Nový odbavovací terminál se nachází v areálu letiště v jihovýchodní části Brna. Jeho tvůrci získali ocenění, jak uvedla soutěžní porota, "...za vytvoření svébytného architektonického díla symbolizujícího aerodynamičnost rychlého pohybu se zřetelem ke konstrukčnímu řešení". Terminál je přístupný díky nově vybudované příjezdové komunikaci do areálu letiště, která je napojena na dálniční křižovatku D1 Praha-Olomouc, a prostřednictvím železniční vlečky na železniční síť.

Letiště nový terminál nezbytně potřebovalo kvůli schengenským standardům. Pokud by ho jeho vlastník, Jihomoravský kraj, nepostavil, hrozilo, že Brno jako druhý největší letecký přístav v zemi vypadne ze sítě mezinárodních letišť. Na dostavbu nového terminálu navázaly úpravy ve staré letištní hale - původně odletová se změnila na příletovou. Mohly tak vzniknout dva režimy odbavování - pro občany ze schengenských zemí EU a pro ostatní cizince. Požadavky Schengenu se projevily také v použitém značení, v dohledu nad letištní plochou či ve způsobu hraničních kontrol.

Nový terminál začal cestujícím sloužit v září 2006 a byl nejvýznamnější investicí Jihomoravského kraje v tomto roce. Stavbaři jej stavěli rok, stál 250 milionů korun a pětinou přispěla Evropská unie v rámci Operačního programu Infrastruktura. Hala je přibližně 112 metrů dlouhá, 40 metrů široká a slouží k odbavení odlétajících cestujících. Díky ní se podstatně zvýšila kapacita odbavovacích prostor letiště až na tři miliony cestujících ročně.

Až tisíc osob za hodinu

Dominantu letiště tvořily věž řízení letového provozu a bývalý areál Armády České republiky. Kromě věže se v bezprostředním okolí nenalézaly žádné architektonicky významné objekty. Nový odbavovací terminál je situován východně od stávajícího. Důvodem je provozní propojení a maximální integrace jejich společných funkcí. Odsazení odbavovacího terminálu severním směrem vyžaduje odbavení letounů vyšší kategorie přímo před touto budovou. Mezi příletovým a odletovým terminálem projektant navrhl moderní odbavení zavazadel, které reaguje na požadavek minimalizovat pojezdy technické obsluhy.

Identická a čitelná architektura

Projekt terminalu vypracoval brněnský ateliér FA Parolli. Architekt Petr Parolek je nejen autorem tvarového a materiálového pojetí stavby, ale i celkového stavebního a funkčního řešení objektu včetně základního statického schématu konstrukce.

Architektura objektu je postavena především na zaoblených tvarech v hlavní exteriérové části i na interiérových vestavbách a detailech. Tohoto vizuálního pojetí autor dosáhl složením řady kulových a kuželových ploch přecházejících plochami zborcenými do tvaru válců a anuloidů spolu s proměnnými délkami modulů jednotlivých částí.

Velmi identická a čitelná architektura vnějšího tvaru terminálu vznikla zkosením a zaoblením jednoduché hmoty kvádru v souladu s aerodynamickými principy konstrukce letadel a jiných dopravních prostředků. Samotná fasáda byla dlouho designově i technicky vyvíjena tak, aby splnila nároky kladené na vnější výraz objektu a dobře odolávala vnějším atmosférickým vlivům. Pro odbavovací halu je charakteristický plášť v podobě "hadí kůže". Tvoří jej speciální titano-zinková šestiúhelníková šablona, která splňuje všechny potřebné technické parametry a požadavky.

Na odbavovací halu navazuje obchodní pasáž

Působí-li při pohledu z exteriéru architektura kompaktním aerodynamickým dojmem, je pro interiér charakteristická odhalená ocelová konstrukce, která funguje jako "skelet potažený kůží". Její statické schéma vycházející ze šesti hlavních nosných oblouků respektuje vnější "zaoblený" koncept. Logickým tvarovým členěním prolamují střechu objektu asymetrické shedové světlíky. Ty jsou typické obloukovým prosklením ze severozápadu a při opačném pohledu kontrastně plnou zborcenou konoidovou plochou akustických podhledů. Zatímco se vnější plášť v jižní i severní třetině od ocelových oblouků odpoutává, vytváří nad nimi pomyslné "boční lodě" halového prostoru.

Na budovu odbavovací haly navazuje obchodní pasáž, která spolu s technickým zázemím odbavení zavazadel spojuje novou část s původními objekty letištního provozu.

Letiště nestaví každý rok

Generálním dodavatelem stavby bylo sdružení firem Kaláb - stavební firma a Přemysl Veselý stavební a inženýrská činnost. "Byla tato stavba pro vás něčím výjimečná? Co na ní bylo nejzajímavější a co nejobtížnější? Bylo třeba použít nějaké netradiční postupy či materiály?" zeptali jsme se stavitele ing. Tomáše Marušky z firmy Kaláb.

"Předně letiště se nestaví každý rok. Za další: obvodový plášť tvořený titanzinkovými šablonami byl nevyzkoušeným prototypem a za třetí nosná ocelová konstrukce - zhruba 700 tun, která nese obvodový plášť a střechu, rozhodně není tuctovou záležitostí. Nejobtížnější byla montáž ocelové konstrukce v kruté zimě, nejzajímavější vyřešení všech stavebních detailů, které s sebou přinesl složitý tvar střechy a pláště tak, aby plnily svou základní funkci a vyhovovaly z hlediska vodotěsnosti, tepelné izolace a akustického útlumu. Netradiční byly atypické titanzinkové šablony a sádrokartonové podhledy tvarované do kulových a válcových ploch," řekl nám.

Výsledek virtuálního procesu navrhování

A co o novém terminálu soudí autor projektu ing. arch. Petr Parolek, Ph.D.? "Stavba na letišti v Brně byla výjimečná s ohledem na její symbolický význam jako vstupního bodu do země, do města. Jelikož je situována do areálu, který byl dosud charakteristický pouze průmyslovou, ryze účelovou zástavbou, bylo předmětem návrhu také získání nové identity pro letiště, což se, myslím, do jisté míry podařilo. Nejzajímavější možná byla řada podobenství, kterými disponuje. Od světa technologií, což jsou letadla, vzducholodě a vznášedla, přes organická přirovnání až snad k fantaskním sci-fi. Vnější design samozřejmě nevzniká náhodně, ale je výsledkem pro autora tak trochu dobrodružného virtuálního procesu navrhování. V interiéru se prosazuje koncepce odhalené eurytmické ocelové konstrukce, která dodává hale taktéž jedinečnost. Ve výsledku nejobtížnější je samozřejmě skloubení všech stavebně-technických požadavků v krátkém čase při tak atypické stavbě dohromady. Objekt je zvenčí identický jednolitou plochou vnějšího pláště. Ta byla navržena z šestiúhelníkových šablon tak, aby vytvořila souvislý až "aerodynamický" plášť. Je svým pojetím originálním a jinde ještě nerealizovaným prototypem," uvedl. Terminál tak prokazuje naplnění záměru postavit leteckou bránu do světa i do Jihomoravského kraje. n

Karel Žítek

letiště Brno-Tuřany.jpg

Základní údaje

Investor: Jihomoravský kraj, odbor regionálního rozvoje

Autor architektonického návrhu: Ing. arch. Petr Parolek, Ph.D.

Generální projektant: FA PAROLLI, s.r.o.

Generální dodavatel: Sdružení firem Kaláb-stavební firma a Přemysl Veselý stavební a inženýrská činnost

Související