Pouze tři dny zbývají těm, kteří se chystají na finanční úřady přiznat svoje daně. Rodiny, které budou ke konci března podávat svá daňová přiznání za loňský rok, čeká jedna výrazná změna. Poprvé totiž manželé mohou danit své příjmy společně. To skýtá jak své výhody, tak i nevýhody.

Výhody a nevýhody společného zdanění
Výhodou je finanční úspora na daních z příjmů - ovšem jen pro některé rodiny.
Je třeba pečlivě počítat. Základní pravidlo je ale vcelku jednoduché. Čím větší jsou rozdíly v příjmech obou manželů, tím spíš se jim tato novinka "vyplatí".
Viditelnou nevýhodou společného zdanění je větší náročnost - časová, odborná i administrativní. Společné zdanění totiž nemůže provést zaměstnavatel jednoho z manželů. Vypočítat si daň zůstává přímo na poplatnících.
Nebo je možné využít služeb daňového poradce. V takovém případě je však nutné si dobře propočítat, zda úsporu na dani nepohltí právě cena za jeho služby. Pokud služeb poradce využije jen jeden z manželů, musí oba odevzdat daňové přiznání ve stejném termínu. To v praxi znamená, že není možné, aby jeden z partnerů danil příjmy v březnu a druhý až v červnu.

Pravidla jsou přísná, nelze danit bez dítěte
Rodiny, které třeba ještě na poslední chvíli uvažují o společném zdanění, si musí být jisty, že skutečně splňují všechny podmínky společného zdanění.
Především musí jít podle zákona o skutečnou rodinu - podmínkou je tedy sňatek.
Společné zdanění tedy například nemohou využít druh a družka nebo v budoucnu registrovaní partneři, i kdyby ve společné domácnosti bylo vychováváno dítě.
Dítě je přitom další nutná podmínka společného zdanění: manželé musí ve své domácnosti vyživovat alespoň jednoho potomka. Může se přitom jednat i o studenta do 26 let. Nezáleží na tom, jak dlouho dítě v rodině žije nebo jak dlouho (ne)splňuje věkovou podmínku.
Jen pro zajímavost, pokud vyživovaný potomek ve společné domácnosti oslavil 2. ledna příslušného daňového roku (tedy v tomto případě 2005) své 27. narozeniny, rodiče mohou bez problémů provést společné zdanění manželů. Dne 1. ledna 2005 mu totiž bylo ještě 26 let.
Stejně tak mohou rodiče využít společné zdanění, pokud se jim dítě narodilo alespoň 31. prosince 2005. Pokud se ovšem dítě narodilo na Nový rok 2006 a později, rodiče mohou společně danit až v příštím roce, tedy v březnu (případně červnu) 2007.
I když se automaticky používá termín rodiče, zákon umožňuje tak společné zdanění prarodičů. Ovšem za dvou podmínek. Zaprvé se musí jednat o společnou domácnost a zadruhé rodiče nesmí mít zdanitelné příjmy - jsou třeba nezaměstnaní či sami studují.

Nové formuláře a nové náležitosti
Právě společné zdanění je jednou z příčin, proč se letos vyplňují nové tiskopisy daňového přiznání. Odpočitatelné položky tohoto typu zdanění se totiž staly přímo součástí formuláře a nelze je přiložit jako jiné přílohy.
Kromě obvyklých faktů, jako jsou rodné číslo či jména partnera, je potřeba vyplnit a doložit i další náležitosti. Třeba to, zda a jaký jeden z manželů pobíral starobní důchod. Po odečtení všech odpočitatelných položek od společného základu daně přijde rozdělení zbývající částky na dvě stejné poloviny a vypočte se příslušná daň.
Pokud ovšem jeden z manželů podnikal, musí počítat s tím, že pokud uplatní společné zdanění, nemůže si odpočítat daňovou ztrátu z minulých období. I zde je proto vhodné pečlivě propočítat, zda je společné zdanění pro domácnost skutečně finančně výhodné.
Podnikatelé mohou využít jiné možnosti daňové optimalizace. Tou je institut spolupráce partnera v podnikání. Pak si ale do společného základu daně nemohou započítat jiné příjmy než ty z podnikání. Pokud tedy ještě jinde pobírají mzdu ze zaměstnaneckého poměru nebo mají příjmy třeba z pronájmu, musí se danit odděleně.
Výhodou je, že společně podnikat mohou rodiče s dětmi nebo prarodiči a podobně.
Spolupracující manželé si přitom mohou rozdělit ke zdanění až polovinu dosaženého zisku (ale do maxima 540 tisíc korun ročně), na manžela ovšem nemůže partner využít odpočitatelnou položku.
Pokud nejde o manželský pár, lze na partnera převést jen 30 procent zisku. Při společném zdanění manželů si musí partner bez vlastních příjmů sám platit zdravotní pojistné a přitom tuto částku nemůže uplatnit jako odpočet.
Zítra v HN: Daně živnostníků


Jak správně využít daňových úlev
podnikatel a spolupracující manželka
Živnostník s poradenskou firmou vytvořil tržby 2,2 miliónu korun. Rozhodl se uplatnit paušální výdaje procentem z příjmů (560 tisíc Kč). Spolupracující manželka (v domácnosti) může uplatnit výdaje maximálně 540 tisíc korun a odevzdává vlastní daňové přiznání. Zároveň věnovala 15 tisíc na dobročinné účely, manžel pět tisíc korun. Zároveň platil 3000 Kč měsíčně na životní pojistku a z předchozího roku "umazává" daňovou ztrátu 38 000 Kč. Zapojením manželky jako spolupracující osoby podnikatel optimalizoval své daně, takže získal měsíční čistý příjem 36 199 Kč a jeho žena 35 022 Kč.
Manželé se společným zdaněním
Žena je bez vlastních příjmů doma s jedním dítětem. Její manžel je zaměstnanec a vloni vydělal 300 tisíc hrubého. Při společném zdanění může na svou manželku uplatnit odpočet na vyživovanou osobu v plné výši (21 720 Kč) a manželka využije základní odpočet (38 040 Kč), přestože nemá vlastní příjmy. Rozdělením manželova příjmu na dvě poloviny se část výdělku domácnosti dostane z 20% sazby do sazby 15 procent. Bez společného zdanění by manžel zaplatil roční daň 29 080 Kč, takto rodina ročně "ušetřila" 10 390 korun.
Zaměstnanec se dvěma dětmi
Ženatý třicátník se dvěma dětmi pracuje ve školství za hrubý měsíční plat 23 tisíc korun. Manželka pracuje ve zdravotnictví, má jen o něco nižší mzdu a děti jsou proto z hlediska daní "napsány" na otce. Rodina nemá hypotéku ani životní pojištění, daňové přiznání nechávají na zaměstnavateli. Protože příjmy obou manželů se příliš neliší, nemá cenu uvažovat o společném zdanění, úspora by nevyvážila vynaložené úsilí.
Rozvedená Pojišťovací agentka se dvěma dětmi
Čtyřicetiletá žena bydlí v bytě s regulovaným nájemným. Největší pracovní položkou jsou náklady na telefon a jízdné za klienty. Zvolila paušální náklady a sportovnímu klubu svého dítěte věnovala 6000 Kč, aby je mohla odečíst ze základu daně. Po vyúčtování zjistila, že úspora na daních z poskytnutého daru je jen asi 100 korun měsíčně a mnohem více se jí vyplatil přechod na paušál.


Kdo a kolik ušetří při společném zdanění
Související