Rifat Hisarciklioglu je vlivný muž mocné organizace. Tedy vlastně té nejmocnější, neboť The Union of Chambers and Commodity Exchanges of Turkey (TOBB) zastřešuje 364 různých hospodářských a obchodních komor. V čele stojí už od roku 2001 a na své konto si připsal řadu aktivit ohledně zlepšování podnikatelského prostředí a podpory vzdělání, což vyústilo v založení "TOBB Economy and Technology University" v Ankaře v roce 2003. Sám je v čelných orgánech několika dalších organizací a firem, ostatně ze soukromého sektoru do TOBB přišel. Proto dokáže naslouchat požadavkům tureckých podnikatelů a jednat o jejich zájmech s vládou. Právě tato tematika, stejně jako přibližování země k Evropské unii i bilaterální vztahy, určily zaměření rozhovoru magazínu Exportér s Rifatem Hisarciklioglu.
Exportér: Můžete přiblížit roli vašeho svazu v ekonomickém životě Turecka?
TOBB je zastřešující organizací turecké podnikatelské komunity. Reprezentuje 1,3 milionu firem ve všech sektorech, a to i domácí či zahraniční společnosti. Naším úkolem je nabízet řešení, pokud se firmy ocitnou v těžkostech. Ty malé a střední představují 99 procent veškerých podnikatelských subjektů v Turecku. Tuto strukturu kopíruje i TOBB a její členská základna, neboť každá firma musí být členem nějaké komory. Nejsme ale čistě tureckou organizací, aktivně se podílíme na činnosti mezinárodních komor a organizací.
Exportér: Jaké jsou aktuální problémy členů svazu - tureckých podnikatelů, které svaz řeší a za které lobbuje?
V posledních desetiletích vývoje turecké ekonomiky to neměly malé a střední firmy jednoduché. Vysoká inflace, výrazný dluh veřejných financí, série finančních krizí a strmý růst úrokových sazeb vedly k poklesu podnikatelské důvěry. K tomu se menší firmy musely vypořádávat s počátečním konkurenčním šokem po zavedení celní unie s EU. Navíc má Turecko poměrně vysoké náklady na pracovní sílu, vysoké jsou ceny elektřiny.
Kromě negativních makroekonomických ukazatelů se musí malé a střední firmy potýkat s nedostatkem informací a tlakem na moderní technologie, s nedostatečně připraveným managementem a kontrolním systém, a postrádají někdy znalosti v oblasti počítačové techniky. Také netradičních finančních instrumentů, jako je venture capital, není dostatečně využíváno. Našim členům proto poskytujeme rady, jak nejlépe podnikat.
Veškeré problémy si uvědomujeme, proto je TOBB v čele snah o zlepšení podnikatelského prostředí. I díky nám došlo k modernizaci legislativy a administrativního systému včetně daňového, byl zaveden obchodní kodex či pravidla bankovního jednání.
Exportér: Naznačil jste některé změny podnikatelského prostředí? Jaké další se chystají a jaké prosazujete?
Turecká vláda s podporou turecké podnikatelské komunity prosadila v uplynulých šesti letech řadu reformních opatření. Výsledkem je pozoruhodný ekonomický růst země, pokles inflace a úrokových sazeb při nepřetržitém šestiletém hospodářském růstu.
Reformy v daňovém systému přinesly jeho významné zjednodušení a například jednotnou spotřební daň. Byl zaveden nový pracovní zákon s cílem zvýšit flexibilitu zaměstnanců. Zahrnuje ty druhy zaměstnání, kde se může uplatnit například pohyblivá pracovní doba.
Exportér: Jaké jsou zájmy tureckých podnikatelů ve vztahu k Evropské unii? Do jaké míry je turecké podnikatelské prostředí připraveno na vstup do EU?
Turecká podnikatelská sféra je plně oddaná členství země v EU a nevidí cesty zpět, při níž by se mohlo přistupování k EU ohrozit. Víme, že to bude těžké. To je přirozené.
Od roku 1996 mezi Tureckem a EU funguje bezcelní unie pro průmyslové výrobky. Proto vyjednávání acquis communitaire nebude v této kapitole probíhat tak dlouho. K tomu jsme země s ekonomickou dynamikou, boomem exportu, veřejné finance jsou poměrně pod kontrolou a inflaci se daří potlačovat.
Naším cílem je splnit maastrichtská kritéria za každou cenu. Částečně se nám to ve fiskální politice daří. Poměr deficitu státního rozpočtu k národnímu důchodu byl zredukován z dvaceti na jedno procento. A poměr veřejného dluhu k národnímu důchodu byl snížen z 90 na 60 procent. Stručně řečeno, Turecko splňuje dvě z pěti maastrichtských kritérií.
Prováděné reformy přinesly i změny podnikatelského prostředí. Výsledkem je, že příliv FDI překonal veškeré rekordy: v letech 2006 a také v roce 2007 dosáhne přes 20 miliard dolarů. V průběhu posledních šesti let je průměrný meziroční růst HDP sedm procent.
I to je důvod, proč se domníváme, že Turecko může být prospěšné Evropě. Nejde jen o rodinnou produkci textilu, Turecko je pro Evropu významným dodavatelem ledniček a televizních přijímačů. Jak ostatně potvrzují evropské studie, náš průmyslový a exportní sektor je silně rozvinutý
Exportér: Kde vidíte možnosti prohloubení spolupráce na poli obchodu a investic?
Česká a turecká ekonomika mají komplementární črty. Významný podíl představují malé a střední firmy a koncentrace na průmyslovou výrobu. Tato podobnost by mohla být výhodou při dlouhodobé spolupráci mezi oběma zeměmi.
České a turecké organizace soukromých podnikatelů, TOBB a podnikatelské organizace v ČR by mohly uzavřít alianci. Důležité je zajistit výměnu obchodních a ekonomických informací mezi oběma stranami, organizovat setkání o možnostech investic a vytváření joint venture. V příštím období vidím jako užitečné vypracovat program zlepšování technologií a zavést spolupráci mezi firmami z regionů. Vhodné by bylo připravit publikace o podnikatelských příležitostech v obou zemích a povzbudit spolupráci v jednotlivých sektorech. Plánujeme spolupráci při dostupnosti a výměně informací na webu.
K tomu ještě Česko-turecká podnikatelská komora, která je součástí Foreign Economic Relations Board (DEIK), pokračuje ve studiu zlepšování vztahů v oblasti technologií, podnikatelských vztahů a investic. Také rostoucí investice v ČR a v Turecku vytvářejí možnosti pro dlouhodobou spolupráci obou zemí a jejich institucí.
