/Od našeho zpravodaje/
Evropská unie nemůže najít jednotný postoj k samostatnosti Kosova. Včera se na něm snažili shodnout unijní ministři zahraničí v Bruselu, ale opět neuspěli. Několik členů EU je stále proti odtržení Kosova od Srbska.
Stále hrozí pat
Vyhlášení kosovské samostatnosti - a hrozba vážné krize na Balkáně - je přitom každým dnem blíž. Už 10. prosince totiž vyprší termín, do něhož se kosovští Albánci, Srbové a mezinárodní vyjednávači mají dohodnout na budoucím statutu této srbské provincie. A podle všeho jednání skončí patem.
"Prozkoumali jsme snad každou možnost, jak v otázce statutu Kosova provést kvadraturu kruhu," řekl ministrům Wolfgang Ischinger, německý diplomat, který spolu s americkými a ruskými činiteli řídí vyjednávání. Jejich další kolo proběhlo včera v Bruselu souběžně se schůzkou unijních ministrů zahraničí.
Nikdo nečekal, že by přineslo převratný výsledek. Kosovští Albánci nechtějí přijmout nic menšího než plnou samostatnost. Mají přitom souhlas Washingtonu. Srbsko, podporované Moskvou, to ale odmítá a nabízí "jen" širokou autonomii. Jednání mají pokračovat až do 10. prosince.
"Převažuje ale mínění, že příliš nové práce nepřinese," řekl vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, který v Bruselu zastupoval Česko.
O víkendu navíc proběhly v Kosovu parlamentní volby. Propast mezi tamními Albánci a Srby ještě prohloubil bojkot voleb, který vyhlásila srbská menšina.
Situaci neuklidnil ani vítěz voleb, bývalý povstalecký vůdce Hashim Thaći. Ten v první reakci v neděli večer uvedl, že "ihned po 10. prosinci" jednostranně vyhlásí samostatnost své země.
Včera už svá slova zmírnil. Před odletem do Bruselu prohlásil, že "vyhlášení samostatnosti bude koordinovat s USA a s EU."
Unie ale stále neví, jak na takovou situaci bude reagovat.
"Zhruba pět zemí sedmadvacítky je proti jednostrannému vyhlášení samostatnosti," řekl HN vysoce postavený diplomat, který nechtěl být jmenován. Jde o ty země EU, které mají samy silné národnostní menšiny a bojí se, že by takový krok podpořil jejich volání po větší autonomii. Protestují hlavně Kypr a Řecko, které se obávají o osud severní části Kypru okupované Tureckem.
Podle tohoto diplomata dává zbývajících 22 zemí včetně Česka najevo, že budou následovat USA a samostatnost Kosova uznají bilaterálně. Zbylých pět zemí prý alespoň takovému kroku nebude bránit.
To ovšem před EU staví problém, jak zvládnout srbskou reakci. Brusel se snaží Srbům dávat najevo, že jejich budoucnost je v EU, a před dvěma týdny s nimi podepsal takzvanou stabilizační a asociační dohodu. Ta je prvním krokem k plnému členství.
EU: Hlavně se neukvapit
Včera tak ministři aspoň vyzývali Kosovo, aby s vyhlášením samostatnosti nespěchalo.
"Kosovo by mělo mít nezávislost, avšak neměla by to být neřízená jednostranná deklarace," prohlásil náměstek britského ministra zahraničí pro evropské záležitosti Jim Murphy.
Pokud se unie na jednotném postoji ke Kosovu nedohodne, může být výrazně narušena její schopnost okamžitě a účinně reagovat na hrozící krizovou situaci na Balkáně. EU tak hrozí návrat do 90. let, kdy jí vnitřní rozpory znemožnily účinně reagovat na balkánské války a hrát zásadní roli v zahraniční politice.
Na vývoji v Kosovu navíc závisí osud celého Balkánu. "Všichni doufáme, že nepropukne vážná krize. Ta by zpochybnila evropskou budoucnost všech zemí západního Balkánu," řekl HN nejmenovaný diplomat.
