Ministři zahraničí zemí Evropské unie se včera nedokázali shodnout na tom, zda už je čas na podepsání tzv. asociační a stabilizační dohody se Srbskem. Namísto toho unie nabízí Bělehradu jen provizorní smlouvu, která by upravila některé vztahy. A ne hned, ale až 7. února, tedy po druhém kole prezidentských voleb.
Komisař pro rozšíření Olli Rehn i šéf zahraniční politiky unie Javier Solana jsou pro to, aby se s podpisem plné asociační dohody, která je prvním krokem k členství v EU, neotálelo. Některé země unie ale tvrdí: Žádná dohoda, dokud nebude Ratko Mladić sedět v Haagu.
"Měli bychom vyslat srbskému národu silný signál o evropské budoucnosti tím, že rozhodneme o brzkém podpisu (dohody)," říkal komisař Rehn ještě těsně před jednáním ministrů v Bruselu. Jeho záměr ale brzy narazil.
Hlavními odpůrci podpisu smlouvy se stali Nizozemci.
"Nepodepíšeme, dokud nebude plná spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii," řekl šéf nizozemské diplomacie Frans Timmermans.
"Plnou spoluprací" s Haagem se už několik let rozumí především vydání bývalého vojenského velitele bosenských Srbů Ratka Mladiče obviněného, mimo jiné, z účasti na genocidě ve Srebrenici. Vláda v Bělehradě tvrdí, že neví, kde Mladić je, a že dělá vše, co je v jejích silách, aby ho dopadla.
Její úsilí včera ocenil i Olli Rehn. K výraznému zlepšení podle něj došlo od "loňského jara".
Mnoho Srbů pokládá za nespravedlivé, aby osud celého národa visel na tom, zda se podaří dopadnout jednoho člověka. I proto hrozí, že se ještě více lidí v Srbsku přikloní k nacionalistickým stranám, které spíše než v Bruselu hledají spojence v Moskvě.
Slova komisaře Rehna o nutnosti vyslat "silný signál" nabývají na významu především v kontextu srbských prezidentských voleb. V neděli se ve druhém kole utká stávající prozápadní prezident Boris Tadić s nacionalistou Tomislavem Nikoličem.
Šance obou kandidátů jsou vyrovnané. Případné přiblížení Srbska k branám EU by mohlo pomoci Tadičovi. Ten v rozhovoru pro srbský deník Blic uvedl, že k podpisu asociační dohody dojde "velmi brzy". Po včerejším bruselském jednání ministrů zahraničí ale vůbec není jasné, kdy by měl podpis přijít na řadu.
Někteří analytici jsou přesvědčeni o tom, že pokud by se tak nestalo v dohledné době, budou to mít prozápadní politici v Srbsku ještě těžší než dosud.
Srdjan Gligorijević z bělehradského Centra pro mezinárodní a bezpečnostní otázky uvedl pro agenturu Reuters, že odložení podpisu formální dohody by "podnítilo široce rozšířený pocit neustálého vyloučení a bezprecedentního kladení podmínek".
Brusel chce i z těchto důvodů ukázat Bělehradu také vlídnější tvář. Nabízená prozatímní smlouva by měla zmírnit vízový režim a také napomoci obchodu mezi Srbskem a unií.
"Je to text, který otevře Srbsku dveře do EU," řekl slovinský ministr zahraničí Dimitrij Rupel. 
