KONKURSY

Podle společnosti Creditreform Praha v prvním pololetí loňského roku setrval počet návrhů na konkurs oproti předchozímu roku ještě beze změn. Druhá polovina roku přinesla zlom: počet konkursů stoupl o 6,6 procenta.
Počet návrhů na vyhlášení konkursu (právně insolvence) vykazoval do roku 2004 každoroční pokles, v uplynulém roce však poprvé stoupl. Zda je to obrat k negativnímu trendu, ukáže teprve budoucnost; pozitivní konjunkturální podmínky v Česku však svědčí spíše proti této skutečnosti.

Nových krachů je méně
Pozitivní je i nadále klesající trend u zahájených konkursních řízení; vloni jich bylo zahájeno v České republice celkem 1236. To představuje ve srovnání s rokem 2004 (1441 zahájených řízení) pokles o 14,2 procenta. Počet konkursních žádostí oproti tomu stoupl o 4,3 procenta.
Dalším pozitivním signálem je přetrvávající urychlení procesu vyřizování konkursních návrhů, který byl zahájen již v roce 2003. Tento trend pokračuje i v následujících letech: ze 4778 v roce 2004 došlo k navýšení na 4870 vyřízených návrhů na konkurs v minulém roce.
I přes recesi v západní Evropě je na číslech zřejmé, že firmy se dostávají do "životních" problémů stále méně.
Poprvé za poslední čtyři roky lze totiž v podnikových insolvencích v Evropě zaznamenat klesající vývoj - čísla se pohybují jen těsně nad hodnotou z roku 2002, kdy bylo napočítáno pouze 146 438 konkursních případů.
Šest ze sledovaných 17 západoevropských zemí vykazuje přírůstek podnikových insolvencí. Na předním místě je Rakousko, které se musí vyrovnat s nárůstem o 15,3 procenta insolvencí a čelit více než sedmi tisícům konkursů ročně. Nadto více než každý druhý konkurs (52,4 %) musel být zamítnut pro nedostatek konkursní podstaty.
Takovéto případy mohou způsobit věřitelům kompletní ztrátu pohledávek. Nárůst insolvencí v dvouciferném řádu (víc než o deset procent) hlásí také Řecko.

Úvěry - hlavní zdroj financí
Dodavatelské úvěry jsou stále nejdůležitějším krátkodobým zdrojem financování pro malé a střední podniky v západní Evropě, patří ale také k jedněm z nejdražších. Mnohdy vznikají evropským podnikům vážné problémy s likviditou vinou špatné platební morálky.
Na čas si s placením faktur dávají zvláště Italové. Platba za služby/zboží se zde v průměru uskutečňuje až po téměř třech měsících (89 dní; v předchozím roce 87). Také ve Francii (58 dní; vloni 59 dní) a ve Velké Británii (54 dní; předtím 54 dní) si dopřávají na vyrovnání pohledávek poměrně hodně času. Jinak je tomu ve Švédsku, kde je každá vystavená faktura uhrazena v průměru během 37 dní (v předchozím roce 35 dní).
Německo si stojí s průměrnou úhradou po 40 dnech relativně dobře. Ukazují se však velké rozdíly, podíváme-li se na jednotlivá hlavní hospodářská odvětví: 2,9 procenta zákazníků sektoru služeb uhradí faktury až po více než 90 dnech - kupříkladu ve stavebnictví to jsou 2,4 procenta, v obchodě pak oproti tomu jen 1,7 procenta.

Tel: 226 070 836
http://www.creditreform.cz


060316-23.gif ()