Popularita podílových fondů v posledních letech roste. Majetek domácností v nich uložený se za posledních pět let zněkolikanásobil. Statistiky přitom ukazují, že české domácnosti jsou velmi konzervativní a že preferují spíše bezpečné investice. To znamená hlavně fondy peněžního trhu. Ty ovšem nepřináší nikterak závratné zhodnocení, a proto roste i počet těch, kteří nakupují fondy dluhopisové.

Dopad kursu koruny

Investoři dále stojí před otázkou, zda nakoupit fondy korunové či cizoměnové. Ti obezřetnější si uvědomují, jak vývoj kursu koruny může ovlivnit celkové zhodnocení investice do zahraničních cenných papírů, a tak raději nakupují fondy korunové.
Zhodnocení koruny k euru i k dolaru bylo totiž v posledních letech velmi výrazné. Zatímco před třemi roky se kurs koruny k euru pohyboval těsně pod 32 korunami za euro a dnes je kolem 28,50 CZK/EUR, u dolaru bylo zhodnocení české měny ještě výraznější, když se kurs v průběhu tří let posunul z téměř 30,00 CZK/USD až na současných 24,00 CZK/USD.
Přitom platí, že čím více koruna posílí, tím více musí zahraniční fondy své investice zhodnotit, aby český investor nakonec z investice získal víc, než do ní vložil.

Nákupy se nyní nevyplatí

Investoři preferují trhy, které mají potenciál k růstu. To je právě problém českého trhu s dluhopisy. Stát počátkem března zveřejnil, jakým způsobem hodlá financovat svůj dluh v průběhu druhého čtvrtletí roku 2006. Jen v průběhu tří měsíců hodlá stát prodat své dluhopisy v hodnotě 40 miliard korun. Krom toho prodá ještě státní pokladniční poukázky v hodnotě dalších 35 miliard korun. To je více, než se původně čekalo.
Co to znamená pro drobného investora? Velká záplava státních dluhopisů představuje vysokou nabídku. To při nezměněné poptávce bude znamenat nižší cenu. Jinými slovy, nakupovat dluhopisy dnes se příliš nevyplatí, protože jejich cena z titulu zaplavení trhu téměř nemá prostor k růstu.
Špatná zpráva o zaplavení trhu dluhopisy je už druhou v řadě, kterou mohli investoři v posledních týdnech zaregistrovat. Tou první špatnou zprávou bylo, že centrální banka navzdory spekulacím nesnížila své úrokové sazby. Kdyby přitom centrální banka své úrokové sazby snížila, byl by to stimul pro růst cen dluhopisů, protože pevně úročené dluhopisy by tak náhle byly v porovnání s vklady v bance atraktivnější.
Třetí špatnou zprávou v řadě pro držitele dluhopisů je to, že také spekulace na budoucí pokles sazeb se zmenšují. Nejen že klesá počet členů bankovní rady ČNB, kteří hlasují pro snížení úrokových sazeb, ale zároveň s tím Evropská centrální banka (ECB) začala zvyšovat své sazby. Koruna je tak vůči euru ještě hůře úročená, což v očích mnohých centrálních bankéřů pravděpodobně snížilo potřebu snižovat úrokové sazby.
Právě silná koruna totiž tlačila v posledních týdnech centrální bankéře ke zdi, když snižovala ceny zboží z dovozu. Vznikala tak obava, že silná koruna vyústí nakonec v inflaci nižší, než si centrální banka předsevzala za svůj cíl. Po zvýšení sazeb ECB se však dá očekávat snížení tlaku na posilování koruny s tím, jak ještě více spekulantů bude financovat své obchody za nízké české úrokové sazby.
I poslední vyjádření některých českých bankéřů naznačují neochotu měnit úrokové sazby. Zaznívají dokonce hlasy, že otáčení směru měnové politiky o 180ř dvakrát do roka je příliš časté. Vždyť ještě v říjnu šly úroky nahoru a mnoho lidí by se mohlo začít ptát, zda bylo skutečně nutné podražit hypotéky. Zdá se tak, že nejpravděpodobnějším scénářem je, že úrokové sazby se letos výrazně měnit nebudou.

Žádné zázračné zhodnocení

Pro drobné střadatele vlastnící podílové listy dluhopisových fondů z toho plyne, že se letos nejspíš nedočkají nikterak zázračného zhodnocení.
Nicméně i kdyby došlo k poklesu cen dluhopisů, musí to znamenat, že profesionální portfoliomanažeři se s tím nevyrovnají? Vždyť spekulovat se dá nejen na růst cen, ale i na jejich pokles. Např. ten, kdo očekává pokles cen známek, si je dnes může za úplatu půjčit a ihned je prodat, aby je za rok koupil za nižší cenu a vrátil původnímu majiteli. Lze očekávat, že si fondy s něčím podobným poradí? Nelze.
Při pohledu na vývoj několika různých korunových dluhopisových fondů spravovaných různými společnostmi se ukazuje, že v letech 2000 až 2005 tyto fondy vykazovaly podobné trendy. Vychází najevo, že existuje i více než 98% korelace mezi vývojem cen podílových listů různých správcovských společností.
Ukazuje se tedy, že ten, kdo chce rozložit riziko své investice a nakoupí různé fondy zaměřené na české dluhopisy, riziko obvykle nediverzifikuje. Jinými slovy, neplatí, že ztráty jednoho titulu kompenzují zisky jiného titulu. Pokud investor platí při nižším investovaném objemu vyšší poplatky, lze se dokonce domnívat, že na diverzifikaci prodělá.
Co se týče překonání poklesu cen dluhopisů daného růstem úrokových sazeb, ukazuje se, že v tom nám dluhopisové fondy obecně nepomohou. Ve chvíli, kdy šly meziročně úrokové sazby nahoru, cena podílových listů meziročně klesala a obráceně.
Autoři jsou ekonomové Next Finance