Češi, kteří se chystali za prací do sousedního Rakouska, si budou muset ještě minimálně čtyři roky počkat. Vídeň se totiž rozhodla, že je - stejně jako pracovníky z ostatních nových členských zemí Evropské unie - do země pustí nejdříve v roce 2009.
"Přechodné období na volný pohyb pracovních sil prodloužíme o tři roky," řekl v rozhovoru pro deník Kurier rakouský ministr hospodářství Martin Bartenstein.
Podle počtu nezaměstnaných se pak Rakousko rozhodne, jestli unijním nováčkům práci povolí, nebo jim dveře otevře až v roce 2011.
"O prodloužení přechodné lhůty ještě formálně rozhodne vláda, ale v každém případě je to velmi pravděpodobné," potvrdil včera rada rakouského velvyslanectví v Praze Clemens Mantl.
Podle vídeňského diplomata může za restrikce nepříznivá situace na rakouském trhu práce. V zemi je přitom asi o tři procenta nižší nezaměstnanost než v Česku. "Ano, máme zhruba pět procent nezaměstnaných. Jejich počet ale už dva roky stoupá," vysvětlil Mantl.

Vídeň jako výjimka

Rakouský verdikt o prodloužení přechodného období přichází paradoxně v době, kdy většina ostatních "starých" zemí zvažuje opačný krok. Mezinárodní průzkumy a analýzy totiž stále výmluvněji dokazují, že Británii, Irsku a Švédsku, které trh práce po 1. květnu 2004 otevřely, příliv migrantů z Východu ekonomicky pomohl.
Počty pracovníků z nových zemí EU jsou navíc mnohem nižší, než se čekalo. Podle nevládní organizace ECAS jich třeba do Irska přijelo 85 tisíc. "Jejich příliv zapůsobil na irskou ekonomiku jako živá voda," upozorňuje expert organizace Jamie Smyth v týden staré studii.
Britové zaregistrovali 176 tisíc východoevropských uchazečů o zaměstnání, z toho 100 tisíc Poláků. Britské hospodářství obohatili o 500 miliónů liber.
Na optimistické zprávy ze států, které žádné přechodné lhůty nezavedly, slyší zejména Skandinávci.
Například Finsko už několikrát naznačilo, že je jako "neefektivní" a "škodlivé" počínaje 1. květnem 2006 zruší. Na rozdíl od většiny ostatních zemí se Finové před rozšířením unie neobávali přílivu Poláků, ale sousedních a jazykově příbuzných Estonců.
Zrušení omezení vážně zvažují také Španělé, Italové a Portugalci.

Kritika z Česka

Oznámení rakouského ministra hospodářství české diplomaty přesto nepřekvapilo. "Dalo se to čekat. Rakušané a Němci přechodné období iniciovali a kancléř Schüssel už prodloužení ochranných lhůt několikrát avizoval," řekl HN velvyslanec ve Vídni Rudolf Jindrák.
Češi se s restrikcemi přesto nechtějí smířit. Hospodářská komora včera dokonce oznámila, že vyzve vládu, aby podobná opatření zavedla vůči pracovníkům z Rakouska.
"Hospodářská komora ČR postup rakouské strany neschvaluje. Vnímám to jako pokus o prodloužení nerovného nastavení podmínek pro české a rakouské podnikatele, jako něco, co diskriminuje tuzemské firmy," uvedl na dotaz HN prezident komory Jaromír Drábek.
"Vyzveme vládu, aby se v příštím roce začala zabývat zavedením recipročního opatření vůči Rakousku, které nám Smlouva o přistoupení k EU umožňuje. V této situaci to považuji za jediný správný krok," dodal.
Zatímco rakouští podnikatelé i ekonomové prodloužení restrikcí už déle než rok kritizují, tamní odboráři a svazy zaměstnanců rozhodnutí ministra Bartensteina vítají.
Za pozitivní ho považuje i šéfka útvaru pro zaměstnávání cizinců na vídeňském úřadu práce Michaela Lobnerová. "Denně dostáváme mnoho žádostí o práci od lidí z nových zemí EU," řekla deníku Kurier.
Podle českého velvyslance Jindráka je však příčinu rakouského postoje potřeba hledat jinde.
"Češi o práci v Rakousku zájem nemají, to je jen těžko zpochybnitelný fakt," tvrdí. "Rok před volbami je ale rakouská vláda pod silným tlakem odborů. Na každé schůzce se ji však snažíme přesvědčit, že Česko není problém, že je co do zájmu o práci v Rakousku mezi nováčky na posledním místě."