíná spící krasavici. Zatímco v létě je tu hlava na hlavě a na pláži musíte bojovat o každé místo, nyní se návštěvníci v poklidu promenují po kolonádě a procházejí kolem černomořského pobřeží.

Ovšem ohromné infrastrukturní projekty, které mají povzbudit příliv zájemců o zimní sporty, mohou v příštích letech veškerou atmosféru změnit. A také obrátí dosavadní poměry 400 tisíc zdejších obyvatel, žijících převážně z letního turismu.

Viktor Zenčenko strávil v Soči celý svůj život. Patřil mezi ty, kteří bouřlivě oslavovali vítězství, když se právě jeho město stalo pořadatelem zimních OH 2014. Stejně jako mnozí další věřil, že jemu a jeho rodině to přinese výhody. Dnes už není tak nadšený. Jeho dům stojí na místě, kde má být postavena nová silnice, a má být proto zbourán.

"Dům je naší duší, žijeme v něm přes půl století. Je to naše hnízdo. Žádné peníze nemohou nahradit, když o něj přijdeme," říká Viktor Zenčenko. A není sám. Tři tisíce pozemků má být odebráno jejich majitelům a bude použito na stavbu olympijských objektů. Takový postup umožňuje zákon, který přijala vloni Státní duma a který považuje vybudování olympijské infrastruktury za prioritu, takže nedovoluje občanům se ani obrátit na soud.

Ano, vystěhování není jednoduché, přiznává místní správa. Leč státní zájem je státní zájem. "Pro výkup nemovitostí byla vyčleněna jedna miliarda dolarů. Uvědomte si také, že dvacet až třicet procent rodin nemá formálně správné dokumenty a domy byly nezřídka postaveny bez povolení. Část z nich je v kritickém stavu a jsou na spadnutí," vysvětluje pozici administrativy první vicegubernátor Krasnodarského kraje, kam Soči patří.

Oficiální průzkum v Soči navíc hovoří o tom, že 86 procent obyvatel přeměnu na olympijské centrum vnímá pozitivně. Hlavně doufá, že díky investicím, a to i zahraničním, se objeví nové pracovní příležitosti.

Kavkaz.jpgNad tmavočervenými plášti a blýskavými šavlemi kozáků se snáší sněhové vločky. Vedle nich přikrčení lyžaři sjíždějí zasněžené svahy kavkazských hřbetů, tedy to vše na ohromné obrazovce. Nehledě na to, že je září a rtuť teploměru ukazuje nějakých 26 stupňů nad nulou, na tři tisíce účastníků VI. mezinárodního investičního fóra v Soči je obklopeno přípravami na zimní OH 2014.

"Chceme spolupracovat se soukromými investory, a to i se zahraničními. Neměly by být rozdíly podle národnostní příslušnosti. Cena a kvalita by měly být rozhodující," prohlašuje právě Vladimir Putin a sklízí bouřlivý potlesk přítomných, mnozí z nich jsou zahraniční podnikatelé.

Turci, Italové, Srbové, Japonci... Stovky čínských podnikatelů přiletěly boeingem. Rakouský ministr přivezl s sebou na čtyři stovky zástupců firem. Vysocí představitelé řady zemí, včetně ministrů, se předháněli v proslovech v poukazech na přátelství a důležitost Ruska. Investiční fórum bylo příležitostí se ukázat. Média vděčně hltala každou informaci.

Jen Češi oficiálně nepřijeli. Byť se cesta plánovala. Asi to byla chyba, přiznali pak v kuloárech naši diplomaté. Jediným zástupcem, který vystoupil na pódiu fóra, byl Zdeněk Zbytek, předseda představenstva společnosti Česká východní. K šancím českých firem je ale zdrženlivý. "Půjde o individuální nabídky," poznamenal již dříve Zdeněk Zbytek. Přitom to byl právě on, který měsíc před vyhlášením Soči organizátorem OH 2014 uspořádal s Czech TOP-100 misi několika desítek českých podnikatelů do tohoto města. A vše se vyvíjelo tak slibně...

Uprostřed rozlehlé místnosti radnice v Soči se staženými bílými závěsy dominuje ohromný stůl. Českých podnikatelů je ale tolik, že se musí rozmístit do židlí i podél stěn. V čele stolu usedá starosta města Soči Viktor Kolodjašnij. Zkušený muž s prošedivělými vlasy je přítomností Čechů očividně potěšen a naslouchá nabídce. Rozhovor plyne v ruštině. "Tady jsou plánované projekty," ukazuje pak na stěnu za svými zády. Tam je umístěn ohromný model s vypínajícími se zasněženými kavkazskými hřbety, na nichž jsou zaznamenány veškeré infrastrukturní projekty s tím, že možností i příležitostí je spousta. Zejména pak ve stavebnictví. "Pošlete komplexní nabídku. Uvidíme," uzavírá Viktor Kolodjašnij, obklopený svými zástupci.

Mírný červnový předstih českých firem však později smetl, zdá se, vichr zahraničních investorů. Ti o překot přispěchali na jih Ruska za lukrativními zakázkami, daňovými úlevami, včetně zrušené daně z nemovitosti.

Vlastně by se Rusko bez "olympijského vítězství" mohlo obejít. Českým firmám by to otevřelo dveře k zakázkám, teď musí paběrkovat mezi japonskými, saúdskoarabskými, kanadskými a hlavně ruskými firmami.

Jako organizátor her, což Putin označil za osobní záležitost a okomentoval slovy, že země potřebuje tvrdé mezinárodní závazky, se ale Rusko může skvěle zviditelnit. Zejména se může vhodně prezentovat u dynamicky rostoucích rozvojových zemí. Podstatné ale je, že se povzbudil tok investic, čímž se urychluje záměr vybudovat infrastrukturu jihu země.

Již v posledních letech se oblast mění a zdejší ekonomika roste. Nejen Soči, ale jde i o Krasnodar, centrum Krasnodarského kraje, kde se rekonstruuje historické centrum, staví se stovky bytů. "Za posledních pět let se investice v oblasti zvýšily 20násobně. Ruské firmy v nich dominují," poznamenává Jurij Rysin, hlavní architekt v Krasnodaru. Ani to nestačí. Zahraniční investory mají proto nalákat speciální ekonomické zóny. Na ruském jihu jich vznikne pět.

Jih Ruska cílí na zahraniční klientelu, turisty, investory. Ze strategického hlediska je však tato část země, pokud zde bude vybudována moderní infrastruktura, důležitá pro naplnění vize spojení sever - jih. Přes Kavkaz by totiž Rusko mohlo být transportními koridory propojeno s Íránem a Sýrií.

Rusko současně usiluje o vytvoření spojnice západ - východ, Evropanům by se mohly nabídnout dopravní koridory do Asie. Takové koridory mají být konkurencí lodní dopravě přes Suezský kanál. Zejména pokud jde o kontejnerovou dopravu, cesta Ruskem by náklady mohla snížit o 30 procent, navíc s úsporou času.

Chystají se i panevropské koridory mezi Petrohradem, Kaliningradem a německými přístavy, a také vysokorychlostní dráha mezi Helsinkami, Petrohradem a Moskvou.

Mimo to se budou stavět nová letiště, přístavy, do roku 2010 má být položeno na 384 tisíc kilometrů nových silnic. Vloni nechal dokonce Vladimir Putin svého ministra hospodářství oznámit, že Rusko by rádo společně s USA a s Kanadou probouralo tunel pod Beringovou úžinou. Stavba za 12 miliard USD má trvat patnáct let.

Skutečně, pokud chce být Rusko ve svých ekonomických a mocenských záměrech úspěšné, neobejde se bez rozsáhlé a efektivní infrastruktury. Právě její nerozvinutost, včetně zastaralých produktovodů, kvůli nimž některé ruské regiony, včetně jižního, trpí nedostatkem zemního plynu, je kamenem úrazu ve slibně se rozvíjející ruské ekonomice.

Ostatně to bylo i mottem zmíněného VI. mezinárodního investičního fóra, které mělo získat podporu zahraničních investorů ani ne tak primárně pro Soči, jako spíše kvůli záměru proinvestovat v příštích letech do vytváření moderní infrastruktury ohromujících tisíc miliard dolarů. Ani tak silná ekonomika, jako je ruská, se zlatými a devizovými rezervami v hodnotě 420 miliard dolarů, což je třetí nejvyšší objem ve světě, se neobejde bez soukromých investic.

Soci_hotel_Moskva.jpgKdo míří do Ruska, a chtějí to mnohé české firmy, jistě bude počítat s ruskými zvláštnostmi. K nim patří trend pokračující centralizace státu, po roce 2004 byla například zrušena přímá volba guvernérů. Dochází také k posilování státního sektoru. Podíl státních podniků na hospodářství se tak za dobu vlády Vladimira Putina postupně zvyšuje, zatímco malé a střední podniky představují jen patnáct procent.

Liberalizační trendy byly zabrzděny, stejně jako restrukturalizace státních monopolů. Do energetického sektoru, otevřeného zahraničním investorům, byly zavedeny restrikce.

Založena byla spojená letecká společnost OAK a spojené lodní doky OSK. Vznikly státní podniky Rostechnologii a Rosatom, který má zajišťovat aktivity Ruska v jaderném sektoru. Svým způsobem jde o proces nacionalizace, zřetelný je zejména v odvětví energetiky.

Tento proces naplňuje vlastně záměr Vladimira Putina konsolidovat strategická odvětví a díky silným státním podnikům zajistit Rusku konkurenceschopnost na globálních trzích.

Sergej Guriev, rektor New Economic School v Moskvě, má však obavy, zda efektivitě strategie expanze na světové trhy nezabrání rozvinutá ruská byrokracie. "Mám pochybnost, že bude mít dostatečně ekonomicky kompetentní a korektní chování," uvádí Sergej Guriev.

Podobné skeptické hlasy překrývají zatím povzbudivá čísla a spokojenost obyvatelstva. Vloni se zvýšil ruský HDP o 7,7 procenta, dovozy stouply o neuvěřitelných 50 procent. V polovině loňského roku představovaly akumulované zahraniční investice 178,5 miliardy USD. Spotřeba roste ročně o 15 procent, mzdy se zvyšují průměrně o deset procent ročně, vloni vyskočily až o 25 procent.

Již nyní průměrná měsíční mzda dosahuje v Rusku necelých 365 eur. Deset procent nejbohatších získává však přes 30 procent veškerých příjmů. Pětina všech ruských domácností deklaruje roční příjmy nad 10 tisíc USD. Není ale dobré zapomínat, že mnozí zaměstnanci mají i druhý příjem, jen oficiální je přiznávaný kvůli daním. Na druhé straně 22,3 milionu Rusů (15,8 %) žije pod existenčním minimem.

Přesto, jak uvádí ruský ústav pro výzkum veřejného mínění VZIOM, podle 70 procent Rusů se jejich život a také politická situace v zemi zlepšila. Přes 30 procent Rusů je se svou životní situací dokonce velmi spokojeno. V 90. letech se takto vyjadřovala pouze dvě tři procenta lidí v Ruské federaci.

Zdvojnásobení reálných příjmů obyvatel od roku 2000, i to je důvod, proč valná část obyvatelstva podporuje Putina. Většina Rusů by neměla ani nic proti tomu, aby zůstal i třetí volební období v úřadu. Hlavně, aby se neměnila strategie státu a vládla stabilita a pořádek. Přejí si to i ruští podnikatelé. Podle nich je to předpoklad toho, aby se pozice a role Ruska ve světě zvyšovala. K takovému cíli - znovuobrozené světové velmoci - Rusko nyní míří.

Jak uvádí Europa-Institut v Moskvě, v roce 2017 se Rusko dostane z nynějšího desátého místa ekonomicky nejsilnějších zemí za Brazílií na páté místo ve světové ekonomice. Podle odhadu Goldman Sachs bude mít Rusko v roce 2050 největší HDP v Evropě, v roce 2028 předežene Německo. Světový prim bude však díky zimním olympijským hrám v Soči hrát už za šest let.

080228_EX_05_1.gif

080228_EX_05_2.gif

Související