Pro více než 300 tisíc Slováků žijících v Česku přinese vstup do schengenského prostoru citelnou úlevu. Jakékoli zdržování na společné česko-slovenské hranici, kterou pravidelně a často přejíždějí, skončí.

Mnozí z nich se sice po letech s obtížemi smířili s rozdělením Československa, vytvoření střežené hranice mezi oběma zeměmi, na které byli od roku 1994 při cestách za příbuznými kontrolováni, vnímali jako křivdu. "Schengen ji nyní alespoň částečně odstraní," říká předseda Obce Slováků v České republice Peter Lipták.

V České republice se hlásí ke svým slovenským kořenům asi 200 000 trvale žijících lidí. Odhaduje se ale, že v ní žije až 350 000 Slováků, z toho 80 procent ve smíšených manželstvích.

Tito lidé se mnohem více než jejich spoluobčané těší na to, že od pátku již při cestě za rodinou na Slovensko nebudou muset za Lanžhotem, v Hodoníně nebo ve Starém Hrozenkově lovit ve svých taškách doklady. Za nesmyslné považovali po léta kontroly na česko-slovenské hranici i například lidé z Moravského Slovácka na jižní Moravě, kteří jezdí na Slovensko za příbuznými.

"Je to prostě absurdní, když jedete z domu domů, protože obě země považuji za svůj domov, někdo vás při této cestě zastaví a žádá po vás doklady nebo vám dokonce prohlíží auto. Dlouho jsem se s tím nemohla smířit," přiznává Eva Fojtíková, která jezdí pravidelně na jižní Slovensko za svými příbuznými.

"Teď zmizí kontroly a poslední pomyslnou překážkou bude jen rozdílná měna. Euro to ale vyřeší," poznamenává Lipták.

Související