Jazzman, romantik, brilantní technik a podle odborníků geniální improvizátor. Při vystoupeních amerického klavíristy a skladatele Brada Mehldaua se potkává jazz s klasikou, pop se míjí s rockem, avšak vždy s osobitým rukopisem interpreta. Pověsti, která sedmatřicetiletého umělce předcházela, dostál v Praze již loni, kdy jeho koncert v Rudolfinu gradoval šesti přídavky.
Na stejné místo se vrací i letos, dnes zde vystoupí se svým triem.
Mehldau, který ke své hudbě píše i sociologicko-filozofické eseje, se mezi špičku oboru vyšvihl během relativně krátké doby deseti let. Proslul zejména originální kombinací dvou zdánlivě protichůdných postupů: intuitivní jazzové improvizace a pevných kontur klasiky. Mezi své oblíbence pianista řadí Franze Schuberta, Johannese Brahmse, Johna Coltranea či Milese Davise. Prolínáním jejich světů se pak Mehldau dobral ke tvaru náladotvorných klavírních meditací.
Floridský rodák ale pořádá výlety i do jiných vod. Loni například vydal písňové album na slova Rainera Marii Rilkeho, které nazpívala známá sopranistka Renée Flemingová.
Mehldau má pověst showmana, který své uhrančivé prstoklady prokládá živou komunikací s publikem. Do improvizací mimořádně zapojuje nejen pravou, ale i levou ruku, kterou zdaleka nehraje jen doprovod.
V Praze Mehldau vystoupí již potřetí. V roce 1998 v Paláci Akropolis totiž doprovázel nizozemskou zpěvačku Fleurine, která se posléze stala jeho manželkou.
