Jako první z nových členských zemí EU si předsednictví Evropské unii vyzkouší Slovinsko. Už od ledna 2008. Rovný rok poté čeká stejná zkouška i Česko. Českou vládu bude proto slovinská zkušenost velmi zajímat. "Víc než technických problémů se obáváme nepředvídatelných politických událostí," řekl HN v pátek při své návštěvě Prahy slovinský ministr zahraničí Dimitrij Rupel.
HN: České vládě se zatím příliš nedaří na veřejnosti prodat to, jaký význam předsednictví EU má. Jak se k předsednictví staví Slovinci?
Evropská unie byla ve Slovinsku od začátku docela populární. Slovinci se na předsednictví těší, protože to bude poprvé, kdy malé, dvoumilionové Slovinsko bude předsedat tak velké organizaci, jako je Evropská unie. Myslím si, že většina Slovinců o něčem tak významném nikdy ani nesnila.
HN: Neztlumil slovinský eurooptimismus přechod na euro?
S eurem přišly určité inflační tlaky, ale přechod na evropskou měnu se na nich podílel jen z malé části, Řekl bych, že větší komplikace s přijetím eura nebyly. Ve spojitosti s předsednictvím si lidé budou spíš stěžovat na takové věci, jako jsou dopravní komplikace, určitě bude v parlamentu mnoho diskuzí o rozpočtu předsednictví. Ten zatím máme spočítaný na 62 milionů eur, pravděpodobně nás to však bude stát víc. Ale myslím si, že lidé si uvědomují, jak důležité je předsednictví pro zviditelnění Slovinska, může to velmi pomoci turismu, a následně tedy i ekonomice. Lidé si uvědomují, že s jedná o prestižní věc.
HN: Česká vláda má při přípravě problémy například s tím, jak naučit narychlo úředníky francouzsky. Jak jste se vypořádávali s podobnými potížemi vy?
Nebudu říkat, že u nás všichni rozumějí všemu, ale myslím, že lidé se u nás jazyky stihli naučit docela obstojně. Podobně jako vy jsme museli narychlo posílat lidi do škol a na speciální kurzy.
HN: A podařilo se je tedy takto narychlo dovzdělat?
Doufám! Sám jsme to nekontroloval. Je pravda, že jak se předsednictví blíží, kolegové ministři mi občas volají a říkají, zda bychom jako ministerstvo zahraničí zběhlé v problematice raději nepřevzali tu a tu pracovní skupinu nebo schůzku. Ale jsem přesvědčen, že jsme dobře připraveni.
HN: Až tedy v lednu 2008 spustíte předsednictví v EU, z čeho budete mít jako evropští nováčci největší trému? O jakých slabých místech svého "poprvé" víte?
Dnes už je předsednictví takovým "poprvé" prakticky pro každou vládu. S rozšířením unie se ministři střídají častěji, než se předává předsednictví.
Nejnáročnější na organizaci bude bezpochyby jedenáct ministerských schůzek, které se odehrají v Lublani. Kvůli tomu jsme museli postavit novou budovu u hradu Brdo.
Výzvou pro nás bude také pořádání summitu EU-USA, kam přijede i prezident George Bush, či summit EU-Rusko. Nemáme strach z technických problémů, ale spíš z politických událostí, které nemůžeme kontrolovat. Určitě se budeme muset zabývat situací na západním Balkáně, zvláště pak v Kosovu.
HN: Setkali jste se ze strany "starých" a zkušenějších členských zemí s nedůvěrou ohledně přípravy předsednictví?
Myslím, že Slovinsko už více méně Evropě ukázalo, že je stabilní zemí, zvláště přijetím eura. Naše pověst je dobrá a důvěru myslím máme. Pokud se ptáte na to, jestli pomoc ze strany ostatních zemí byla trochu povýšená či dohlížitelská, tak ano, mohlo tam být pár takových příležitostí, ale v zásadě jsme ji uvítali. Francouzi nám třeba nabídli v zemích, kde nemáme zastupitelské úřady, své diplomaty.
HN: Co byste poradil české vládě, aby při přípravách nezanedbala?
Mám za to, že Česko je lépe vybaveno na předsednictví, má delší tradici, širší diplomatický aparát. Hlavním doporučením by asi bylo, aby vláda zůstala ve svých očekáváních realistická a zaměřila se na pár konkrétních témat.
