Některé ceny v českých obchodech začaly růst rychleji, než jsme byli řadu let zvyklí. Ceny potravin zaskočily nejen odborníky, ale i širokou veřejnost.

Podrobnější pohled však ukazuje, že aktuální zvýšení inflace by mělo být jen relativně krátkou epizodou, po níž přijde opět zklidnění. Podobné "vlnky" nám česká inflace v minulých letech předvedla již několikrát. Stačí si vzpomenout na výkyv směrem nahoru v roce 2001, tažený zejména cenami potravin. Nebo naopak na propad inflace na podzim roku 2006, spojený především s cenami energií.

Důchodový efekt


Rychlejší růst cen v nejbližších měsících očekává i ČNB. Za tímto dočasným zrychlením domácí inflace však stojí především krátkodobé cenové trendy na světovém trhu potravinářských komodit. A jednorázové změny v domácí fiskální politice. Podívejme se na jednotlivé faktory podrobněji.

Světové ceny potravin jsou ovlivněny loňskou neúrodou, která postihla Austrálii a částečně i Evropu a USA. V dalším období tato skutečnost již nemusí hrát žádnou roli. Historické zkušenosti totiž ukazují, že nejlepší předpovědí budoucí úrody je její průměrná, tedy dlouhodobě normální úroveň. Dvě neúrody za sebou jsou naopak málo pravděpodobné.

Další zahraniční faktor ovlivňující ceny potravin - "bobtnání" poptávky v zemích třetího světa - možná přetrvá déle než do letošního léta. Pravděpodobně však jeho vliv bude slábnout v souladu s tím, jak na něj bude reagovat zvýšení světové nabídky potravin.

Ten už nastává. Například v rámci EU dochází k rozšiřování osevních ploch. Vyšší nabídka by měla být také odpovědí na obavu, že ceny potravin dlouhodobě porostou v důsledku "souboje" mezi použitím zemědělských komodit k výrobě potravin na jedné straně a biopaliv na straně druhé.

U výše popsaných faktorů samozřejmě může panovat určitá nejistota o době jejich trvání. Krátkodobost působení je však zcela nepochybná u druhé, z hlediska inflace minimálně stejně významné skupiny faktorů, která souvisí s reformními opatřeními v českých veřejných financích.

Jedná se především o zvýšení snížené sazby DPH. Jednorázový dopad bude mít také zavedení ekologických daní a úprava spotřební daně na tabák. Příspěvek těchto opatření k inflaci by se měl vytratit nejpozději do roka. Z ekonomického pohledu se totiž jedná pouze o jednorázové cenové šoky, které nemohou přispívat k trvalému zvýšení inflace. Je dokonce možné, že část očekávaného lednového dopadu změn nepřímých daní jsme inkasovali v cenách už na konci loňského roku. A další měsíce nás nakonec mohou překvapit nižším než očekávaným růstem cen.

Českou ekonomiku čeká tedy v nejbližších několika čtvrtletích pouze dočasný inflační výkyv, který bude navíc tlumen tím, čemu ekonomové vznešeně říkají "důchodový efekt". Pokud ceny určitého zboží dočasně rostou, na jiné zboží zbývá méně peněz, což tlačí ostatní ceny níž. Po odeznění krátkodobých inflačních faktorů (se kterým počítáme nejpozději začátkem roku 2009) se podle našich prognóz růst cen začne navracet k hodnotám kolem tříprocentního cíle ČNB. A v roce 2010 nás navíc čeká přechod ke sníženému dvouprocentnímu inflačnímu cíli.

Sledujte naše cíle


Délka trvání inflační výchylky však závisí nejen na ČNB. Pokud spotřebitelé, výrobci a odbory "přestřelí" svá inflační očekávání a promítnou je do svých požadavků, pak ČNB bude nucena přistoupit k razantnější úrokové politice. Připomeňme, že v roce 2007 ČNB zvýšila úrokové sazby již celkem čtyřikrát a že aktuální úroveň sazeb je nejvyšší od července 2002.

U dlouhodobějších ekonomických rozhodnutí, ať už jde o úspory, úvěry, mzdy nebo investice, je proto správné zachovat letos chladnou hlavu a opírat kalkulace nikoli o jednorázové cenové výkyvy, ale o inflační cíle ČNB.

Autoři jsou členy Bankovní rady ČNB