Ilegální dovoz odpadů z Německa v posledních týdnech neobyčejně podnítil zájem podnikatelů, veřejnosti i vlády. Přesto však stále není jasné, jak situaci jednou pro vždy vyřešit a především se příliš nehovoří o otázce, proč tato situace vznikla tak náhle. Proč se odpad začal ilegálně dovážet až letos?
Produkce odpadů je "nutným zlem" provázejícím každou vyspělou společnost. Češi ročně vyprodukují 4,7 miliónu tun odpadů, z nichž více než dvě třetiny skončí zcela bez užitku na skládkách.

Recyklovat a spalovat
Česko se ale společně s ostatními zeměmi EU dohodlo, že ukládání odpadů na skládky je nutné razantně omezit. Problémem zůstává, jak. Maximální množství odpadů je třeba zrecyklovat a zbytek, který recyklovat nelze, využít pro výrobu energie. Zde je jasná šance pro podnikatele.
Jednoduchá myšlenka bohužel v praxi naráží. V Německu není dostatek spaloven, a proto se nerecyklovatelné zbytky dosud skládkovaly. To je od začátku letošního roku zakázáno a hrozí vysoké pokuty. Zpracovatelé odpadů se tak ocitli v pasti, ze které je jediný únik: vývoz odpadů za hranice. Ti slušní jej vyvážejí například do spaloven ve Švýcarsku, ti méně slušní s kalkulovaným rizikem a mnohem levněji do Čech.

Vyšší pokuty nic nevyřeší
Politici mají rádi rychlá, viditelná řešení, jedním z nich je samozřejmě zvýšení pokut za nelegální nakládání s odpady. To ale pravděpodobně situaci nevyřeší a vláda bude patrně usilovat o dohodu s Německem, aby zajistilo okamžitý odvoz odpadů, když se prokáže, že byly přes hranice dopraveny bez souhlasu českých orgánů.
V roce 2010 budeme ovšem řešit stejný problém jako teď Německo. Ten problém spočívá v závazku Česka snížit množství odpadů ukládaných na skládky o 20 procent ve srovnání s rokem 2000.
Jestliže se dnes ukládají tři milióny tun odpadů ročně, znamená to během čtyř let zařídit využití pro minimálně 600 tisíc tun odpadů ročně. To není množství, které by se dalo vymazat. Stejné množství odpadů za rok vyprodukují obyvatelé celé Prahy.
Ministerstvo životního prostředí v roce 2003 navrhlo řešení: Posílit recyklaci odpadů, tak aby její podíl dosáhl 50 procent. Dnes je podíl recyklovaného odpadu na celkovém asi čtvrtinový.
Otázkou je, co se stane, když si recykláty nebude chtít nikdo koupit. Budou se muset někde skladovat, v tržním prostředí je ale pravděpodobnější, že je nikdo nebude chtít vyrábět a odpad zůstane odpadem. I kdybychom dosáhli míry recyklace 50 procent, pořád zbývá ta další polovina.

Výroba energie se vyplatí
V podobné situaci bylo v minulosti už mnoho států a vymyslely elegantní řešení: energetické využití odpadů.
Typický komunální odpad obsahuje množství energie srovnatelné s hnědým uhlím, a to už po vytřídění recyklovatelných složek. Pokud by se podařilo využít všechen spalitelný komunální odpad, ušetřili bychom ročně více než dva milióny tun uhlí.
Že se jedná o cestu rozumnou, potvrzují zkušenosti řady vyspělých států, kde se stavějí energetická zařízení využívající odpady přímo v centrech velkých aglomerací. Důvod je jediný. Není třeba vozit odpady na velkou vzdálenost a zatěžovat města dopravou. Vše lze vyřešit na místě a zároveň využít vyrobenou energii rovněž přímo na místě.
Dnešní technologie jsou natolik vyspělé a bezpečné, že snižují dopady na životní prostředí téměř na nulu, potvrzuje například ředitel odboru ekologické energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu Ladislav Pazdera.

Emise jsou nízké
Emisní limity škodlivin u spaloven jsou několikanásobně nižší než u tepláren, které dnes fungují v Česku přímo ve městech, bez odsíření i bez denitrifikace (tedy bez odstraňování oxidů dusíku).
Paradoxně právě země, které kladou na životní prostředí velký důraz (Švýcarsko, Francie, Německo či Dánsko), mají desítky spaloven. Náš stát jde zatím cestou recyklace, komunální odpad produkovaný v ČR ale ani neobsahuje potřebný podíl recyklovatelné složky.

Šance pro podnikatele
Vstup do EU nám otevřel přístup ke strukturálním fondům, ze kterých lze financovat i projekty na energetické využití odpadů.
Takových projektů je v ČR několik a stát se k nim jasně nevyjádřil. Řada českých firem dnes vydělává na recyklaci odpadu, v budoucnu mohou další dostat šanci vydělávat na jeho spalování.


Spalování odpadu (rok 2000, v %, vybrané země)
Lucembursko 80
Japonsko 75
Dánsko 65
Švédsko 60
Francie 40
Německo 25
Itálie 17
USA 15
Velká Británie 6
Kanada 6
Česko 4,8

Zdroj: ISWA

Počet zařízení na energetické využití odpadů