Loterijní firmy obcházejí zákon a odvádějí méně

Podnikatelé v hazardním byznysu našli způsob, jak si snížit povinné odvody. Svá podnikatelská impéria rozdělí na několik malých společností. Ty vykazují menší zisky a mohu podle stávajících tabulek vyplácet míň peněz na obecně prospěšné účely. Kvalifikovaný odhad, kolik firmy ušetří díky popsané fintě, neexistuje. Neoficiální čísla hovoří o osmdesáti až sto milionech korunách ročně Jde o peníze, které by měly dostat charitativní organizace, sportovci či kultura.

Dělají to všichni

Stačí si do obchodního rejstříku zadat jméno Campanula a registr vyhledá patnáct společností s ručením omezeným. Ve všech figurují stejní podnikatelé, všechny sídlí na stejné adrese a všechny provozují výherní automaty. Odlišuje je jen slůvko za hlavním názvem. Například Campanula - Alfa, Campanula - Beta...
"Máme to tak kvůli odvodům, to není žádným tajemstvím. Stejně to dělají všichni, i velké firmy. Zákonům to neodporuje," říká bez okolků Karel Steiner, jeden ze společníků.
Má pravdu v obojím: účetní trik opravdu není nelegální. A stejnou praxi skutečně používají i velké podnikatelské skupiny. Jen ne vždy přiznají hlavní důvod, proč své společnosti kouskují.
"Působíme po celé republice, a tak důvodem roztříštěnosti do několika společností není primárně optimalizace daní, ale má to organizační důvody," říká Jiří Hrabovský, mluvčí holdingu Synot, který jenom loni získal povolení provozovat automaty prostřednictvím patnácti malých "eseróček".

Víme o tom, říká náměstek

Provozování výherních automatů je v Česku stále velmi výnosné. Alespoň podle počtu přístrojů, kterých rok od roku přibývá. Podle dosud nezveřejněných údajů Ministerstva financí loni fungovalo v českých hernách více než 52 tisíc přístrojů, tedy o patnáct set více než v předchozím roce. Ročně se v automatech protočí 48 miliard korun.
Ministerstvo financí, které má na hazardní byznys dohlížet, o fíglu, jímž si loterijní firmy šetří vydělané peníze, ví. "Řadu malých firem opravdu vlastní stejný člověk nebo stejná skupina," říká náměstek ministra financí Tomáš Prouza a přiznává i důvody: "Vyhýbají se vyšším odvodům."

Zaparkovaná novela

Ministerstvo i proto loni připravilo novelu loterijního zákona. Podle ní by každá společnost provozující automaty musela doložit, že její kapitál dosahuje minimálně patnácti miliónů korun. Společnosti s ručením omezeným a dvousettísícovým jměním by už nestačily. "Právě snaha zajistit spravedlivé odvody vyvolala snad největší tlaky proti novele," uvedl Prouza.
Novela leží ve sněmovně už devět měsíců, opozici se již čtyřikrát podařilo stáhnout ji z jednání. Znovu je zařazena na schůzi sněmovny, která začne příští týden.
K největším kritikům nové normy patří právě provozovatelé klasických výherních automatů spojení ve sdružení Unaso.
"Navýšení základního jmění bude pro mnohé drobné provozovatele likvidační," říká za sdružení Zdeněk Barták. Místa, kde jsou nyní výherní přístroje menších firem, obsadí podle Unasa největší loterijní společnost Sazka a její videoloterijní terminály.
Někteří zástupci menších loterijních společností nicméně připouštějí, že děravý zákon je třeba změnit. "Navýšení jmění je krok správný směrem. Trh by se tak zprůhlednil," míní třeba Zdeněk Makovský ze společnosti Hramat. I ona je v současnosti rozdělena na čtyři menší.


Kasina - další problém státu s hazardem

Provozovatelé kasin často obcházejí povinnost, podle níž mají odvádět část zisku na veřejně prospěšné účely. Aby nad penězi neztratili kontrolu, zakládají vlastní nadace.
Ke kasinům také mají blízko mafiánské klany. Potvrdilo se to například, když se loni nájemný vrah pokusil granátem zabít provozovatele kasina Royal na Příkopech v centru Prahy.
Podle řady bezpečnostních analýz se právě v kasinech perou špinavé peníze z podsvětí. Připravovaný loterijní zákon proto obsahuje také paragraf, podle něhož by žadatele o licenci pro hazardní hry prověřovaly tajné služby.

Související