Nádraží Ostrog je jen kamenná budova. Jinak nic. Stojí nad srázem hlubokého údolí, které se táhne směrem k městu Nikšič, druhému největšímu v Černé Hoře. Na opačné straně se tyčí pohoří Prekornica, do jehož kamenného masivu je vsazen klášter Ostrog, jedno z center srbské pravoslavné církve. Denně se tam klikatými serpentinami šplhají automobily s desítkami, někdy stovkami věřících.

Nádraží a ani železnici Podgorica - Nikšič však využívat nemohou, osobní doprava tu není provozována. Tedy zatím. Kdy poutníci a turisté usednout do vagonů, záleží do značné míry na tom, jak se konsorciu tuzemských firem vedené OHL ŽS, společně s AŽD Praha a dalšími podniky, podaří dokončit opravu této 56kilometrové spojnice a celou ji elektrifikovat.

"Přáli bychom si, aby stavební práce skončily do druhého listopadu příštího roku, tedy ke stému výročí našich železnic," svěřuje se Rešad Nuhodžič, šéf týmu státního podniku Černohorské železnice (ČCG), který má projekt na starosti.

Symbolické datum je ale druhořadou záležitostí oproti ekonomické stránce věci. Po trati duní těžkotonážní vlaky naplněné bauxitem z dolů v Nikšiči, dopravované do nejvýznamnějšího podniku v zemi, hliníkárny v Podgorici. Vlastně jezdí v této době oprav trati pouze v noci, po každodenním skončení prací.

Přesto je tato trať pro fungování hliníkárny životně důležitá. Kvůli jejímu špatnému technickému stavu kapacita vlaků nestačila a bauxit, jehož se podle údajů z posledních let ročně vytěží přes 610 tisíc tun, se musel a dosud musí převážet i kamiony. Navíc černohorské ministerstvo hospodářství nabízí koncesi na nové naleziště bauxitu u Nikšiče, čímž se objem převozů této suroviny ještě zvýší.

"V Nikšiči jsou i obilné mlýny a pro jejich potřeby se musí dovážet obilí. Pracují tu železárny, kam se vozí železný šrot," vysvětluje ekonomickou důležitost trati Rešad Nuhodžič.

Její ohromný význam si samozřejmě uvědomují i zástupci našich firem, stejně jako nezbytnost uspět v tomto projektu za nyní 56 milionů eur. Původní smlouva hovořila sice o 50 milionech eur, vzhledem k potřebě doplňujících stavebních prací a technických inovací se však hodnota projektu navyšuje.

"Stavíme podle dvacet let starého projektu, který neřešil řadu technických aspektů, jako například sesuvy půdy. V plánu bylo postavení elektrické napájecí stanice v Nikšiči, místní však restituovali pozemky, které teď není možné získat. Chybí tu kolejářské profese a stavební mistři, kteří odešli za prací v období balkánské války," popisuje některé pracovní záležitosti Marcel Navrátil, ředitel výstavby trati z OHL ŽS, který už si řadu černohorských specifik osvojil.

"Sotva tři čtvrtiny milionu obyvatel má tu výhodu, že vždy najdete někoho, kdo vám může s řešením problému pomoci. Musíte si zde zvyknout na těsnější a vřelejší osobní kontakty a také na dlouhé diskuse. Na druhé straně se tu neudrží pod pokličkou žádné obchodní tajemství. Vaši cenovou nabídku zná za chvíli úplně každý," dělí se o zkušenost Marcel Navrátil.

Jedna z nich je i to, že Čechům je bližší racionálnější přístup k věci, vytyčení cílů, rozdělení úkolů, analýza problémů a splnění cílů. "Takové uvažování není Černohorcům vlastní. Bez vstřícnosti a flexibility ze strany českých firem to proto nejde," poznamenává Marcel Navrátil. Naštěstí má kolem sebe desítku flexibilních a zkušených pracovníků, kteří se za více než rok a půl již ponořili do tamního prostředí.

Žádná firma se také neobejde bez důsledných kontrol průběhu stavebních prací, státní majetek neleží Černohorcům až tolik na srdci.

Když u železniční trati na dohled od provinčního městečka Danilovgrad vystoupí z auta dva zástupci společnosti Bureau Veritas, působící v Česku v oblasti technických inspekcí a kontrol realizace a financování projektů, několik dělníků hloubících jámu pro stožár elektrického vedení sotva zvedne hlavu, utrousí pozdrav a pokračuje v práci. Na kontroly jsou tu zvyklí.

"Projekt profinancovává Česká exportní banka a my kontrolujeme účelnost využití prostředků z jejího úvěru," říká Robert Hlinovský, ředitel technických inspekcí Bureau Veritas. Jeho společnost dává však také návrhy na řešení vzniklých situací. "Stavbu je neustále nutné přizpůsobovat měnícím se podmínkám. To dokáží snad jen Češi," poznamenává Robert Hlinovský. S tím souhlasí i Rešad Nuhodžič.

"Se zástupci vašich firem máme velmi dobré zkušenosti, byť se při opravě trati vyskytuje celá řada obtíží. Je pro nás proto dobré, že zástupci Bureau Veritas nám poskytují i doporučení a poukazují na některá rizika celé stavby," poukazuje Rešad Nuhodžič na profesionální i mezilidské vztahy. Jeho názor je jeden z mnoha, které potvrzují slušné renomé našich podnikatelů a techniků nejen v Černé Hoře, ale i v dalších balkánských zemích.

"Teritorium je nám blízké, zdejší firmy byly tradičními partnery Československa. A to i přesto, že zatímco do bývalé Jugoslávie jsme spíše vyváželi investiční celky a jugoslávské stavební firmy působily u nás, nyní nejsou dostatečně kapitálově a ani technicky vybaveny, čímž se otevírá prostor pro naše firmy," vysvětluje Zdeněk Zedníček, ředitel pro zahraniční obchod OHL ŽS.

Navíc české firmy dokážou na Balkáně přicházet s pojištěním rizik od EGAP a s cenově zajímavou nabídkou, což je i případ opravy a elektrifikace zmíněné trati. Podobně jako řada dalších společností vsadila OHL ŽS na spolupráci s místní firmou, čímž zvýšila své šance zejména vůči západoevropské konkurenci.

"V Bosně jsme zprivatizovali firmu Remont Pruga Sarajevo a získali jsme jednapadesátiprocentní podíl. Naši dceřinou společnost jsme využili při opravě trati Podgorica - Nikšič, takže je jedním z hlavních dodavatelů. Ve spojení s touto firmou jsme oproti Západoevropanům levnější," říká Zdeněk Zedníček.

Schopnost vytvořit konsorcium a domluvit se na spolupráci, nabídnout příznivou cenu i díky domácím dodavatelům a v neposlední řadě představit efektivní model propojení pojištění ze strany EGAP, financování za přispění České exportní banky - například z tržeb za přepravy na železniční trati, je trumfem v rukou Čechů, který jim může dopomoci k zakázkám v dalších infrastrukturních projektech.

"Již vloni se setkali zástupci ministerstev dopravy Černé Hory a České republiky a obě strany vyjádřily připravenost podílet se na dalších projektech železniční infrastruktury," říká Rešad Nuhodžič.

Nejde ale jen o příležitosti v Černé Hoře. Celý Balkán se neobejde bez propojení moderním železničním koridorem ze severu na jih a z východu na západ. Okolním zemím tedy nezbude než se také pustit do jejich renovací a výstavby.


Užitečné zdroje - Černá Hora

www.gom.cg.yu - adresa vlády

www.agencijacg.org - agentura pro restrukturalizaci a zahraniční investice

www.minevrint.vlada.cg.yu - ministerstvo pro ekonomické vztahy se zahraničím a evropské integrace

www.minekon.vlada.cg.yu - ministerstvo ekonomiky

www.ministarstvo-finansija.vlada.cg.yu - ministerstvo financí

www.pkcg.org - hospodářská komora

www.nabavka.cg.yu - zákon o veřejných zakázkách, vypsané tendry

Související