HN20071220_1.jpgProsazuje zdravou otevřenou ekonomiku, zdravé liberální obchodní vztahy a zdravý styl života. Kürsad Tüzmen, státní ministr pro zahraniční obchod, je muž na svém místě. Má za sebou vzdělání na prestižních univerzitách, je ceněn jako schopný manažer a v oboru zahraničního obchodu se pohybuje od počátku devadesátých let. Je vždy otevřený setkání s tureckými i zahraničními novináři, ostatně jen letos se v médiích zmínka o něm objevila 5,5tisíckrát. Limitující je pro něho jen čas. Pro rozhovor s magazínem Exportér na téma turecko-českých obchodních vztahů a přibližování Turecka k Evropské unii si ho však ministr Kürsad Tüzmen přece jen našel.

Exportér: Sílící ekonomika Turecka se 74milionovým trhem a rostoucí exporty vzbuzují respekt. Jak však do vaší obchodní politiky zapadá Česká republika?

Turecko skutečně patří k velkým obchodním národům světa. A při pohledu na vývoj posledních let vidíme ohromné změny. Jestliže v roce 2002 představoval celkový objem zahraničního obchodu 87 miliard USD, z toho vývoz byl 35 miliard USD, pak letos je to již 270 miliard USD, a export přesáhnul sto miliard USD.

Před sedmi lety naši sousedé reprezentovali tři procenta našeho vývozu, nyní tam směřuje třetina. Ovšem téměř 55 procent našeho vývozu míří do zemí Evropské unie a tento podíl se stále zvyšuje. Menší a střední turecké firmy spolupracují však spíše se sousedními zeměmi, zatímco větší firmy se orientují zejména na sofistikované evropské trhy.

Co se týká turecko-českých vztahů, obrat vzájemného obchodu, při poměrné vybalancovanosti deficitu, se zvyšuje a letos poměrně vysoko přesáhne miliardu dolarů. Naším záměrem je však v příštích letech tento objem zdvojnásobit. Můžeme to zvládnout, obchodní obrat Turecka je 270 miliard USD a váš 200 miliard USD. Cílem by tedy mělo být jedno procento z tohoto objemu. Předpoklady tu jsou. Dvouhodinovým letem z Turecka lze obsáhnout trh s 350 miliony lidmi a při čtyřech hodinách letu to je již území s 1,5 miliardy spotřebitelů.

Chtěl bych také zdůraznit, že Česká republika je pro nás příkladem ekonomicky úspěšné země, člen Evropské unie se silnou průmyslovou základnou, a to nejen v automobilovém odvětví. A existují tu již tradiční ekonomické vazby, po založení Turecké republiky jsme využili české technologie při výstavbě cukrovarů, pivovarů a elektrárenských kapacit.

Exportér: Tradice tu jistě je, ale co budoucí možnosti spolupráce mezi tureckými a českými firmami. V jakých oborech by to podle vás přicházelo v úvahu?

Také Turecko je silné v automobilovém průmyslu, podobně jako ČR. Ale nejen v něm. Máme dobré pozice ve výrobě chemických materiálů či v oblasti domácích spotřebičů. Například každý třetí televizor v Evropě pochází z Turecka. V těchto oblastech můžeme kooperovat.

Důležitým sektorem je energetika a Turecko se stává důležitým energetickým koridorem. Nedávno jsme otevřeli plynovod mezi Tureckem a Řeckem, v příštích dnech bude otevřen ropovod mezi Baku - Tbilisi a Tureckem. Jistě znáte plynovod Blue Stream, vedoucí z Ankary pod Černým mořem do Řecka. Je tu i projekt Nabucco (pozn. red.: projekt plynovodu Nabucco by měl přivést kaspický zemní plyn do jihovýchodní a střední Evropy). Do něho by se české firmy mohly zapojit. Naše ekonomiky jsou podobně orientované, mohla by se zde využít spolupráce. Vzájemné vztahy by přece měly být budovány ne na základě konkurence, nýbrž komplementazity.

Exportér: Turecké stavební firmy mají v řadě zemí světa silnou pozici. České firmy však sklízejí úspěchy například při výstavbě železnic.

Máte pravdu. Jen letos turecké stavební firmy dosáhly objemu stavebních prací v hodnotě 20 miliard USD. Zejména v Dubaji mají ohromné projekty, proč by nemohly turecké a české firmy na tomto spolupracovat. Připravujeme také velké železniční projekty. Otevřena byla již moderní trať z Baku do tureckého Kars.

Exportér: Voda. To je problém nejen Turecka. Co možnosti v oblasti hydroenergetiky a životního prostředí?

Existuje řada důležitých projektů i v oblasti hydroenergetiky. Dovedu si představit spolupráci při stavbách přehrad a při dodávkách turbín.

Exportér: Nejsou však české firmy znevýhodněny oproti domácím při účasti na tendrech?

Nemyslím. V Turecku jsou domácí i zahraniční subjekty legislativně zrovnoprávněny. Jsme otevřeni příchodu zahraničních partnerů. Pro české firmy působení u nás je stejné jako být v zemích Evropské unie. Naší politikou totiž je obrátit se tváří na západ. Proto se snažíme harmonizovat naše standardy s EU.

Exportér: Česká politická scéna se při nedávné návštěvě premiéra Erdogana v Praze jednoznačně vyjádřila ve prospěch členství Turecka v Evropské unii. Je Turecko na ně již připraveno?

Za vaši podporu vám děkujeme. Turecko je jediná demokracie v regionu s odpovídajícími institucemi, členství v EU si zasluhujeme. Jsme šestá nejsilnější ekonomika v Evropě. Řada mezinárodních společností zde otevřela své centrály, příliv zahraničního kapitálu se zvyšuje.

Od roku 1996 se uplatňuje mezi Evropskou unií a Tureckem dohoda o bezcelní zóně, přičemž vzájemný obchod představuje 150 miliard USD. Turecko je tak pro Evropu důležitý obchodní partner.

Členy unie však stále ještě nejsme. Přitom, když se pořádá mistrovství Evropy ve fotbale, jsme Evropa. Pokud se organizuje soutěž krásy, jsme opět Evropa. V hudebních soutěžích jsme také Evropa.

Problém není na straně Turecka, nýbrž Evropské unie. Vyjádřil bych to obrázkem francouzského karikaturisty Planta, který mi visí na stěně kanceláře. Znázorňuje Turecko, jak chodí v nekonečném kruhu a otevírá dveře. Za nimi však už čekají další dveře, které musí otevřít.

Exportér: Existují přece reálné bariéry a problémy. Nebo je Turecko jako "strašák" pro Evropany neopodstatněná obava, třeba z levné konkurence?

Ano, Evropané mají někdy obavy z tureckého zboží a více než sedmdesátimilionového trhu, přičemž více než sedmdesát procent jsou lidé mladší 35 let. Evropa naproti tomu stárne.

Na druhé straně jsou tu naše snahy. Dosud jsme uskutečnili řadu reforem, plníme mnohá kritéria, včetně maastrichtských. Pilně jsme na tom pracovali, ale například kyperská otázka je kamenem na cestě do EU. Kypr paralelně s námi žádá o členství v unii, ale jih Kypru odmítl s námi kooperovat. Zavrhnul i plán Kofiho Annana na sjednocení ostrova, který sever Kypru akceptoval. Kypr leží geograficky východněji, než jsou hranice Turecka, přesto jih ostrova je členem EU a sever zůstane mimo?!

K tématu konkurenceschopnosti, nezapomínejme, že turecké zboží je v Evropě od doby celní unie. V tom není problém, zato je v tom, že jeho výrobci a producenti za ním nemohou volně vycestovat. Například pošlou zboží vystavit na veletrh, ale sami tam nemohou jet. Připadá mi to absurdní.

V tom nám určitě rozumí státy s úspěšnou historií a s úspěšným vývojem ekonomiky, jako je Česká republika. Domnívám se proto, že se v globalizovaném světě Turecko a vaše země mohou vzájemně podporovat.

 

Úspěšný ministr, manažer a sportovec

Devětačtyřicetiletý rodák z Ankary Kürsad Tüzmen je nadšený sportovec. Rád se - na profesionální úrovni - potápí, v nedávné minulosti překonával v plavání jeden turecký rekord za druhým. Pokořil dokonce Bospor. Ve své přijímací kanceláři se pyšní prosklenou vitrínou, v níž má spousty ocenění - poháry, diplomy, fotografie - za své plavecké výkony. Ještě v roce 2005 se stal šampionem v plavání, stejně jako čtyřikrát předtím. Své podřízené nemilosrdně nabádá ke sportu a v tureckém parlamentu vystoupil s iniciativou na podporu sportovního života poslanců. "Našel jsem zde pozitivní odezvu," říká s hrdostí v hlase Kürsad Tüzmen.

Tento vysoký, štíhlý muž je mediální celebritou. Turečtí novináři si ho oblíbili kvůli jeho otevřenosti a ochotě komunikovat. Kürsad Tüzmen se nezdráhal vystoupit ani v živém televizním přenosu v televizi Al Džazíra, kde odpovídal na dotazy diváků. Více než 5,5 tisíce článků, televizních záznamů a dalších mediálních zmínek je úctyhodný výsledek deseti měsíců letošního roku ministra, který má "v šuplíku" i několik dřívějších ocenění nejlepšího manažera ve státní správě (Bureaucrat of the Year), které vyhlašují renomovaná média nebo organizace.

Absolvent MBA na Illionis University hovoří jak anglicky, tak i německy. Do Česka zavítá rád. "Jakmile se u vás bude podepisovat kontrakt za 300 milionů USD a více, přijedu. A s sebou přivezu dvě stě tři sta tureckých podnikatelů. Obyčejně jezdím s takovým počtem byznysmenů," poznamenává s úsměvem na tváři Kürsad Tüzmen. Má k němu důvod. Turecký obchod zažívá skvělé časy.

Související