Nemocenská? Počítat musí všichni

Už jen na podpis prezidenta čeká návrh zákona, který upravuje čerpání náhrad v době nemoci. Podle představ zákonodárců by měl platit od příštího roku.
Schválený zákon počítá s přesunem plateb v prvních čtrnácti dnech nemoci na zaměstnavatele výměnou za snížení odvodů ze současných 3,3 na 1,4 procenta.
Dopad navrhovaných změn na zaměstnavatele, který by hypoteticky každému svému zaměstnanci vyplácel mzdu ve výši průměrného hrubého měsíčního platu v podnikatelském sektoru v České republice (zhruba 20 tisíc Kč) a tento zaměstnanec by jednou do roka pobíral "dávky" v nemoci, a to po dobu prvních dvou týdnů, by mohl představovat zvýšení osobních nákladů onoho pracovníka téměř o pět tisíc korun ročně.
Při propočtu na průměrnou nemocnost v ČR, která předloni činila 21,4 dne za rok, by to znamenalo zvýšení nákladů na zaměstnance o další téměř tři tisíce na necelých osm tisíc korun ročně. Znamená to, že schválený zákon může kromě zvýšení administrativních nákladů přinést "reálné" zvýšení nákladů na zaměstnance.
Největšímu tlaku na růst nákladů mohou čelit podnikatelé, kteří zaměstnávají pracovníky s nižší než průměrnou mzdou, kterým se vyplatí pobírat nemocenské dávky a jejichž "úřední nemocnost" je vyšší než průměrná.
Mnohé podniky budou každopádně motivovány k péči o zdraví svých zaměstnanců a ke kontrole nemocnosti přes revizní lékaře a omezí se případy vědomého zneužívání nemocenské v případech, kdy výroba pro nedostatek zakázek stojí.
Není však podle mého názoru správné přenášet problém zneužívání současného systému zdravotního pojištění jen na bedra podniků, protože zaměstnavatel má jen omezené možnosti, jak kontrolovat zneužívání nemocenské. Především stát by měl zvýšit úsilí zamezit její zneužívání jednak proto, že k tomu má více nástrojů, ale také proto, že i mezi státními zaměstnanci se najdou případy zneužívání tohoto systému.
Autorka je analytičkou Raiffeisenbank

Související