O Tonym Blairovi nebylo přes půl roku skoro ani slyšet. Jednal sice o míru na Blízkém východě, ale pro veřejnost jako by po odchodu z premiérské funkce neexistoval. Tomu je teď konec.
Blair nejdřív konvertoval ke katolické církvi. Pak se nechal zaměstnat u JP Morgan. A minulý víkend vystoupil na sjezdu UMP, strany francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. Pečlivě nacvičenou francouzštinou v něm vypočítával, jaké musí mít současná politika evropské hodnoty, a jak už dávno neplatí tradiční dělení na levici a pravici.
Proč to Blair dělá? Pozorovatelé v Paříži, v Londýně, ale i v Bruselu mají jasno: Blair zahájil kampaň za své jmenování prvním stálým předsedou Evropské rady, neboli "prezidentem EU", který má vzniknout na základě nové Lisabonské smlouvy. A Sarkozy mu k tomu prý pomůže.
Na první pohled logické vysvětlení má řadu trhlin. V Blairovi by sice EU získala těžkou váhu, která by 27 členských zemí zastupovala jistě jinak než neznámý politik z malé země. Má ale vůbec nějakou šanci post získat? Británie se ani za Blairovy vlády tolik nepřiblížila Evropě, má řadu výjimek ze společných politik a nezavedla ani euro. A řadě zemí leží pořád v žaludku Blairovo přátelství s Georgem Bushem a jeho podpora válce v Iráku.
Nyní se v Bruselu začalo šeptat o pravém důvodu Sarkozyho pozvání pro Blaira: francouzský prezident prý ve skutečnosti chce, aby se "prezidentem EU" stal lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Sarkozy prý záměrně předhodí ostatním evropským vůdcům nepřijatelného Blaira, aby od nich pak získal podporu pro Junckera.
Česká vláda by se tak měla mít na pozoru. Francouzi tvrdí, že jejich předsednictví EU v druhé polovině tohoto roku bude tím "posledním plnohodnotným". Následující předsedající země, tedy Česko, se o řízení unie už možná bude muset podělit s novým "prezidentem". Praha spolkne tuto hořkou pilulku asi snáz, když bude spolupracovat s proreformně naladěným Blairem, než s federalistou Junckerem, který volá po hlubší politické integraci Evropy. A asi nepomůže ani to, že Juncker je, podobně jako místopředseda české vlády pro Evropu Saša Vondra, vášnivým vyznavačem tabáku.
Autor je stálým zpravodajem HN v Bruselu
