V Česku tato choroba postihne jednoho člověka z tisíce. Jakmile zasáhne lidský organismus, nelze ji vyléčit. I přesto, že nové diagnostické metody a léky umožňují zpomalit a v některých případech i zastavit její vývoj.
Pětačtyřicetiletá Hana Navrátilová se svoji diagnózu dozvěděla před deseti lety a díky moderním metodám léčby s ní aktivně žije. "Nemoc se u mě projevila zánětem očního nervu," vzpomíná. "I když mi léky umožňují vést kvalitní život a pracovat, trpím silnou únavou, poruchami rovnováhy a vidění, mám urologické problémy. Musím pečlivě vážit, co zvládnu a co ne."

Nervová vlákna se nedají nahradit
Roztroušená skleróza patří mezi nemoci, které lékaři nazývají autoimunitní. Způsobuje ji totiž vlastní imunitní systém. Zatímco u zdravých lidí napadá pouze například baktérie nebo viry, u postiženého člověka útočí proti buňkám centrálního nervového systému. Taková reakce se pravděpodobně spouští ve chvíli, kdy je imunitní systém aktivován, například po prodělané viróze. Konkrétně způsobuje zánět tzv. myelinu, čili obalu nervových vláken. Poté poškozuje nervové vlákno, které leží pod ním. Pokud je myelinový obal narušen, nedokážou nervová vlákna bez problémů přenášet impulsy z mozku.
Mozek se do určité míry umí s těmito ztrátami vyrovnat, aktivuje zbývající buňky a nervová spojení. Ta ztracená však nahradit nedokáže. Čím více buněk je zničeno, tím zřetelnější jsou proto důsledky roztroušené sklerózy - ztráta koordinace a hybnosti.

Léčbu je třeba stanovit individuálně
Tak jako jsou různé projevy tohoto onemocnění, liší se také jeho průběh. Přes osmdesát procent nemocných trpí na začátku choroby opakovanými ataky. Stavy, při kterých se po dobu delší než čtyřiadvacet hodin výrazně zhorší už existující příznaky. Případně se projeví úplně nové, s následným obdobím, kdy se stav zlepšuje. U pěti až deseti procent postižených se nemoc dále neprohlubuje.
U nemocných mohou lékaři použít celou řadu moderních léků, zejména tzv. léky první volby (např. interferon, glatirameracetát). Taková léčba je sice finančně velmi náročná, může ale postiženým pomoci žít aktivním životem desítky let. Stejně jako se u konkrétních lidí liší projevy roztroušené sklerózy, liší se i jejich reakce na léky. Nedá se proto předem usoudit například z typu postižení, pohlaví nebo věku, který lék by mohl zabrat nejlépe. Navíc se objevují stále nové a nové. Rozhodně se tedy vyplatí konzultovat léčbu ve specializovaném centru. (Jejich seznam na www.aktivnizivot.cz.)
Přibližně u pěti až deseti procent postižených však nemoc rychle postupuje bez ohledu na nasazenou léčbu, a brzy se z nich stávají invalidé. Pro ně je jedinou šancí experimentální léčba transplantací. Při ní se agresívní buňky imunitního systému zcela zničí chemoterapií a do takto "vyčištěného" organismu se vrátí vlastní, předem uschované a zamrazené kmenové buňky. Imunitní systém se pak vyvíjí opět od začátku, stejně jako u malého dítěte, ale za jiných okolních vlivů. Zatím touto metodou u nás bylo od roku 1998 léčeno 30 lidí (v Evropě 232) a výsledky jsou povzbudivé - úspěch lékaři zaznamenali u 60 procent pacientů.

Evropané a Američané onemocní častěji
Proč se u někoho roztroušená nemoc projeví, a u jiného ne? Pátrání po původci roztroušené sklerózy ještě zdaleka není u konce. Faktorů, které jsou s tímto onemocněním spojovány, je celá řada. Od stravy, kvality životního prostředí a jiných vnějších vlivů po genetickou výbavu člověka. Ta zřejmě hraje významnější roli. U lidí, v jejichž rodině se tato nemoc neobjevila, je pravděpodobnost onemocnění 0,1 procenta. Pokud nemocí trpí nejbližší příbuzný, riziko vzroste na 3 - 4 procenta. U jednovaječných dvojčat je to už 30 procent. Pravděpodobnost, že onemocníte, se mění také podle místa, kde žijete. Zatímco například v Česku onemocní jeden člověk z tisíce, v Africe je to pouze dvacet lidí ze sta tisíc. Na sever od Česka je roztroušená skleróza častější, například ve Skotsku 1:700. Zajímavé výsledky vyplývají také ze studií imigrantů, například Angličanů, kteří odešli do Jižní Afriky. Pokud se ze země s vyšším výskytem roztroušené sklerózy odstěhovali před svými patnáctými narozeninami, riziko onemocnění u nich odpovídá zemi, kam se odstěhovali. Pokud odešli později, vztahují se na ně statistiky původního bydliště.
Podle jedné z teorií je klíčovým prvkem onemocnění vitamín D. Lidské tělo jej mimo jiné získává, když na pokožku dopadá sluneční světlo. Proto by lidé žijící blíže k rovníku měli být ve výhodě. Jiná teorie naopak vyzdvihuje význam genetiky. Obyvatelé Evropy a Severní Ameriky podle ní zdědili vyšší pravděpodobnost onemocnění roztroušenou sklerózou po vikingských předcích. n

Odborná spolupráce MUDr. Eva Krasulová, MS Centrum při Neurologické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

50 dní pro roztroušenou sklerózu
Už podruhé se můžete zúčastnit v rámci projektu 50 dní pro roztroušenou sklerózu (od 5. 10. do 25. 11.) akcí, které umožňují zdravým vidět na chvíli svět životní optikou těch méně šťastných.
* Benefiční koncert Ozvěny kamene II., 16. 11. v divadle Archa v Praze. Výtěžek bude použit na vybavení specializovaných MS center.
* Putovní výstava Roztroušená skleróza v Čechách v Českých Budějovicích (16. 10. až 10. 11.) a v Teplicích (13. 11. až 3. 12.).
* Dny otevřených dveří ve Sdružení ROSKA
Více informací na www.aktivnizivot.cz nebo www.multiplesclerosis.cz

Cesta za duhou
Smyslem projektu je představit díla autorů s roztroušenou sklerózou. Po úspěchu na první vernisáži v roce 2001 pokračoval projekt dalšími ročníky, vloni vystavovalo 130 svých děl v Panteonu Národního muzea v Praze již 25 autorů.
Letos se představují autoři ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze do 12. listopadu. Některé z nich otiskujeme.