Význam Turecka pro český zahraniční obchod rok od roku stoupá. Potvrzuje to ostatně i statistika. Zatímco v roce 1994 si český vývoz sáhnul na pomyslné dno a do této země se vyvezlo zboží za pouhých 48,6 milionu USD, loňský rok to bylo již téměř 530 milionů USD. Samotná hodnota obchodního obratu přesáhla jednu miliardu USD (1,127 mld.) a v porovnání s rokem 2000 se obchodní obrat zvýšil o 403 procenta. Nejčerstvější statistika pak potvrzuje sílící trend, za deset měsíců roku se od nás vyvezlo zboží a služeb v hodnotě více než 585 milionů dolarů. Obrat již nyní dosáhl takřka 1,2 miliardy dolarů.

Ve vývozu i v dovozu převládají průmyslové výrobky. Automobily a televizní obrazovky zůstávají na předním místě ve vývozu, ale na důležitosti získávají zařízení k automatickému zpracování dat, díly a příslušenství motorových vozidel a další strojírenské položky.

V nejbližších letech se pro české firmy otevírají další možnosti. "Perspektivním oborem je bezpochyby energetika. Je tu na co navazovat. Reálné šance vidím u dodávek pro výstavbu ropovodů nebo plynovodů, dodávek zařízení pro těžbu nerostných surovin, ale i při výstavbě dopravní infrastruktury. Nepochybně rezervy jsou i v cestovním ruchu či v oblasti životního prostředí," říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Milan Hovorka.

Existují však jisté obchodní bariéry. Harmonizace turecké legislativy a dovozních pravidel postupuje poměrně pomalu a požadavky na nápravu se znovu objevují jako měřítka v příslušných screeningových zprávách Evropské komise při přístupových rozhovorech Turecka do EU.

Existují názory, že Turecko bude v zájmu ochrany domácí výroby, vnitřního trhu a zachování konkurenční schopnosti s úplnou implementací zásad Celní unie a acquis čekat až do doby, kdy vyřeší problematiku restrukturalizace průmyslu a ostatní otázky související s konkurenceschopností. Otevřeně prohlašuje, že plná implementace řady závazků bude realizována až v souvislosti s členstvím v EU.

Turecká administrativa poměrně často přijímá u některých položek netarifní opatření, která konkrétní dovozní procedury zdržují a komplikují. Většinou za takovýmito potížemi stojí lobbování tureckých firem nebo i jejich sdružení, kterým daný dovoz vytváří konkurenci na místním trhu.

Režim zadávání veřejných zakázek je stále neprůhledný. Platný zákon byl opakovaně kritizován při periodickém vyhodnocování připravenosti Turecka na vstup do EU. Některé veřejné zakázky navíc tomuto zákonu nepodléhají.

Zásadní řešení pro zlepšení přístupu českých exportérů na turecký trh, spočívající v odstranění překážek obchodu, souvisí s pokrokem přístupového procesu Turecka do EU.

Souběžně s implementací systémového řešení po linii Evropské unie, jehož se MPO účastní zejména uplatňováním svých stanovisek ve Výboru 133, funguje pomoc a spolupráce MPO, spolu s působností vedoucích obchodně ekonomických úseků obou zastupitelských úřadů ČR v Turecku, při řešení problémů u jednotlivých konkrétních obchodních operací.

Tento postup, zejména konzultace s obchodně ekonomickými úseky a kanceláří CzechTrade v Istanbulu, lze podnikům doporučit jako účinný nástroj pro oprávněné intervence u tureckých úřadů.

Specifickým nástrojem MPO pro bilaterální prosazování lepšího přístupu českých vývozců na turecký trh je platforma jednání Česko turecké smíšené komise, jejíž čtvrté zasedání by se mělo konat v první polovině roku 2008.

Podobnou funkci pro oblast spolupráce v energetice má Pracovní výbor pro energetiku, jehož příští zasedání má být v průběhu prvního pololetí roku 2008.

 


HN_071220_ex_11.gif

Související