Foto: archiv Exportéra
Jestliže v roce 2006 české firmy exportovaly do Ruska zboží za více než 42,6 miliardy korun, pak za loňský rok to bylo již přes 57,6 miliard korun. Již jen tato čísla naznačují stoupající význam ruského trhu pro naše vývozce. Jak jim však v jejich snahách pomáhá ministerstvo průmyslu a obchodu, na to se magazín Exportér zeptal ministra Martina Římana.
Exportér: Českých firem vstupuje na ruský trh stále více, obchodní obrat roste. Těší se však Rusko ze strany státních orgánů dostatečnému zájmu?
Domnívám se, že naše státní instituce věnují hospodářským vztahům s Ruskou federací skutečně zvláštní pozornost. Nejde přitom jen o vztahy na federální úrovni, ale i na úrovni regionální, přímá spolupráce s regiony je jejich hlavním pilířem.
Uvedu jen několik příkladů upevňování kontaktů. Vloni navštívil Moskvu a Tatarstán prezident Václav Klaus, já jsem se setkal s gubernátorkou Sankt Petěrburgu V. I. Matvijenko, předseda Senátu Přemysl Sobotka byl na návštěvě ve Sverdlovské oblasti. Navíc vloni v říjnu se v Praze uskutečnilo 3. zasedání Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci mezi ČR a Ruskou federací. Tu jsem vedl se svým ruským protějškem, místopředsedou vlády Sergejem Naryškinem. Podstatné bylo, že se jednalo zejména o podpoře projektů českých firem a jejich aktivit v ruských regionech. Ostatně zasedání komise se účastnili i gubernátor Uljanovské oblasti a delegace ze Sverdlovské i Čeljabinské oblasti.
Exportér: Nehledě na zmíněné aktivity, šéfové některých našich firem mají dojem, že představitelé našich zastupitelských úřadů a ministerstev nedostatečně často vyjíždějí do regionů a nebudují tam dlouhodobě osobní vazby s gubernátory a s tamní administrativou.
S tím nemohu souhlasit. V rámci mezivládní komise jsme zřídili regionální pracovní skupiny se Sankt Petěrburgem, Leningradskou oblastí, Moskvou, Moskevskou oblastí, Sverdlovskou oblastí a Republikou Baškortostán. Tyto skupiny vedou za českou stranu náměstci ministrů průmyslu a obchodu, financí a dopravy. Velvyslanec v Moskvě s obchodním radou často a opakovaně vyjíždějí spolu s podnikatelským doprovodem do regionů, aby podpořili aktivity a investiční projekty českých firem. Osobní vazby tedy existují.
Exportér: Jaké akce na podporu podnikání připravilo vaše ministerstvo pro letošní rok?
Letos to jsou dvě národní výstavy, a to v červnu v Ufě v Republice Baškortostán a v říjnu ve Volgogradu. Jejich součástí budou i obchodně-ekonomické konference a kontaktní stoly pro podnikatele. Podpoříme české vývozce na oborových výstavách stavebnictví, energetiky a elektrotechniky v Sankt Petěrburgu a také na veletrhu důlní techniky v Novokuzněcku. Uskuteční se pravidelná zasedání společných regionálních pracovních skupin, kterých se účastní české firmy, které mají zájem spolupracovat s ruskými regiony. A koncem roku bude v Moskvě počtvrté zasedat česko-ruská mezivládní komise.
Kromě toho MPO pomůže při přípravě podnikatelských misí do Penzské oblasti, Chanty-Mansijského autonomního okruhu a Nižgorodské oblasti, kterou organizuje pro tento rok ambasáda v Moskvě ve spolupráci s Komorou pro hospodářské styky se SNS. A svůj průmyslový potenciál budou v ČR prezentovat dva ruské regiony, Sverdlovská a Omská oblast.
Exportér: Zmínil jste řadu regionů. Jaké regiony jsou však z pohledu MPO pro české vývozce prioritní? Jinak řečeno, jak se naplňuje Exportní strategie MPO vůči Ruské federaci?
V současné době existuje v Rusku 87 samostatných subjektů. Je zřejmé, že se všemi nemůžeme regulérně spolupracovat. Proto jsme si na základě kritérií, jako jsou ekonomický potenciál regionu, přítomnost a zájem českých firem o daný region, potřeba modernizace tamní výrobní základny nebo zájem představitelů daného regionu o spolupráci s ČR, vytipovali prioritní regiony. Dnes k takovým regionům náleží Moskva, Moskevská oblast, Sankt Petěrburg, Leningradská oblast, Sverdlovská oblast, Omská oblast, Uljanovská oblast, Volgogradská oblast, Republiky Baškortostán a Tatarstán. Právě tam směřuje podstatná část našich aktivit. Paralelně však kontaktujeme nebo jsme kontaktováni dalšími regiony.
Exportér: Nehledě na příznivá čísla exportu do Ruska, potýkají se podnikatelé s řadou překážek. Jaké vy vidíte bariéry při podnikání na ruském trhu, které je potřeba odstraňovat? Jak tomu napomáhá MPO?
Rusko má statut země s tržní ekonomikou, přesto jde o specifické teritorium. Podnikatelské prostředí se oproti předchozímu období podstatně zlepšilo, nicméně zástupci některých českých firem si stále stěžují na nepřehlednost legislativy, omezené možnosti podnikání, nejasné a korupční prostředí v celním řízení. Vstup Ruska do Světové obchodní organizace pomůže řadu těchto negativních jevů odstranit.
Řešení problémů pomáhá i česko-ruská mezivládní komise. Díky ní se například podařilo úspěšně řešit postup certifikace českých potravinářských podniků, které mají zájem vyvážet do Ruska produkci živočišného původu.
Exportér: Jak vidíte perspektivu vzájemných obchodních a investičních vztahů z odvětvového a komoditního pohledu?
Česká republika dodává do Ruska především stroje a zařízení, automobily, produkty chemického i potravinářského průmyslu. Řadu perspektivních oborů ovšem čeští exportéři stále nevyužívají. Přitom v posledních třech letech registrujeme značný zájem ruských firem o komplexní technologie na zpracování dřeva, rostoucí domácí těžba, zejména uhlí a železných i neželezných rud, si pro změnu vyžaduje rozsáhlou modernizaci důlních provozů.
Kvůli nedostatku energie a nedostatečně rozvinuté distribuční síti se mohou naše firmy uplatnit ve všech oblastech výroby elektrické energie. Kromě toho stavební boom vybudil poptávku po stavebních materiálech, existuje proto značný zájem o technologie na výrobu stavebních hmot a materiálů.
Strategie úspěchu však nespočívá v pouhém vývozu. Pokud chce být česká firma na ruském trhu dlouhodobě úspěšná, musí investovat, zakládat logistická centra a budovat vlastní výrobní kapacity. Velkou perspektivu má také sektor služeb, který se po vstupu Ruska do WTO bude stále více uvolňovat. Pro české firmy se tak nabízejí příležitosti v oblastech finančních služeb, energetiky nebo infrastruktury.
