České firmy, víme o vás a máme zájem o vaše technologie a investice. Máme co nabídnout: příležitosti a výrazné výhody podnikatelského prostředí, kvalifikovanou pracovní sílu, nevytížené kapacity, nízké daně a investiční pobídky. Pokračují prodeje státních společností, jichž se můžete zúčastnit. Tak by se dalo shrnout vyjádření srbské strany při zářijovém Česko-srbském business fóru v Praze.

Diskutovalo se, jednalo se, navazovaly se vztahy a podepisovalo se. Tím podpisem se stvrdila smlouva o spolupráci mezi Svazem průmyslu a dopravy ČR a Hospodářskou komorou Srbska. Přispět by to mohlo již příští rok k oživení kontaktů mezi firmami.

A atmosféra? Byla důstojná a přátelská. Punc významu dal fóru a podnikatelským vztahům prezident Republiky Srbsko Boris Tadič, který do Česka přijel v rámci státní návštěvy jako první srbská hlava státu po téměř čtyřiceti letech. Doprovázeli ho zástupci obchodních komor, regionů a podnikatelé.

"Spolupráce mezi oběma zeměmi má velkou tradici. Existovala již před světovou válkou v době Československa a Jugoslávie. Už tehdy měla kromě oblasti vojenské i rozměr ekonomický, a na to je možné navázat," nabízí ruku srbský prezident s tím, že prioritou jeho země je členství v Evropské unii.

Současná politická reprezentace Srbska je přesvědčena, že mimo EU nebudou stát až tak dlouho. Tento optimismus vychází z faktu, že srbská ekonomika v posledních letech dynamicky roste. V letech 2001 až 2006 to bylo v průměru o 5,3 procenta, v první polovině letošního roku meziročně o 7,8 procenta. Mění se zákonodárství, jen v roce 2004 bylo přijato na 260 zákonů, například zákon o bankrotu či balík daňových zákonů. Srbsko tak má nejnižší daně z příjmu v Evropě, a to na úrovni deseti procent.

To je trend, kterého si všímají investoři a přesně na něj se snažil české byznysmeny upozornit i srbský prezident. "Před třemi roky byl srbský hrubý domácí produkt tisíc tři sta dolarů na osobu, teď je na čtyřech tisících, růst je evidentní," podotýká Boris Tadič.

Patrné jsou i změny k lepšímu v podnikatelském a investičním prostředí a i na ně se Srbové snaží nalákat do země zahraniční investice. "Srbská vláda nabízí výhodné podmínky pro investory ze zahraničí. Stát poskytuje nevratné prostředky na investiční projekty, pokud se týkají výroby a služeb, vyjma obchodu, cestovního ruchu, zdravotnictví a zemědělství," vysvětluje výhody investování Božidar Laganin, poradce srbské vládní agentury na podporu investic a exportu SIEPA.

Tato agentura zájemcům o podnikání asistuje při registraci, udělování licencí a pracovních povolení. Pomáhá vyhledávat lokality typu brownfield, greenfield a příležitosti pro joint venture.

Podle zástupce SIEPA Božidara Laganina vznikne po celé zemi 49 speciálních průmyslových zón, kde bude třeba vybudovat veškerou infrastrukturu. "Zveme i české firmy, aby u nás investovaly. Mohou využít nižší ceny práce a kvalifikovanou pracovní sílu," říká Božidar Laganin a upozorňuje například na oblast turismu. Největší potenciál má podle něho pohoří Stara Planina, kde budou zapotřebí developerské investice za nejméně 450 milionů eur.

Kde by české firmy mohly uspět, jsou infrastrukturní projekty do železniční a silniční infrastruktury, zájem je ze strany Srbů i o české strojírenství. "V této oblasti jste velmoc. Šance vidím i ve spolupráci v automobilovém průmyslu, který v Srbsku rychle roste. Je tu i oblast ekologie a zemědělství, kde jsou nutné investice do zpracovatelského průmyslu. Nás ale zajímá nejen čistá výměna zboží, nýbrž zejména společné podniky. Ty by mohly vystupovat i na třetích trzích," říká šéf Hospodářské komory Srbska Miloš Bugarin. Jeho Komora má šestnáct regionálních komor a zastoupení v devíti zemích světa, v ČR zatím nikoliv. A hlavně má nesmírný vliv na ekonomické rozhodování srbské vlády.

Podle Miloše Bugarina má Srbsko zájem nejen o investice jako takové, ale zejména o to, aby investoři vstupovali i do oblastí dosud menšího zájmu. "Vláda má vytvořený zvláštní investiční plán na podporu regionů, kam investoři zatím nesměřují v dostatečné míře. Značný ekonomický potenciál mají Bělehrad a Vojvodina, ale i regiony jižně od Bělehradu, kde se hodně investuje do zlepšení infrastruktury. Ostatně investice do regionů jsou v zájmu nejen vlády, ale i podnikatelů, díky nim se objevují pracovní příležitosti," říká Miloš Bugarin.

"Pokud se společnosti rozhodnou působit v některé z méně rozvinutých částí Srbska, mohou počítat s daňovými úlevami. V těchto případech povinné odvody za zaměstnance hradí stát," podotýká šéf Komory.

Investiční šancí pro české firmy je pokračující prodej více než tisícovky státních společností. Vláda jej chce ukončit do konce příštího roku a ty, které nestačí do tohoto termínu prodat, nechá prý zkrachovat.

Některé české firmy se však už na srbském trhu etablovaly nebo se na něj chystají. Dceřinou firmu má v Bělehradě firma Glaverbel Teplice. ČEZ založil v Srbsku vlastní kancelář a hodlá spolupracovat s EPS na některých projektech, jako je dostavba tepelné elektrárny Kolubara B. Tato naše elektrárenská společnost již podepsala dohodu o revitalizaci termoelektrárny Gacko, přilehlého hnědouhelného dolu a o výstavbě tepelné elektrárny Gacko II.

Skupina PPF se přihlásila do tendru na privatizaci pojišťovny DDOR. Moravia Energo pokračuje v přípravách na výstavbu elektrárny a teplárny ve městě Zaječar. Konsorcium Česká dobývací technika a firma Výstavba dolů Ostrava spolupracují v oblasti přípravy rozšíření hlubinného dolu v oblasti Sjenice - Štvalj. Některé další firmy, jako je Inekon, uvažují o nákupu firem působících v jejich oboru. Do Srbska míří i české firmy z oblasti revitalizace železniční infrastruktury...

Jen z tohoto výčtu je patrné, že se potvrzují slova ředitelky sekce vnějších vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR Dagmar Kuchtové: "Srbsko už neplatí za problémový region. Naopak je zemí, o niž projevují naši podnikatelé stále větší zájem."

Přímé zahraniční investice v Srbsku (v mil. USD)

2000 46

2001 165

2002 475

2003 1360

2004 966

2005 1550

2006 4387

Zdroj: National Bank of Serbia