Noví středoevropští členové Evropské unie znatelně přispějí k dynamice celého společenství. Shodují se na tom analytici poté, co Evropská komise zvýšila odhad hospodářského růstu pro letošní rok.
Evropská ekonomika podle něj poroste o 2,2 procenta namísto původně předpokládaných 2,1 procenta - loňský růst je odhadován na 1,5 procenta. Čeští ekonomové přitom odhadují letošní růst tuzemského HDP v rozmezí 4,5 až pět procent. Nadprůměrnou dynamiku očekávají i sousední Slovensko či Maďarsko.
Kromě nových členů přispěje k rychlejšímu růstu v unii mírně i Německo, Francie a Británie. Nová prognóza naopak nevyznívá příliš příznivě pro Itálii a Španělsko.
Investice se už zhodnocují
Zatímco na Slovensku je růst ekonomiky založen na současném přílivu investic a na spotřebě, Česko už těží z investic, jež do země plynuly v předcházejících letech. Do stejné fáze "zúročení" investic by se Slovensko mělo podle odborníků dostat do jednoho až tří roků.
Kritickým bodem pro vstup investic do střední Evropy se ale mohou stát volby, které proběhnou nejen Česku, ale i v Maďarsku a na Slovensku. Zahraniční investoři přitom vnímají region jako celek. Vznik nestabilních koalic či menšinových vlád by mohli brát jako ohrožení svých vkladů, říká analytik finanční společnosti Atlantik Petr Sklenář.
Bezprostředně výsledek voleb ekonomiky neovlivní, ale bude důležité, jak nové vlády nastaví svou hospodářskou politiku, přidává se David Marek z Patria Online.
Kvůli volbám jsou totiž zablokovány potřebné reformy, jež ovlivní dlouhodobě především trh práce. Odborníci proto v Česku pro letošní rok nepočítají s výraznějším snížením nezaměstnanosti - ta bude i letos vyšší než 8,5 procenta.
Zatím si ale země na nedostatek investic a jejich vliv na růst HDP stěžovat nemohou. Obzvláště automobilový průmysl se v regionu stává klíčovým prvkem průmyslové výroby, zahraničního obchodu a potažmo i růstu, uvádí Sklenář. Letos plánují domácí automobilky zvýšit produkci aut o 30 procent, připomíná.
Vývoz táhne ekonomiku
V další expanzi vývozu věří i ostatní ekonomové. "Jeho efektivita bude ovšem poznamenána dražšími energiemi a silnou korunou," říká hlavní ekonom HVB Banky Pavel Sobíšek. Podniky podle něj zřejmě přenesou část zvýšených nákladů na své zaměstnance - a to formou utlumení pohyblivé složky mezd. Tím se zmírní i tlak na růst soukromé spotřeby.
Stabilní spotřeba má přitom pomoci udržet relativně nízko inflaci, a to i přes lednové zdražení energií. Odhad analytiků hovoří o průměrném růstu cen v letošním roce kolem 2,5 procenta. To je jen o něco rychlejší zdražování, než jaké čeká v průměru celou unii.
Odhad inflace totiž ponechala Evropská komise nezměněný. V letošním roce by měla činit celkem 2,2 procenta v celé EU i v eurozóně. Stejným tempem spotřebitelské ceny rostly pravděpodobně i v loňském roce.
