Děláme za šéfy nepříjemnou práci
HN: S vaší profesí je spojena přezdívka "manažeři na špinavou práci". Víte proč?
Navrhujeme klientům, jak mohou snížit výrobní náklady, přeorganizovat práci, aby byla efektivnější. Kvůli změnám někdy dojde k navýšení počtu míst, častěji ale spíše k propouštění. Není to však tak, že bychom dali zaměstnavateli jmenný seznam, koho má vyhodit. Ale samozřejmě, on se může na naše doporučení ohledně propouštění odvolat - a také to tak často dělá.
HN: Trápí vás, že kvůli vámi navrhovaným změnám někdy lidé přicházejí o práci?
Ne. Sleduji hlavně efektivitu, to je v zájmu přežití firmy. Dejme tomu, že mi bude líto dvou lidí z dvanácti a firma bude dál zbytečně finančně tratit. Takže za pár let přijdou o práci všichni, protože jejich zaměstnavatel skončí.
HN: Jak zjišťujete, že firma či úřad ušetří právě na zrušení nějakého úseku?
Máme k dispozici podklady klienta a hlavně pozorujeme praxi. To znamená, že náš tým tráví na jeho pracovišti tak čtyři dny v týdnu, pár hodin denně. Jdeme odshora - od ředitelů, manažerů - a když na vyšších úrovních zjistíme, že není vše v pořádku, jdeme níž. Zabýváme se hlavně tím, co nefunguje, jak by mělo.
HN: To stojíte zaměstnancům za zády?
Ne, kdepak, i když to po nás někdy majitelé firem chtějí. Tohle je ale podle mne pro ty lidi ponižující. Neděláme to. Jsme s pracovníky v každodenním kontaktu, mluvíme s nimi. Ptáme se jich na jejich práci, proč dělají to či ono.
HN: A co se dozvídáte?
Někdy nic - nestarají se o to, jakou má jejich činnost návaznost, dopad. Nebo nám řeknou, že se to tak dělalo vždycky. Demotivovaní musí být úředníci, kteří vědí, že dělají neefektivní, nelogickou činnost, jen aby naplnili zákonná nařízení.
HN: Co s tím děláte?
Nemůžeme říct, je to zbytečné, nedělejte to. Takže doporučujeme dělat vše v takové míře, aby nařízení nebylo porušeno.
HN: Dává vám někdo najevo, že vaše přítomnost na pracovišti není žádoucí?
No, dvakrát se stalo, že když jsme se vrátili k našemu autu, mělo proříznutá kola.
HN: Teď vás asi nemají moc rádi na Krajském úřadě v Hradci Králové. Na základě vašeho doporučení odtud během dvou let odejde třicet sedm lidí...
Požadavek krajského úřadu zněl - přehodnotit počty zaměstnanců a zefektivnit činnost. Až budou změny dokončeny, úřad ušetří ročně třináct miliónů korun.
HN: Kolik audit stál?
Jeden milión. Mimochodem, musím říct, že mě v Hradci Králové přístup k auditu mile překvapil.
HN: V čem?
Obvykle státní instituce naše návrhy přijmou maximálně tak ze šedesáti procent. A těžko říct, kolik jich pak uvedou v život. V hradeckém úřadě je přijali všechny bez námitek.
HN: Státní instituce úsporami šetří kapsu občanů platících daně, zatímco firma tu svou. Motivace si vás pozvat je u každého jiná.
Veřejná správa se o naše služby zajímá až v posledních letech. Šetření státní kasy má pozitivní efekt pro voliče a změny zlepšují chod instituce samotné.
HN: Liší se nějak přístup státních institucí a soukromníků k vašim doporučením?
Soukromníci si námi doporučené změny berou k srdci stoprocentně. Mají ve zvyku seškrtávat náklady, jak to jen jde a někdy i více. Při rozšiřování výroby se snaží všechno pokrýt dosavadním týmem. Kolikrát je až varujeme, že takhle jim zkolabuje výroba. Přibude-li práce ve státní instituci, vzniknou nová místa. Úřady bývají přezaměstnané, ale nemají motivaci stavy lidí snižovat. Pokud totiž něco ušetří, příště dostanou méně, uspořené peníze spolkne státní rozpočet. Veřejná správa většinou provádí tak asi polovinu námi navrhovaných změn.
HN: Opravdu neexistuje nadbytek lidí i ve velkých soukromých korporacích?
Také u soukromníků se najde hodně neefektivnosti. Nechci jmenovat, ale mám na mysli hlavně velké soukromé německé firmy. Tam je pro nás spousta práce.
HN: Myslíte, že je lepší šetřit náklady, až když to firma skutečně potřebuje, nebo preventivně hlídat efektivitu?
Je dost zahraničních společností, které dělají to druhé. Udržují si tak stabilní peněžní tok a nestihnou zkostnatět. Podle mne je pravidelné sledování efektivity lepší.
Petra Barešová. Pětatřicetiletá inženýrka je jedním ze zakládajících partnerů BNV Consulting. Specializuje se na úsporu nákladů v průmyslových podnicích i státní správě. Předtím pracovala šest let v poradenské firmě. Absolvovala technickou fakultu na České zemědělské univerzitě v Praze, obor Řízení podniku. Dále se specializovala v oborech se zaměřením na projektový management, řízení lidských zdrojů a podnikovou strategii. Ve volném čase ráda lyžuje.
