Největší evropské bankovní instituce mohou právě vychutnávat slunnou stránku podnikání. Třicet největších koncernů v branži v minulém roce své zisky zvýšilo, a to i navzdory tomu, že už i rok 2004 nedopadl právě špatně. "Minulý rok byl pro evropské banky fenomenální," napsali ve své studii i experti společnosti Standard & Poor's.
Jejich kolegové z investiční banky Merril Lynch si dokonce myslí, že v současnosti na trhu panují ještě lepší podmínky než v letech rozmachu 1999 a 2000, kdy banky vydělaly obrovské jmění na akciích.
Nynější růst má důvodů několik. Jedním z nich jsou například úroky, které se již delší dobu pohybují na velmi nízké úrovni. To motivuje firmy a soukromou klientelu v mnoha zemích k tomu, aby si vzali úvěry. Španělské banky tak například profitují z obrovského rozmachu hypoték.
Dalším pozitivem je to, že rozmáhající se ekonomika a nízké úvěry omezují počet krachů firem, a tím pádem i ztrátu bank. V neposlední řadě pak instituty těží z pomalého rozmachu akciových burz, a tím pádem i provizí.
Lépe se dokonce daří i bankám německým, všem pěti největším koncernům na trhu se podařilo operativní zisky za loňský rok zvýšit.
Díky masívním úsporám posledních let totiž nyní mají pod kontrolou i výdaje a s výjimkou Dresdner Bank se všem podařilo zvýšit i příjmy. I navzdory tomu ale stále ještě za konkurencí ze zbytku Evropy pokulhávají, co se týče zisku a výnosů.
Banky si nyní lámou hlavu především s tím, jak s penězi naložit. Hledají další možnosti růstu, přičemž se stále více zabývají například akvizicemi.
Doposud největší transakcí bylo převzetí německé HypoVereinsbank (HVB) prostřednictvím italské Unicredit v loňském roce, které se dobře uchytilo i na burze. Dnes je banka s tržní hodnotou ve výši 60 miliard eur na osmé příčce evropského žebříčku.
První je v hodnocení britská HSBC, následována švýcarskou UBS a britskou Royal Bank of Scotland (RBS). Největší bankou z eurozóny, která je na celkově čtvrtém evropském místě, je španělská Santander.
Na rozdíl od očekávání mnoha odborníků ale převzetí HVB zatím nedalo podnět k velké vlně dalších akvizicí.
Existují sice spekulace o velkých fúzích, jako například, že by španělská BBVA mohla koupit britskou Lloyds TSB, ale zpravidla vedení bank upřednostňují akvizice menší, k nimž proto dochází i častěji. Nizozemská ABN Amro a francouzská BNP Paribas například převzaly menší banky v Itálii.
Velký zájem je ale především o instituty ve východní Evropě a Asii, kde západní banky lákají vysoké marže a prognóza ekonomického růstu.
Kromě známých velkých koncernů zde proto přikupuje i mnoho institutů menších. Řecká National bank například za 2,8 miliardy dolarů koupila tureckou Finansbank.
Ve východní Evropě pak stále menší nabídka společností žene nahoru jejich ceny. Rakouská Erste Bank za rumunskou Banca Commerciala Romana (BCR) zaplatila 3,8 miliardy dolarů, což bylo pro další zájemce o banku, například portugalskou BCP či Deutsche Bank, příliš mnoho.
Další velkou "módou" je Asie. Zde například RBS za 3,1 miliardy dolarů koupila podíl v Bank of China a Deutsche Bank získala podíl v regionální bance Huaxia.
Investice v těchto rostoucích průmyslových zemích ale nejsou zcela bez rizika. Nedávno tak svaz velkých bank Institute of International Finance (IIF) varoval před možnými turbulencemi na finančním trhu.
Tyto problémy ale bankéři zatím očividně potlačují. Namísto toho plánují, jaký další podíl by ze zisků, které tento rok opět utrží, mohli získat. "Je skvělá doba na to, být bankéř," tvrdí například odborníci z Merrill Lynch.
