Dvacet jedna. To je procento velkých tuzemských podniků, které považují Rusko za vůbec nejpřitažlivější exportní trh. Po Německu (30 %) je to v pořadí druhá top destinace.

Význam Ruska potvrzují i příznivá očekávání podnikatelského úspěchu a zájem českých firem vstoupit nově do tohoto teritoria. Jak ostatně uvádí Exportní výzkum DHL mezi 250 našimi velkými společnostmi z října loňského roku, do Ruska vyváželo 39 procent z nich. Valná většina z těchto exportérů je ve svých prognózách dalšího obchodování optimistická a předpokládá stejné či vyšší objemy vývozu. Rusko je navíc v hledáčku zájmu nejméně deseti silných tuzemských firem.

Zájem o ruský trh projevují však i menší firmy. Jak vyplývá z výsledků průzkumu mezi více než čtyřmi sty podnikatelskými subjekty, který připravila Hospodářská komora ČR na konci loňského roku, z téměř 43 procent malých a středních firem, které vyvážejí do zahraničí, do Ruska míří každá pátá (19,7 %). A mimo hranice Evropské unie je tato země v očích menších podnikatelských subjektů nejlákavější destinací.

Jistě zajímavá je sonda zájmu českých firem o ruský trh z hlediska jejich velikosti. Mezi mikrofirmami, které nemají více než devět zaměstnanců, hodlá letos exportovat přibližně čtvrtina z nich (23,8 %). Začít s vývozem plánují další čtyři procenta. Přirozeně, že absolutní většina z nich se zaměřuje na okolní země, jako jsou Německo, Rakousko, Slovensko, a následují staré a nové členské země Evropské unie. Ovšem jako první země mimo rámec EU je nejpřitažlivějším trhem Rusko, následované Ukrajinou a jinými zeměmi SNS. Do Ruska chtějí vyvážet čtyři procenta mikrofirem, tvrdí průzkum Hospodářské komory ČR.

V případě malých firem je pochopitelně podíl exportujících firem vyšší než u mikrofirem, vyváží 42,8 procenta těchto subjektů. S exportem však hodlá začít dalších 5,1 procenta. "Pět procent malých firem, které chtějí letos začít s exportem, je pro mne příjemným překvapením. Takový výsledek znamená, že každá dvacátá společnost tohoto sektoru hledá nové uplatnění a má odvahu nabídnout své zboží za hranicemi České republiky. Toto poměrně vysoké procento poukazuje na fakt, že se středním firmám daří lépe a i ony začínají více prosperovat," komentuje výsledky průzkumu Jaromír Drábek, prezident Hospodářské komory ČR.

Podobně jako u mikrofirem jsou pro malé firmy hlavním odbytištěm okolní státy a celkově země EU. Do Ruska však chce vyvážet celých 14 procent malých firem. Zájem o ruský trh má však i stejné procento (14 %) středních firem. Přitom země, jako je Ukrajina a další státy SNS, zůstávají až daleko za byznysovými aktivitami v RF. Podobně jako v minulých letech se vývozem zabývají téměř dvě třetiny středních firem (64,1 %), s exportem hodlá začít další 1,1 procenta podnikatelských subjektů.

Co se týká velkých firem, z průzkumu Hospodářské komory ČR vyplývá, že 68,8 procenta z nich vyváželo a dále plánuje exportovat. Jistě zajímavá informace je, že s exportem chce začít 3,1 % dalších subjektů. Celkově devět procent velkých podniků cílí svůj zájem na ruský trh, který je ve srovnání s ostatními destinacemi východní Evropy o dvě třetiny vyšší.

Menší firmy se na cizích trzích, včetně ruského, prosazují obtížněji než silné podniky. "Mezi nejčastější konkurenční nevýhody patří omezené možnosti přístupu do odbytových a zásobovacích sítí velkých společností. Nevýhodou se pro ně stává fakt, že nebývají sdruženy do odbytových nebo prodejních uskupení. Kvůli tomu mají drobnější podnikatelské subjekty horší vyjednávací pozici ve vztahu k velkým nadnárodním společnostem, včetně společností provozujících maloobchodní sítě. Tyto řetězce pak dávají často přednost nákupům zboží od svých tradičních dodavatelů, vesměs cizích, respektive v tuzemsku zahraničních firem," uvádí mluvčí HK ČR Viktorie Plívová.

"Jedna z hlavních překážek uplatnění tuzemských malých a středních firem na zahraničních trzích je nedostatečná znalost prostředí. Navazování obchodních kontaktů vyžaduje specifické znalosti provádění mezinárodních obchodních transakcí i schopnost komunikace v cizím jazyce," dodává Viktorie Plívová.

Bolest nad úrovní exportní připravenosti některých malých a středních firem potvrzuje i aktuální (únor 2008) výsledek "Dotazníku exportní připravenosti domácích malých a středních firem", který najdete na webové adrese http://startexport.czechtrade.cz.

"Z dotazníku se firmy dozvědí, jak jsou na export připraveny v porovnání s ostatními. Čím více subjektů tedy dotazník vyplní, tím přesnější a více vypovídající to porovnání bude," vysvětluje záměr služby CzechTrade její generální ředitel Ivan Jukl. Od zavedení dotazníku v roce 2006 využilo informace získané na základě jeho vyplnění celkem 357 firem, nadpoloviční většinu z nich tvoří podniky do deseti pracovníků.

Z aktuálních informací vyplývá, že ačkoliv se exportní připravenost mnoha menších firem výrazně zlepšila, u jisté části tomu tak není. Více než třetina respondentů uvedla, že její management a zaměstnanci nemají ještě dostatečné zkušenosti s vývozní činností nebo prodejem.

Podstatné zjištění však je, že více než polovina firem, které se rozhodly pro rozšíření prodeje na zahraniční trhy, není ochotna čekat na úspěch déle než jeden rok. Čtvrtina dokonce potřebuje okamžité výsledky. Ve vztahu k ruskému trhu je podobný přístup od samého začátku odsouzen k nezdaru. Podle znalců ruského prostředí k získání velké zakázky je třeba v průměru 2 - 5 let. Přirozeně, že existují i výjimky a kontrakt se některým českým firmám podařilo uzavřít i dříve, například za rok. Většinou je ale nutné počítat s delším obdobím, zasvěceným zejména budování osobních vztahů s ruskými partnery.

080228_EX_10.gif

Související