Hned třináct manažerů energetické společnosti ČEZ si přijde na desítky milionů korun. V průběhu ledna totiž podle oficiálního prohlášení společnosti uplatní část opcí na akcie ČEZ.
Co to znamená? Jednoduše nakoupí akcie za nižší cenu, která platila v době jejich nástupu do funkce. Protože cena akcií ČEZ letí již tři roky strmě vzhůru, stanou se z nich, až cenné papíry prodají, milionáři.
Od roku 2004 cena akcií poskočila osmkrát na včerejších 1352 korun za jednu.
Už se začalo prodávat
Třeba ředitel úseku fúze a akvizice Vladimír Schmalz nakoupí v rámci programu 75 tisíc akcií. Kdyby je prodal za páteční ceny na burze, přišel by si i po odečtení daní a nákladů na 62,1 milionu korun.
Někteří manažeři už akcie letos na pražské burze prodávali. To se týká i generálního ředitele společnosti Martina Romana, který podle ČNB v pátek prodal přes 27 tisíc akcií při ceně 1400 korun za jednu. Akcie získal při uplatnění opčního programu loni v lednu, za jednu tehdy dal 139 korun.
Protože akcie držel více než půl roku, nemusel zaplatit ani daň, a tak jen díky této jedné transakci vydělal 34 milionů korun.
Celkem 13 členů vrcholového vedení ČEZ uplatní v lednu opce na 1,378 milionu akcií, což je zhruba 0,23 procenta všech akcií firmy.
Opční akciový program vznikl v roce 2001. Za Špidlovy vlády ho prosadili bývalí členové vedení ČEZ Jaroslav Míl a Ivan Cestr. Míl ho odůvodňoval tím, že tehdy bylo potřeba motivovat vedení i kontrolní orgán v rámci přípravy privatizace ČEZ.
Navíc si nikdo v té době nedokázal představit raketový růst akcií společnosti. Jedna stála kolem "stovky", strmý růst přišel až o tři roky později, když už ani jeden z "vynálezců" programu nebyl ve firmě.
Program už je jiný
Odměny pro vedení však už ani teď nejsou tak lákavé, jako tomu bylo dřív. Manažeři, kteří přišli do firmy až v druhé polovině roku 2006, už nedostanou celý rozdíl mezi cenou, za kterou mohli nakupovat, a cenou na trhu. Hrubý zisk je nyní omezen nejvýš na stoprocentní zhodnocení ceny akcií. Manažeři také už nemohou uplatnit opci najednou, ale musí si ji rozdělit na tři roky. Navíc nesmějí všechny akcie prodat, deset procent z nich musí po dobu výkonu funkce držet.
S návrhem omezit opční program přišla dozorčí rada ČEZ v dubnu 2006, nedlouho poté, kdy byly zveřejněny mnohamilionové odměny z opcí pro zástupce státu v orgánech firmy. I proto už do motivačního programu také nejsou členové dozorčí rady - tedy vesměs vrcholní politici a vládní úředníci - zahrnuti. Právě kvůli opčnímu programu ČEZ vyšetřovala před dvěma lety policie deset státních úředníků, kteří seděli v té době v dozorčí radě firmy a akcie v programu levně nakoupili.
Státní úředníci nesmějí pobírat peněžitou odměnu za funkce v kontrolních orgánech státem ovládaných společností. Spor se vedl o to, zda jde v tomto případě opravdu o nezákonnou odměnu.
Soud případ nakonec zrušil s odůvodněním na formální chyby. "Kromě nich to byly - zda byla způsobena majetková škoda a jestli tedy jde o trestný čin," sdělila tehdy médiím náměstkyně pražského městského žalobce Marcela Kratochvílová.
V dozorčí radě ČEZ se vystřídala řada úředníků. Působili v ní například bývalí náměstci ministra financí Zdeněk Hrubý, Tomáš Potměšil či náměstci ministra průmyslu a obchodu Václav Srba a Martin Pecina.
