Jedna z bomb vybuchla vedle urologického pavilonu bělehradské nemocnice Dragiša Mišovič a značně ho poškodila. Pacienti leželi na chodbách, mnohé místnosti byly nepoužitelné. Dnes, po více než devíti letech, připomíná dobu bombardování Srbska tabulka na zrekonstruovaném pavilonu. Na ní se dočtete, že peníze na opravu a modernizaci poskytla Česká republika.
"Pacienti to vidí a ví to také srbští politici. I taková pomoc přispívá k našemu pozitivnímu image v Srbsku," říká Judita Štouračová, v letech 2000 až 2004 velvyslankyně ČR v Bělehradě, která se nyní jako rektorka pražské Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů angažuje při vydávání publikací o Srbsku.
Právě Srbsko je zemí, kam v posledních letech směřoval největší objem financí ze dvou miliard korun (z toho půl miliardy z prostředků Ministerstva průmyslu a obchodu) z programu stabilizace a obnovy jihovýchodní Evropy. Srbsko získalo skoro dvě třetiny z finančních prostředků pro léta 2000 - 2005.
Projektů je mnoho, jedním z nich se stala dodávka autobusů pro srbskou metropoli. "Po ulicích jezdily staré autobusy, člověk měl pocit, že se rozsypou. Jugoslávie neměla prostředky do zdravotnictví, školství a ani na hromadnou dopravu. Na našich ministerstvech se proto začalo uvažovat o tom poskytnout Srbsku repasované autobusy. Já jsem však byla zásadně proti takovému přístupu a prosazovala jsem dodávku nových vozů. Jak bychom se cítili my, pokud by nám někdo ve chvílích nouze poslal něco starého. Na takový přístup jsou Srbové velmi citliví a reagují hrdě. Nakonec se dodalo patnáct Karos pro městskou dopravu a pět autobusů SOR Libchavy pro příměstskou dopravu. Byla to ohromná sláva, veškerá média zdůrazňovala, že Česko je jedinou zemí, která poskytla jako dar nové autobusy. Teprve po nás přišli se svými autobusy Němci a Japonci," vzpomíná Judita Štouračová.
Dar ve svém důsledku přinesl komerční výhodu pro naše dodavatele autobusů. Přes sedm desítek se jich podařilo prodat do Srbska právě společnosti SOR Libchavy, letos v září dodala pro firmu Lasta první nízkopodlažní autobus na zemní plyn, který byl pořízen ve spolupráci s městem Bělehrad a sekretariátem pro dopravu a ochranu životního prostředí.
V rámci zahraniční rozvojové spolupráce byl z prostředků ČR postaven i pěší most v Kragujevaci. "Právě on stál u zrodu spolupráce mezi Jihomoravským krajem a srbským regionem Šumadia, kontakty pomáhalo zprostředkovat naše velvyslanectví v Bělehradě. Od té doby s touto oblastí Jihomoravský kraj spolupracoval. Dokonce zde založil své stálé zastoupení a pomáhá navazovat obchodní i kulturní vztahy," říká Judita Štouračová.
Peníze z fondu rozvojové spolupráce směřují však do Srbska i v tuto dobu a Srbsko zůstává významným příjemcem české zahraniční rozvojové pomoci na léta 2006 až 2010. Vládou schválený plán věnuje částku 11,4 milionu eur, přičemž jen vloni se zrealizovaly dvacet čtyři projekty.
Klíčová je oblast energetiky, za české účasti probíhá plynofikace města Loznica s následným rozšířením projektu do blízkých lázní Koviljača. V péči o životní prostředí Česko pomáhá s odstraňováním ekologických škod, vzniklých koncem minulého desetiletí, a se zaváděním ekologických standardů v průmyslových podnicích.
Za MPO bylo ve spolupráci se srbskou stranou identifikováno pět projektů, šlo o pokračování těžby na dolech Rembas a Soko, o plynofikaci Banje Koviljača a Lešnice, modernizaci signálně bezpečnostního zařízení železničních vleček Vreoci a Obrenovac tepelné elektrárny JP TENT. Dále šlo o implementaci českých zdravotnických prostředků v oblasti cévní chirurgie - Klinické centrum Bělehrad, a ekologizaci nakládání s ropnými a chemickými látkami a s nebezpečnými odpady.
I díky rozvojové pomoci jsou, podle zkušeností Judity Štouračové, Srbové Čechům nakloněni a projevují nám dlouhodobě své sympatie. Kulturní provázanost i osobní vztahy tu byly již dříve a nadále jsou pěstovány. Přesto by se Češi měli oprostit od jednoho ze zakořenělých mýtů. Totiž že vazba národnostní či slovanské pospolitosti usnadní firmě postavení na srbském na trhu. "Oceňují naši pomoc, ale v byznysu je pro ně prioritou moderní technická úroveň v návaznosti na odpovídající cenu. Samotná národní pospolitost v obchodu není prioritní, avšak může rozvíjení obchodních vazeb přispívat. A v Srbsku tomu tak je," dodává Judita Štouračová.
Informační středisko nabízí diskuse o Srbsku
Zájemci o informace o současném dění na Balkáně, zejména pak v Srbsku, a to formou besed, seminářů či analýz a studií, mají možnost oslovit Informační středisko pro spolupráci se Srbskem a Černou Horou, Bosnou a Hercegovinou. Centrum bylo vytvořeno díky grantu z položky rozvojové spolupráce MZV ČR. Informace o činnosti střediska můžete získat na adrese http://stredisko.rmv.cz.
