HN: Alternativní medicína staví do těsné souvislosti kvalitu stravy a stav lidského organismu. Je to pro tělo opravdu tak důležité?
I když nejsem zastáncem alternativní medicíny, s tímto pohledem souhlasím. Strava a její kvalita, výběr potravin, ale i správná pohybová aktivita se zásadním způsobem podepisují na fungování organismu. Nesmíme ale zapomínat ani na vliv genetiky.

HN: Jaká by tedy měla být naše strava?
Především vyvážená. Taková, aby všechny živiny byly v rovnováze, nikde nic nechybělo ani nepřebývalo.

HN: Co to konkrétně znamená?
Jídelníček, ve kterém nechybí žádná složka a přitom energeticky odpovídá potřebám organismu i případné fyzické zátěži. Zastoupena by například měla být třetina živočišných tuků a dvě třetiny rostlinných, zapomínat bychom neměli na tuky z mořských ryb. Bílkoviny mají být rozděleny v poměru dvě ku jedné ve prospěch živočišných. Strava musí obsahovat veškeré vitamíny o minerály, a aby byla vyvážená, nesmí překračovat doporučenou denní dávku sodíku z kuchyňské soli.

HN: Názory některých léčitelů mohou být z tohoto hlediska poměrně extrémní. Kterých z těchto postupů byste se rozhodně vyvaroval?
Určitě dlouhodobému hladovění, to může vést k poškození zdraví. Dále doporučení pít pouze vodu - a to déle než jeden den. Nebo pít jen slanou vodu, konzumovat jeden druh ovoce, případně pouze zeleninu déle než jeden den. Nebo dokonce pít moč.

HN: Často jsou doporučovány očistné kúry, které zbavují lidské tělo látek vznikajících při zpracování potravy, případně po užívání léků. Tyto látky označují někteří léčitelé za jedy. Jsou takové kúry účinné?
Pokud je člověk zcela zdráv a netrpí například nízkým krevním tlakem, není důvod, proč si na jaře a případně před zimou očistnou kúru nezkusit. Nejsem však zastáncem bylinkových čistících čajů. Doporučuji spíš zeleninu, ovoce, čisté vody a ovocné čaje, zeleninové vývary a saláty. Bylinky mohou působit velmi silně a při neuváženém používání dokonce ohrozit zdraví. Byl bych proto při jejich používání velmi opatrný. Zvlášť pokud s nimi nemáte zkušenosti.

HN: Jaký názor máte na držení kratšího půstu?
Jednodenní půst může mít velmi pozitivní vliv. Ale pouze jednodenní, nikoliv extrémní několikadenní nebo dokonce dvou- či třítýdenní. O vhodném vlivu krátkého půstu se zmiňuje již starověká medicína. V některých situacích proto lze s půstem souhlasit.

HN: Postil jste se někdy?
Jednodenní půst jsem vyzkoušel, ale lepší zkušenosti mám se zeleninovými dny, při kterých se celý den jí pouze zelenina. Ale opět - pouze jeden den.

HN: Může radikální změna stravovacích návyků pomoci k uzdravení i z velmi vážných nemocí? Například z těch, se kterými si medicína neumí vždy zcela poradit?
Nevěřím, že by pouze změna stravy mohla vyléčit leukémii nebo rakovinu. Ale myslím si, že strava může podpořit léčbu. Stejně tak je známo, že špatnou stravou můžeme svému zdraví uškodit. Nebo zpomalit své uzdravování, případně zeslabit působení léků.

HN: Kde je podle vás rovnováha mezi takzvanými alternativními přístupy a principy medicíny, jak se vyučují na lékařských fakultách?
Myslím si, že bychom se mohli více inspirovat přístupy čínské medicíny. Zažil jsem na sobě například úspěšné léčení akupunkturou. Stejně tak jsem viděl, jak pomáhají čínské byliny při léčbě chronických onemocnění. Přece jenom je to medicína stará pět tisíc let - na rozdíl od naší evropské, která je stará jen pár století. Naopak nevěřím na léčebnou schopnost homeopatik.

Autorka je spolupracovnicí redakce