Přísnější tresty pro advokáty

Od dubna platí nový zákon o advokacii, který obsahuje proti předcházející úpravě větší ochranu klientů proti právníkům, kteří si spravedlnost někdy vykládají "po svém".
Novela například umožní pozastavit výkon praxe advokátovi, který se účelově vyhýbá kárnému řízení, zpřesňuje podmínky bezplatného (či zlevněného) poskytnutí advokátních služeb a zavádí možnost, že advokát může být i zaměstnancem "koncesované" kanceláře. Dosud to možné nebylo.

Ne každý má "čisté ruce"

Největší změna? Asi to, že novela zákona nově umožní pozastavit výkon advokacie advokátovi, který se účelově vyhýbá kárnému řízení.
Tuto novinku iniciovala Česká advokátní komora (ČAK) na základě svých dosavadních zkušeností. Podle nich je projednávání věci zhruba v deseti případech ročně (za rok přitom bývá v průměru podáno zhruba 140 až 150 kárných žalob) ze strany kárně obviněného advokáta účelově protahováno.
Průtahy ze strany obviněného advokáta mají logický důvod. "Zejména jde o to, že dotyčnému hrozí ta nejpřísnější kárná opatření - vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo pozastavení výkonu advokacie," uvádí Iva Chaloupková z ČAK. Tyto nejtvrdší postihy hrozí za ta nejhorší provinění, jichž se mohou advokáti dopustit: zdržování výplaty, zpronevěra depozit, přeběhnutí k protistraně, úplná nečinnost po převzetí kauzy a podobně.

Třikrát... a dost

Podle nově platných předpisů, tedy i když kárně obviněný formálně splní podmínky pro odročení jednání - například opakovaně předloží lékařské vysvědčení, že se nemůže zúčastnit, ale v celém kontextu věci je zřejmé, že se řízení vyhýbá a rozhodnutí oddaluje, bude moci kárný žalobce předložit představenstvu ČAK návrh, aby dotyčnému advokátovi pozastavilo výkon advokacie. Podmínkou je, že od zahájení kárného řízení uplynul více než jeden rok a během něho bylo nejméně třikrát odročeno z důvodů spočívajících na straně kárně obviněného advokáta.

I mírné tresty mají význam

Dosud takové preventivní opatření na ochranu potenciálních klientů stíhaného advokáta nebylo možné provést - po celou dobu kárného řízení mohl totiž advokát nadále vykonávat advokacii.
V některých případech lze však bez větších pochybností usuzovat, že advokát či advokátní koncipient se dopustil kárného provinění již z důkazů, které byly opatřeny před nařízením jednání kárného senátu, například i proto, že kárně obviněný svou vinu nepopírá.
Vyskytne-li se taková situace v trestním řízení, má samosoudce právo nenařizovat hlavní líčení a rozhodnout ve věci takzvaně "od stolu", vydáním trestního příkazu.
V zájmu urychlení kárného řízení, jakož i zvýšení hospodárnosti, proto novela zákona o advokacii umožní, aby mohla být kárná věc rozhodnuta i kárným senátem vydáním kárného příkazu.
Tím budou moci být uložena jen mírnější kárná opatření: napomenutí a pokuta. Ty ale mohou maximálně dosáhnout pouze desetinásobku minimální mzdy u advokáta a dvojnásobku minimální mzdy, jde-li o advokátního koncipienta. V řádném kárném řízení však může pokuta advokáta dosáhnout až stonásobku minimální mzdy.
Dosavadní právní úprava umožňovala výkon advokacie pouze formou podnikání.

Zaměstnaný advokát

Oproti jiným podnikatelům, např. těm, kteří podnikají na základě živnostenského oprávnění, však advokát musí v zájmu ochrany svých klientů dodržovat přísná pravidla a omezení stanovená normami profesionální etiky. Z praxe vyplynula potřeba umožnit, aby povolání advokáta bylo vykonáváno též v rámci pracovního poměru. Řada osob, které úspěšně složily advokátní zkoušky, mohou být na slovo vzatí právníci, avšak nejsou natolik podnikatelsky zdatní, či je u nich dána jiná překážka (např. advokátka po návratu z mateřské dovolené, začínající advokát apod.), aby se osamostatnili a vykonávali advokacii samostatně.

Související