/Od našeho zpravodaje/
Obrovský nárůst nákladů podniků, které mohou vést k bankrotům nebo k přesunu výroby mimo Evropskou unii. Ztráta konkurenceschopnosti a tisíců pracovních míst. A nárůst cen elektřiny až o 15 procent. Takové katastrofické scénáře se v posledních dnech objevují v Bruselu kvůli balíčku zákonů, které dnes navrhne Evropská komise.
Zákony mají unii pomoci v boji proti globálnímu oteplování. Díky nim má totiž dosáhnout cílů, na kterých se její členové dohodli loni na jaře - tedy snížení emisí skleníkových plynů o 20 procent ve srovnání s rokem 1990, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů o 20 procent a desetiprocentní podíl biopaliv v dopravě. To vše do roku 2020.
Čtrnáct procent pro Čechy
Jenže zatímco většina členských států unie loni vyzdvihovala dohodu jako triumf, nyní se bouří. Za problém přitom nepovažují ani tak limity na celkové snížení emisí, které jim chce Brusel předepsat. Jde jim hlavně o cestu, kterou se k jejich splnění mají ubírat. Tedy především zvýšení podílu "zelené" energie na celkové spotřebě.
Přesné závazky oznámí komise až dnes. Už nyní ale uniklo několik údajů, podle kterých se zdá, že unijní exekutiva bude tvrdá ke všem. Výrazným dílem se mají o splnění závazku podělit země, které dosud energie z biomasy, větru, slunce nebo vody využívají minimálně, ale i státy, které na tento typ energie vsadily už dávno.
Protestuje tak například Británie, která z obnovitelných zdrojů získává jen 1,3 procenta energie. Komise jí žádá, aby tento podíl zvýšila na 15 procent. Ale ani Švédsku, které "zelenou" energii využívá nejvíce z celé unie (40 procent spotřeby) se nelíbí, že by mělo tento údaj do roku 2020 zvýšit na 50 procent.
Nesouhlas se dá čekat i od Česka. V tuzemsku činí podíl obnovitelných zdrojů 4,9 procenta a vláda nabídla Bruselu, že jej do 12 let zvýší na 8,6 procenta. Podle předběžných informací, které koncem minulého týdne přivezl z Londýna vicepremiér Martin Bursík, se ale zdá, že komise Čechům stanoví podíl 14 procent.
Komise zatím kritiku odmítá. "Tato politika je přátelská ke klimatu, k trhu, k průmyslu, k hospodářskému růstu i k zaměstnanosti," trvá na svém její předseda José Barroso. Podle šéfa komise sice náklady na splnění stanovených cílů vyjdou zhruba na 0,5 % celkového HDP Evropské unie, tedy asi 60 miliard eur. Pokud by ale nedělala nic, klimatické změny jí prý způsobí škody ve výši až 2,5 bilionu eur.
Ústupek Bruselu
Přes Barrosovu neústupnost se ale zdá, že komise přece jen své návrhy poněkud mírní. Po ofenzivě energetické a průmyslové lobby třeba v posledních dnech zmírnila návrh o novém systému obchodování s emisními povolenkami.
Dnes evropské podniky získávají nejméně 90 procent svých povolenek zdarma na základě alokací, o které požádá členský stát. Komise původně plánovala, aby podniky do roku 2020 musely nakupovat všechny své povolenky v aukcích.
To by podle její vlastní analýzy znamenalo těžkou ránu pro průmysl. Výrobcům hliníku, oceli, chemikálií, skla i papíru by prý vzrostly náklady až o 50 procent. Podniky proto varovaly, že pokud je komise donutí k nákupu povolenek, odejdou z Evropy. Nový systém by zasáhl i energetické firmy a zvýšil by cenu elektřiny pro spotřebitele. Ti by podle vlastního odhadu Bruselu měli platit za elektřinu v roce 2020 o 15 procent víc.
Komise podle všeho couvla a návrh přepracovala. Poslední verze hovoří o tom, že nový systém zajistí konkurenceschopnost i těchto odvětví. Jinými slovy, část podniků bude dál dostávat většinu emisních povolenek zdarma.
