Střední Evropa vplula do období, kdy trhy budou věnovat pozornost vnitropolitickým událostem více, než tomu bylo v uplynulých dvou letech. Důvodem jsou parlamentní volby.
V Polsku se volby konaly loni v září a ve zbývajících zemích středoevropského čtyřlístku (Česko, Maďarsko a Slovensko) se budou konat v průběhu letošního jara. Automaticky se nabízí otázka: nakolik výrazný vliv mohou mít parlamentní volby na regionální ekonomiky a finanční trhy včetně měn?
Vliv voleb klesá
Žádný faktor, jenž může mít na finanční trhy vliv, by neměl být podceňován. Zároveň se ale domnívám, že volby nebudou pro středoevropské měny tak významným faktorem, jak tomu bývalo před čtyřmi či osmi roky.
V mezidobí, to znamená v květnu 2004, se totiž všechny uvedené země staly členy Evropské unie a investoři na vnitropolitický vývoj hledí přece jen s menší obavou než dříve.
Jedna ze zásadních otázek voleb roků 2001 a 2002, totiž úspěšné dokončení procesu vstupu do EU, byla vyřešena - a členství v EU je pro investory velmi příznivou zprávou, jež dodává ekonomikám regionu i jejich finančním trhům na síle či alespoň na stabilitě.
Dobře to je vidět v případě České republiky: trhy jen velmi krátce a poměrně nevýrazně reagovaly na krizi uvnitř ČSSD, jež následovala po fiasku této strany ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 a jež vedla k obměně na premiérském postu. Na loňskou opětovnou výměnu na postu předsedy české vlády již trhy nereagovaly v podstatě vůbec.
Konkrétně českou ekonomiku totiž investoři vnímají velmi pozitivně a z vnitropolitických zpráv jejich důvěrou hned tak něco neotřese.
Na co ovšem investoři v souvislosti s vnitropolitickým vývojem v regionu citliví zůstanou, jsou implikace, jež může změna vlády v souvislosti s parlamentními volbami mít pro rychlost zavedení eura v té které zemi.
Zlotý a forint
Projevilo se to na podzim loňského roku v Polsku, kdy kolaps jednání vítězné strany Právo a spravedlnost (jež má k přijetí eura vlažný vztah) s proevropsky a propodnikatelsky naladěnou Občanskou platformou vedl k poměrně výraznému oslabení zlotého a především k výprodeji na domácím trhu státních dluhopisů.
Na druhou stranu, oslabení zlotého nebylo až tak dlouhodobé: v průběhu listopadu již začal posilovat a letos v lednu zlotý posílil na několikaletá maxima vůči euru.
Příznivý sentiment se rychle obnovil také na trhu dluhopisů a taktéž pokles polského akciového trhu se stal jen přechodnou epizodou měsíce října s tím, jak nová vláda předložila rozumně vypadající návrh státního rozpočtu.
Obdobně maďarský forint výrazně oslabil v roce 2003, a to v důsledku nepříznivých informací o vývoji veřejných financí a postupném oddalování předpokládaného termínu pro zavedení eura. Forint ze stejného důvodu přechodně oslabil i letos na podzim.
Bez zajímavosti snad nebude poznámka, že vývoj maďarských veřejných financí v roce 2003 byl ovlivněn tím, že socialisté plnili své sliby dané před volbami roku 2002 - a z plnění těchto populistických slibů se maďarské veřejné rozpočty nevzpamatovaly dodnes.
Je tedy zřejmé, že si finanční trhy kladou otázku, jak může ta která změna na politické scéně ovlivnit předpokládaný termín přijetí eura.
Vztah k investorům
Další důležitou otázkou je, zda případná výměna vládních stran bude znamenat změnu v politice vůči zahraničním investorům, zejména ve smyslu poskytování pobídek pro přilákání přímých zahraničních investic.
Image té které země se může zlepšit také snižováním přímých daní či rovnou zavedením rovné daně - což se před lety povedlo "dobře prodat" Slovákům.
Tyto otázky bude trh bedlivě sledovat i v případě letošních voleb v České republice a zdá se, že ani jedna z myslitelných variant volebního výsledku nebude z pohledu uvedených tří otázek jednoznačná.
ČSSD versus ODS
Sociálně demokratická vláda se přinejmenším verbálně hlásí a bude hlásit k zavedení eura od roku 2010 a její snaha přilákat zahraniční investory za pomocí investičních pobídek je nabíledni.
Na druhou stranu se ale od takové vlády jen těžko dočkáme výraznějšího snížení přímých daní, respektive určitě ne zavedení rovné daně.
Naopak, pravicová vláda - personifikovaná ODS - by se přinejmenším pokusila prosadit zavedení rovné daně (je ovšem otázkou, s jakým úspěchem a případně s jakým dopadem na veřejné rozpočty). Na druhou stranu by ale zřejmě měla vlažnější vztah k rychlosti zavedení eura a asi by byla méně ochotná vytvářet velkorysé pobídky pro zahraniční investory.
Osobně proto nečekám, že by měly mít letošní parlamentní volby na českou korunu výrazný vliv. A pokud koruna kvůli volbám - nejen těm českým, ale i v kontextu pohybu celého regionu - oslabí, tak toho jistě využijí čeští exportéři k zafixování svých budoucích devizových příjmů z exportu, a dalšímu oslabení koruny tím zamezí.
Lapidárně řečeno, vnitropolitické faktory již ve smyslu svého významu pro měnový kurs nejsou tím, čím bývaly před vstupem do EU. Přece jen ale lze předpokládat, že investoři budou bedlivě sledovat volební výsledek jak u nás, tak výsledek voleb a fiskální program nové vlády v případě Maďarska a forintu.
Na Slovensku by pak slovenskou korunu mohlo rozkolísat případné vítězství Smeru, pokud by bylo doprovázeno oslabením tahu na branku, co se rychlosti plánovaného přijetí eura týče.
Autor je vedoucím analytikem v PPF Asset Management
