071025-07_Adrian_Cioroianu.jpgRumunsko a Bulharsko vstupovaly do Evropské unie za mnohem přísnějších podmínek než jakákoli země před nimi. Pokud nesplní kritéria daná Bruselem, mohou obě země přijít o evropské peníze. Hrozí jim ale například také to, že ostatní státy unie nebudou respektovat jejich soudní rozhodnutí. Evropská komise opakovaně poukazuje na přetrvávající problém s rozšířenou korupcí.

"Rumunsko bylo pro vstup připraveno lépe než Španělsko a Portugalsko v roce 1986," říká přesto v rozhovoru, který poskytl HN během návštěvy Prahy, rumunský ministr zahraničí Adrian Cioroianu.


HN: Za dva měsíce budete bilancovat rok členství v Evropské unii. Jaká bilance to bude?

Vstup do EU jsme považovali za dlouhodobý proces. Občanům jsme vysvětlovali, že nemají čekat, že přes noc dojde k obrovským změnám. Lidé tedy byli připraveni a jejich hodnocení vstupu je kladné. Druhá důležitá věc je, že už několik let zaznamenáváme hospodářský růst, v posledních letech téměř sedm procent. Třetí významný faktor je, že významný počet Rumunů už pracuje v Evropě. Ročně posílají do Rumunska čtyři až pět miliard eur. Někdy žertujeme, že právě tito lidé jsou nejvýznamnějšími investory v Rumunsku. Nechci ale říci, že všechno bylo v pořádku. Pro nás teď bude hlavním problémem, jak budeme umět využívat evropské fondy.


HN: Evropská komise nedávno varovala Rumunsko, že může přijít o zemědělské dotace v hodnotě 180 milionů eur, pokud nezlepší systém distribuce dotací. Co s tím budete dělat?

To je dnes hlavní úkol pro rumunskou vládu. Ministerstvo zemědělství pracuje na katalogizaci, zápisu pozemků do katastru nemovitostí. Potýkáme se s problémem, který má historické kořeny. V Rumunsku jsou totiž území, kde byly nemovitosti zapsány do katastru tak, jak je tomu zvykem v západní Evropě. Ale v jiných oblastech země tento zápis do knih neexistoval. Další věc je, že v Rumunsku, na rozdíl třeba od Polska, bylo zemědělství kolektivizované. V roce 1990 se pozemky vrátily původním vlastníkům a došlo k určitým nesrovnalostem. Ministerstvo zemědělství teď musí přesně zaměřit nemovitosti pomocí satelitní technologie.

Korupce? Taky problém...


HN: Pokud je toto největší problém, jsou i nějaké další? V červnu Evropská komise upozornila Rumunsko, stejně jako Bulharsko, že musí především s větším odhodláním bojovat proti korupci...

To je pravda. Je někdy těžké určit, který problém je ten největší. Dalším velkým úkolem je reforma justice. Bohužel, tato reforma přišla ve stejné době, kdy u nás nastaly určité politické konflikty. V letech 2005 - 2007 byla ministryní spravedlností žena, která byla velmi oceňována v Bruselu (Monica Macovei, pozn. red.). Nebyla ale dobře přizpůsobena politickému životu a v březnu skončila ve vládě.

Osobně si myslím, že řešením není, když bude ministrem spravedlnosti mimořádná osobnost. Lepší je, když bude fungovat systém. Brusel se nás ptá, proč se u nás neobjevily nějaké konkrétní příklady, ve kterých by figurovaly osoby, které byly nařčeny z korupce. Je ale potřeba nechat systém, aby fungoval, ne aby se do toho nějakým způsobem vměšovali politici.


HN: Byla ale tedy červnová kritika z Bruselu oprávněná, nebo ne?

Jsou to normální návrhy a doporučení. Ty zprávy o korupci nevyšly z Bruselu, ale z našich médií. Na druhé straně musí být Bruselu jasné, že vládní tým musí vytvořit potřebný rámec. A ne, aby požadoval po justici, aby vyřešila nějaké konkrétní případy. Ale ze strany Bruselu to byla správná připomínka. Každá další hodnotící zpráva také poukazovala na zlepšení v této oblasti. Současný ministr spravedlnosti (Tudor Chiuariu) vypracoval návrh, který prošel parlamentem, na vytvoření Národní agentury integrity. Musíme ale počkat, až tato agentura přinese nějaké výsledky. Jestliže se nedostaví, bude to jen instituce.

Omezení bereme s klidem


HN: Většina zemí v západní Evropě neotevřela po vstupu Rumunska do EU svůj pracovní trh. Jak moc to Rumunsku vadí?

Bereme to s velkým klidem. Chápeme země, jako je Velká Británie, že měly strach z velkého proudu rumunských dělníků. Ale nedošlo ani k rumunské, ani k bulharské invazi. Myslíme, že je otázkou času, kdy se režim uvolní a bude liberalizovaný v celé EU.

Je tu ale jeden paradox. V Rumunsku začíná být nedostatek pracovních sil. V západní části země je třeba značný počet Maďarů, kteří k nám přicházejí pracovat. Pomáhají nám zahraniční firmy, zejména italské, které otevírají závody v Rumunsku. Stává se, že zaměstnají rumunské občany, kteří jsou dnes v Itálii. Naberou je tam a převezou je zase zpět do Rumunska.


HN: Jak atraktivní je pro ty Rumuny, kteří chtějí cestovat za prací, Česká republika?

Myslím, že Česko bylo jednou z prvních destinací. Víme o Rumunech, kteří tu pracovali nebo pracují. Bohužel jsou tu ale určité problémy se sítěmi, které zprostředkovávají práci. Zaměstnanci jsou sem dovezeni "fantomovými", neexistujícími firmami. Měsíc nebo dva pracují a nedostanou žádné peníze. A pak se objeví na rumunském velvyslanectví a žádají o pomoc, aby se mohli vrátit domů. Zdůrazňuji, že nejde o české firmy. Jsou to firmy, které Rumunům říkají, že jim najdou práci v Evropské unii. Někteří ti lidé ani nevědí, že jsou v České republice. Jsou tu ale i úspěšné příklady. V Rumunsku máme několik velkých českých firem.

Schengen za čtyři roky


HN: Jaká je pozice rumunské vlády k rozšiřování Schengenského prostoru? Kdy by mohly podle vašich propočtů zmizet hranice mezi Rumunskem a dalšími členskými zeměmi?

V plánu je rok 2011. Myslím, že se to dá stihnout, my pro tu uděláme všechno. Když jsme začínali podnikat kroky ke vstupu do Evropské unie, tak také všechno vypadalo velice obtížně. Ještě před dvěma třemi lety si naši partneři nebyli jisti, zda budeme schopni vstoupit k 1. lednu 2007. Dnes nám říkají, že Rumunsko bylo pro vstup připraveno lépe než Španělsko a Portugalsko v roce 1986.


HN: Rumunsko je už vzhledem ke své velikosti významným regionálním hráčem. Má Bukurešť ambici stát se "advokátem" vstupu do EU pro další balkánské země, jako jsou Srbsko, Makedonie, Černá Hora nebo Chorvatsko?

Myslím, že je ku prospěchu nás všech ze střední a východní Evropy dodávat odvahu těmto zemím v jejich snaze o přiblížení EU. Rumunsko by si nechtělo uchvátit úlohu nějakého advokáta, ale chtělo by předat své zkušenosti. To zahrnuje nejen zmíněné země, ale i Moldavsko. Byli bychom rádi, kdybychom jim alespoň pomohli tím, že nebudou opakovat naše chyby. A myslíme, že je to naší povinností. Tak jako Česká republika v posledních dvou letech podporovala při vstupu Rumunsko, i my chceme teď podporovat ty, kteří jsou v našem sousedství. My jsme vlastně hranicí EU směrem k Černému moři. Z toho pro Rumunsko plyne mnoho odpovědnosti.