Pokud náměstek ministra průmyslu a obchodu Milan Hovorka hovoří o podpoře MPO našich firem v Srbsku, zdůrazňuje potřebu synergie, apeluje na efektivnost a dožaduje se zpětné vazby. Jak tato podpora podnikání na srbském trhu má vypadat v praxi, jsme se zeptali tohoto dřívějšího stálého představitele České republiky při Světové obchodní organizaci a bývalého ředitele odboru evropských zemí a zemí Společenství nezávislých států na MPO.

Exportér: Nedávno přijatá Strategie prosazování obchodně ekonomických zájmů ČR v Republice Srbsko, první zasedání česko-srbské mezivládní komise, v poslední době několik podnikatelských misí, Česko-srbské business fórum v rámci státní návštěvy srbského prezidenta Borise Tadiče. Srbsko v poslední době jako by se vyhouplo do centra zájmu. Proč?

Někdy se zapomíná na to, že Srbsko je naším tradičním obchodním partnerem, s nímž nás vážou i politické a hojné kulturní vazby. Nejde ale o historii, vazby jsou současné a živé. Srbsko je prioritou zahraniční politiky vlády, o čemž ostatně svědčí zahraniční rozvojová pomoc ČR, která na roky 2006 až 2009 představuje částku jedenácti milionů eur. V letech 2000 až 2005 Česko poskytlo Srbsku v rámci rozvojové pomoci 400 milionů korun. Jak vidět, je tady dlouhodobější zájem ze strany státu i českých vývozců. A tento zájem přirozeně roste s posilováním ekonomického potenciálu Srbska. Jen vloni se srbské HDP zvýšilo o více než šest procent, letos za první pololetí jsme zaznamenali téměř osmiprocentní hospodářský růst.

Jsou tu i širší souvislosti, evropská perspektiva Srbska, otevřená spoluprací se soudním tribunálem v Haagu. Země západního Balkánu prožívají propojování a vytvářejí zónu volného obchodu s mnohamilionovým trhem. Kromě regionální integrace Srbsko usiluje o vstup do Světové obchodní organizace. To jsou faktory, které státní správu, tedy i MPO, a naše podniky mobilizují.

Exportér: Jak tedy chce MPO pomoci našim firmám úspěšně podnikat na srbském trhu?

Nástin odpovědi najdete ve zmíněné "Strategii MPO", jejíž výstupy jsou a budou vyhodnocovány a aktualizovány. Tento dokument by měl ukázat, co naši podnikatelé mohou očekávat od státu při vstupu na srbský trh a jak jim stát může přiblížit exportní a investiční příležitosti. Strategie si klade za cíl upozornit na vývojové trendy Srbska a ukázat oborové zaměření země. Zároveň připomíná základní rizika a místní specifika.

V informační oblasti mají naši podnikatelé k dispozici celý servisní balík, zejména portál businessinfo.cz s informacemi o aktuálních příležitostech, vyhlašovaných tendrech a poptávkách. Jsou tu i web ambasády či export.cz a Zelená linka pro export. Pomocnou ruku v poradenství najdou firmy u zahraniční kanceláře CzechTrade v Bělehradě, pokud potřebují individualizované služby, jako je vyhledání partnera či ověření zájmu o výrobek. Od obchodně ekonomického úseku v Bělehradu mohou firmy požadovat spíše lobbing a využít tak dva tisíce hodin ročně pro své záležitosti.

Výhodou na srbském trhu je, pokud podnikatelé přicházejí s připraveným modelem financování či pojištění. ČEB a EGAP jsou připraveny pokrýt jejich zájem.

Podstatné je, aby veškeré státní orgány táhly za jeden provaz, přirozeně ve spolupráci s podnikatelskými svazy a hospodářskou komorou, abychom mohli protlačovat zájmy našich firem v Srbsku i prostřednictvím oficiálních jednání a kontaktů.

Exportér: Příkladem toho je i česko-srbská mezivládní komise, jejíž první zasedání se uskutečnilo v říjnu.

Ano. První zasedání mezivládní komise více méně splnilo účel, nastavila se struktura a vybraly se projekty a oblasti, které jsou pro obě strany perspektivní. Nastínili jsme oblasti společného zájmu jako je energetika, obchod, turistika dopravní a městská infrastruktura, zemědělství, životní prostředí a rozvojová spolupráce. K těmto oblastem se vytvořily pracovní skupiny.

Naším zájmem ovšem je, aby zástupci těchto pracovních skupin mezi sebou komunikovali a jejich práce byla přínosná a efektivní.

Je tu ale ještě další oblast, která nás zajímá. Srbsko má jako jedna z mála zemí podepsanou dohodu s Ruskou federací o zóně volného obchodu. Požádali jsme srbskou stranu, aby nám poskytla informace o této dohodě a o tom, jak je prakticky naplňována. Perspektivně by totiž naše firmy mohly využít této dohody ke vstupu na ruský trh společně se srbskými firmami.

Exportér: V souvislosti se Srbskem jste zmínil zahraniční rozvojovou pomoc ČR. Do jaké míry má tato aktivita pozitivní efekt na image ČR a našich firem?

V Srbsku byl prostřednictvím rozvojové pomoci vykonán ohromný kus práce. Přirozeně že díky tomu se mezi Srby buduje pozitivní povědomí a zviditelňuje se ČR. Jen v letech 2000 až 2005 ministerstvo průmyslu o obchodu mělo na starosti 24 projektů; zpravidla se jednalo o projekty průmyslové spolupráce. Přirozeně, že se mělo na paměti, aby se na nich podílely české firmy. Primární cíl je však pomoci srbské straně řešit její problémy. Současně tím srbský partner získává zkušenost s českou firmou, kterou může následně využít i při komerční aktivitě.

Exportér: Jaké konkrétní akce chystá MPO na podporu našich exportérů v Srbsku?

Chceme být v Srbsku přítomni prostřednictvím oficiální účasti ČR na jedné, ale spíše dvou akcích. V každém případě půjde o mezinárodní strojírenský veletrh Technika Bělehrad, ve druhé akci by měla tuzemským firmám asistovat bělehradská kancelář CzechTrade. Naším záměrem je přiblížit českým firmám i regiony, akcent budeme klást na podporu akcí v různých částech Srbska.

To, co je pro nás důležité, je, aby firmy přicházely s podněty a aby aktivněji charakterizovaly překážky na srbském trhu, které by jim mohl stát pomáhat překonávat, a aby také státní správě nastavovaly zrcadlo.

 

Text Strategie prosazování obchodně ekonomických zájmů České republiky v Republice Srbsko najdete na adrese www.mpo.cz v rubrice Zahraniční obchod.

Související