Cena zlata zaznamenala letos v prvním čtvrtletí nejvyšší nárůst za první kvartál od roku 1999 - zlato nakupují jak fondy, tak individuální investoři, když předpokládají, že vzestup ceny tohoto kovu bude dlouhodobě zajímavější než investice do akcií.
Ani duben nepřinesl změnu a zlato pokračovalo v růstu. Právě včera kurs překročil po 25 letech magickou hranici 600 dolarů - až na 604 USD, později zase klesl pod tuto hranici. Dalšími drahými kovy, které dělají dlouhodobým investorům radost, jsou stříbro, platina a palladium.

Už i centrální banky
Jak fondy, tak i individuální investoři nekupují jen zlato a stříbro, jejich zájem se soustředí do celého sektoru kovů. A na trhu nepůsobí jen investoři, ale i centrální banky.
Když se cena zlata pohybovala okolo pětadvacetiletého minima, velká část centrálních bank likvidovala zlaté rezervy, o nichž tvrdila, že jsou jen přítěží a že bude lepší za stržené finanční prostředky nakoupit dluhopisy. Jejich prodeje tlačily zlato dále dolů.
Před úplným kolapsem zachránila trh až dohoda centrálních bank o omezení prodejů a zápůjček kovu. V tu dobu totiž fondy využívaly možnost levně si půjčit zlato od centrální banky, prodat je na trhu a po poklesu je nakoupit zpět za nižší cenu, realizovat zisk a vrátit jej.
Po uzavření dohody došlo ke zvratu a zlato již jen rostlo. Prorazilo hranici 300 dolarů a nyní je na dvojnásobné hodnotě. I přesto, že některé banky ještě zlato prodávají, objevují se již spekulace o nákupu.
Žhavým kandidátem je Čína. Ta nyní drží tři čtvrtiny rezerv v amerických dolarech, což při aktuálním vývoji měny není příliš zajímavé. Celkové rezervy centrální banky činí 853,7 miliardy dolarů a jsou nejvyšší na světě. Přitom jen 1,3 procenta je tvořena zlatem. Jestliže by skutečně Čína začala nakupovat, poslala by zlato dále vzhůru.

Růst podporuje nejistota
K růstu cen drahých kovů přispívá i nejistá geopolitická situace. Teroristické organizace navázané především na islám jsou i nadále činné a vyhrožují útoky na naši civilizaci.
Největší rozruch mezi obchodníky však vyvolaly informace o možném jaderném útoku Spojených států na Írán. I přesto, že novinář, jenž zprávu zveřejnil, v minulosti prokazatelně zkresloval své zprávy, nenechává tato informace komoditní trhy v klidu. Jaderný útok by totiž měl dopad nejen na cenu kovů, ale i energií.
A proč nakupují zlato fondy? Není to jen z důvodu, že zlato přináší zajímavý zisk, využívají jej i jako zajištění proti inflaci, na niž nyní tlačí především rostoucí ceny energií a kovů. Když spotřebitelské ceny v USA vzrostly v roce 1980 o 12 procent, cena zlata dosáhla 873 dolarů za unci.
Podle poslední zprávy World Gold Council z 29. března jsou největšími kupci zlata v tomto roce investiční fondy; jejich nákupy přesáhly dokonce objem nákupů ze strany šperkařského průmyslu, který v minulém roce představoval 73 procent poptávky.
Rozdíl mezi ohlašovanými spekulativními pozicemi na vzestup a na pokles dosáhl k 4. dubnu na burze New York Mercantile Exchange 13 220 800 troyských uncí. Během dvou týdnů se tak toto číslo zvýšilo o plných 38 procent.
Zájem o investice do komodit roste, podle odhadu Barclays Capital bude ve správě komoditních fondů ke konci tohoto roku 140 miliard dolarů, což je o 38 procent více než v minulém roce.
A jakým způsobem je možné ještě investovat do zlata či stříbra? Nejlepší je přímá cesta. Zde se nabízí investice prostřednictvím futures a opcí. Ty se obchodují především v USA.
Již tradiční je parketové obchodování na burze New York Mercantile Exchange. V minulých letech ale přibyla další možnost, a to na elektronické burze Globex patřící největší světové derivátové burze Chicago Mercantile Exchange.
Na obou trzích můžete obchodovat přímo z domácího počítače pomocí elektronické platformy, u Globexu získáte navíc zdarma reálná data a grafy včetně hloubky trhu. Autor je analytik společnosti Colosseum

060412_25.gif ()