Hřbitovní kostel ve Stachách, zasvěcený Bolestné Panně Marii, pochází z období pozdního baroka.
Snímek: Štěpán Vítek
V šumavském Podlesí po staletí končilo obydlené vnitrozemí české kotliny a dál k jihu se prostíral už jen nehostinný a těžko prostupný pomezní hvozd. A dnes? Sněhu je tu sice v zimě méně než na "vysoké" Šumavě, zato však zdejší kraj nabízí řadu zajímavých památek, krásné výhledy a také reminiscence na slavné spisovatele Karla Klostermanna (1848 - 1923) a Eduarda Basse (1888 - 1946).
Světák z Podlesí
Jednou z nejdůležitějších obcí Podlesí jsou Stachy, rozložené v kotlině pod úpatím Churáňova. Poměrně značná nadmořská výška (750 m) zpozdila založení Stach, které existují zřejmě teprve od počátku 16. století. Stašsko bylo poslední tradičně českou oblastí, zatímco jižním a západním směrem už převládalo německé obyvatelstvo. Lidé se tady původně živili sklářstvím a výrobou dřevěných předmětů (například dřeváků či šindelů), ale obživy nebylo v relativně hustě osídleném kraji dost, a tak obyvatelé odcházeli za prací do světa. Někteří z nich tam pak pracovali jako cirkusoví umělci a hudebníci. Životní osudy těchto "gastarbeiterů" poutavě popsal Karel Klostermann ve svém díle Světák z Podlesí, příběhy stašských rodáků v cizině zachytil v knize Cirkus Humberto i Eduard Bass.
Úpravná obec je zajímavá mimo jiné dvěma kostely. Na náměstí stojí velký chrám Navštívení Panny Marie, v jehož architektuře nezvykle převládá empírový sloh - výsledek přestavby svatostánku ve 40. letech 19. století. Hřbitovní kostel, zasvěcený Bolestné Panně Marii, pochází z období pozdního baroka. Na hřbitově můžeme objevit i hrob slavného šumavského siláka Seppa Rankla, rovněž známého z Klostermannových děl.
Ve Stachách se porůznu dochovaly objekty lidové architektury typické spojením obytné a hospodářské části. Proslulost si tato obec v uplynulých letech získala také hřibovou rezervací v parčíku na náměstí.
Středověk ve mlýně
Skutečnou turistickou atrakcí, která by významem mohla přesáhnout hranici regionu, se snad v blízké budoucnosti stane mlýn v zapadlé vesnici Hoslovice, ležící asi deset kilometrů severně od Vacova. Mlýn tu snad stál už v době, kdy písemné záznamy poprvé zmiňují obec (1352), s určitostí je ovšem doložen k roku 1569. Unikátní je nedávná historie tohoto místa: poslední vlastníci hoslovického mlýna se totiž od 50. let minulého století izolovali od okolního světa a odmítali moderní technický pokrok. Ve mlýně (mlelo se v něm ještě v 70. letech) proto není zavedena elektřina, chybí sociální zařízení a obytné místnosti tvoří jen malou část budovy. Proto je mlýn v autentickém stavu tak, jak jej znali obyvatelé Hoslovic a okolí po staletí.
Areál unikátního hoslovického mlýna tvoří původní mlýnice s obytnou částí, chlévy s kolnou a stodola, to vše kryté došky, roubené či zděné ze smíšeného zdiva. Patří k němu také rybníček s náhonem, sad a louky. Mlýn poháněla voda, přiváděná vantroky z rybníka. Toto zachovalé vodní dílo, zajištěné příkrým náspem a hrází, se nachází bezprostředně nad budovou mlýna.
Jako jedinečnou technickou památku koupil hoslovický mlýn v roce 2005 Jihočeský kraj a po nezbytných rekonstrukčních pracích by měl být areál částečně zpřístupněn už v nadcházející turistické sezoně. Výhledově se počítá i s ukázkami tradičních řemesel a lidových zvyků.
Od rozhledny ke Kalvárii
Jméno pošumavské obce Čestice ani skalním turistům nejspíše nic neřekne. Chyba! Díky zajímavému souboru památek se tady, na tranzitní trase ze Strakonic do Stach, určitě stojí za to alespoň zastavit. Obec, ležící ve strmém svahu nad potokem Peklov, se připomíná už v roce 1243 a o jejím starém založení svědčí i starobylý kostel Stětí sv. Jana Křtitele. Románský původ chrámu, později mnohokrát přestavovaného, prozrazují sdružená okénka v masivní kostelní věži. V interiéru najdeme například starou kamennou křtitelnici. Mladší památkou obce je pak nedávno obnovený barokní zámek, jehož podoba pochází z doby po požáru v roce 1702. Zámecký objekt je v sezoně přístupný veřejnosti.
Čestice bývaly poutním místem, což dnes na vrchu nad kostelem připomíná soubor kaplí křížové cesty zvaný Kalvárie. Poutní kaple se nad vsí poprvé objevily záhy po bitvě na Bílé hoře, ovšem dnešní podoba celého areálu pochází z doby po roce 1820. Francouzští šlechtici, hrabě Reye s manželkou Dorotheou, tu tehdy nechali vybudovat zděné výklenkové kaple a na vrcholu kopce kostelík Povýšení sv. Kříže. Ústřední svatyně má nezvyklou podobu s otevřenou předsíní podepřenou dvanácti mohutnými dórskými sloupy, celek tak evokuje představu antického chrámu.
Jen kousek od čestické Kalvárie, na vyvýšenině uprostřed pole, najdeme kuriózní rozhlednu, která vznikla jako "přílepek" vysoké telekomunikační věže. Turisté tady mohou po 35 schodech vystoupit na volně přístupnou vyhlídkovou plošinu ve výšce asi osmi metrů nad terénem. Ač je i z této malé výšky docela hezký výhled, pro mrštnější jedince bude těžké odolat pokušení a neprosmýknout se konstrukcí na žebřík vedoucí až na vrchol celé stavby... Výhled obsáhne okolí Volyně, Javorník či výšinu Churáňova.
Za lidovým barokem do Nahořan
Zatímco původní architektura výše položených obcí Podlesí se blíží šumavským dřevěným stavbám (ve Stachách i jinde objevíme stavení s polovalbovými střechami se sraženými špičkami na štítech a zvoničkou), východní část Podlesí byla více ovlivněná jihočeskou stavební tradicí. V některých obcích v okolí Volyně a Strakonic tudíž spatříme krásné příklady takzvaného selského baroka, svébytného stavebního slohu, jehož "domovem" je zejména oblast jihočeských rybničních pánví.
Krásný soubor původních zděných vesnických staveb se nalézá také v Nahořanech, obci ležící asi šest kilometrů jihozápadně od Volyně. Nahořanské chalupy ve stylu selského baroka obklopují vesnickou náves a pocházejí z poloviny 19. století. Tedy z období, kdy zdejší kraj prožíval hospodářský rozkvět a někteří zemědělští podnikatelé získali dostatek prostředků na honosné přestavby svých chalup. Zatímco autorství slavného zednického mistra Jakuba Bursy (1813 - 1884) není v Nahořanech doloženo, v sousedních Zdechovicích se Bursa, pocházející z nepříliš vzdáleného Vlachova Březí, na přestavbách vesnických chalup s určitostí podílel.
Javorník je oblíbeným rekreačním střediskem hlavně pro rodiny s dětmi.
Snímek: Štěpán Vítek
Vzhůru na Javorník!
Šumavské Podlesí vrcholí Javorníkem (1065 m), výrazným zalesněným kopcem vysunutým do vnitrozemí. Z minulosti má Javorník jednu zvláštnost: díky tomu, že až sem sahalo české osídlení, nebyl na podzim roku 1938 zařazen do německého záboru a zůstal nejvyšším vrcholem Protektorátu Čechy a Morava na území historických Čech.
Stejnojmenná osada na východním úbočí hory, dosažitelná úzkou silničkou, je dnes menším rekreačním střediskem rodinného typu. V zimě je tu v provozu krátká sjezdovka a do okolí se dá vyrazit na běžkách (sněhu tady ovšem kvůli srážkovému stínu bývá i přes značnou nadmořskou výšku méně než v centrální Šumavě). V létě láká lesnaté okolí k procházkám.
Největší turistickou atrakcí je nedávno obnovená rozhledna na vrcholu Javorníku. O její vznik se nepřímo zasloužil Karel Klostermann, který si Javorník velmi oblíbil. Nechybělo moc, aby díky spisovatelově iniciativě započala stavba dřevěné rozhledny už těsně před první světovou válkou. Ale válečné události výstavbě zabránily a vyhlídkovou věž na Javorníku otevřeli teprve v srpnu 1938, po pouhých 68 dnech stavby! Po druhé světové válce pak rozhledna sloužila návštěvníkům do doby, než ji přerostl okolní les, čímž pozbyla své původní funkce. Nástavbu se podařilo vybudovat teprve v letech 2002 až 2003 a dnes se z ochozu ve výšce čtyřicet metrů nad terénem můžeme znovu rozhlédnout daleko do kraje.
Štěpán Vítek
Začíná seriál Mikroregiony v Česku
V roce 2008 vám bude IN magazín pravidelně přinášet nový seriál reportáží, v nichž se tentokrát zaměříme na české a moravské mikroregiony.
Jak se tam dostat
Šumavské Podlesí je protkáno poměrně hustou sítí vedlejších silnic. Většinu obcí spojují ve všední dny autobusové linky se spádem do Strakonic či Vimperka, o víkendech však bývá spojení jen jednou denně nebo žádné. Přímá autobusová linka spojuje Prahu se Stachy přes Vacov (například v sobotu vyjíždí autobus z pražského nádraží Na Knížecí v 9.25 h a na místě je ve 12.10 h). Mezi Strakonicemi, Volyní a Vimperkem jezdí každé dvě hodiny vlak.
Informace
Internetovou prezentaci obce Stachy najdete na adrese www.sumavanet.cz/stachy . Informace o osadě i rozhledně na Javorníku nabízí link www.javornik.cz . Novinky o českých rozhlednách včetně praktických informací obsahují stránky www.rozhlednyunas.cz .
Tipy v okolí
Pěší výlet
Pěší výstup z podhůří na vrchol Javorníku (1065 m) dá sice zabrat, ale co do výhledů a proměn okolní krajiny je to trasa nad jiné vděčná. Východištěm polodenního výletu může být malá obec Úbislav (760 m), na jejíž návsi se nachází krásný kohoutí kříž - symbol ukřižování s nástroji Kristova umučení. Z Úbislavi vystoupáme, místy strmě, po žluté značce po loukách a lesem do osady Javorník. Vzhůru na rozhlednu se můžeme vydat přímo podél vleku, mineme rotundovou kapli a lesem se dostaneme až ke věži. Od rozhledny sejdeme na červenou značku nad malebně roztroušenou osadou Tejmlov a vrátíme se po lukách se širokými výhledy zpět do Úbislavi. Okruh měří asi devět kilometrů.
Na kole
Okruh vhodný pro silniční i horská kola začínáme v podhorském městečku Vacov (720 m). Silnice č. 171 nás vede k severozápadu zprvu bez velkých převýšení do osady Maleč, za níž se dlouhým sjezdem dostaneme do Strašína. V obci nepřehlédneme výrazný barokní poutní kostel Narození Panny Marie, dominantu zdejšího kraje. Strašínem prudce sjedeme až na křižovatku pod vesnicí, kde se dáme ostře vlevo, projedeme osadu Lazny a začneme nabírat metry v osmikilometrovém stoupání na Javorník. Silnička vede převážně lesem, zakroutí se v několika serpentinách a zdánlivě nekonečný kopec se položí teprve ve výšce 950 metrů. Vjíždíme do osady Javorník, a kdo by ještě neměl dost, může se vydat vpravo lesní asfaltkou vzhůru až k rozhledně.
Odměnou za předchozí útrapy je sjezd přes Tejmlov k osadě Šebestov. Hladký asfalt svádí k rychlé jízdě, ale pozor na ostré zatáčky! Ještě před Šebestovem uhneme na první křižovatce vlevo a pokračujeme po úzké silnici přes Úbislav a Benešovu Horu. Horský terén tu o sobě ještě dá vědět několika krátkými, ale prudkými kopci a záhy již na obzoru uvidíme Vacov. Celkem jsme ujeli 30 kilometrů s převýšením asi 700 metrů.
Kde se ubytovat
Spolehlivou a cenově přístupnou alternativu představuje hotel Stachov ve Stachách (www.hotelstachov.cz). Za lůžko se snídaní tu účtují 310 Kč. Podobné relace má i Penzion Vacov ve Vacově (www.penzion-vacov.cz). Pokud chcete přespat "nad krajinou", můžete zkusit hotel Vyhlídka na Javorníku (www.hotel-vyhlidka.cz).
