Martin Říman: Ukrajina - to není jen Kyjev

Neklidná a nedostatečně průhledná, současně přitažlivá a perspektivní. Jak tento rozpor Ukrajiny a její ekonomiky pomáhá našim podnikatelům řešit stát, respektive Ministerstvo průmyslu a obchodu, a jak chce podpořit vývoz, který vloni dosáhl téměř miliardy dolarů, jsme se zeptali ministra Martina Římana.

Exportér: V červnu přijalo vaše ministerstvo Exportní strategii vůči Ukrajině. Hovoří se v ní o nutnosti zkvalitnit služby státu a personálně posílit úřady. Co si pod tím představit?

Znamená to, že Ministerstvo průmyslu a obchodu chce ve spolupráci s dalšími resorty podporovat zájmy českých firem na ukrajinském trhu. Jsme si ale vědomi toho, že pokud chceme zlepšit služby státu pro vývozce a investory, a to nejen na Ukrajině, musíme udržovat trvalý kontakt s podnikatelskou veřejností. Abychom mohli podnikatelům účinně pomáhat, musíme znát jejich názory na asistenci ze strany státu. Chceme od nich slyšet, jaké informace z teritoria jsou pro ně užitečné a jaké překážky jim brání v rozvoji aktivit.

I z tohoto důvodu vnímáme jako důležitou těsnou spolupráci s profesními organizacemi a svazy. Považujeme za samozřejmé a žádoucí, aby se signály a názory podnikatelské veřejnosti odrážely v podpoře a nabídce konkrétních aktivit, a aby se o nich jednalo na česko-ukrajinské Smíšené komisi pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci.

Pokud jde o personální posílení úřadů, stávající obchodní zastoupení ČR na Ukrajině rozhodně nemůžeme považovat za dostačující. Obchodně ekonomický úsek v Kyjevě disponuje jediným zaměstnancem, stejně jako místní kancelář CzechTrade. Generální konzulát ve Lvově se zabývá pouze konzulární agendou. Proto považujeme za významné nedávné zahájení činnosti generálního konzulátu v Doněcku, které pokryje ekonomicky perspektivní oblasti jihovýchodní Ukrajiny. Pro tento úřad se počítá s pozicí ekonomického konzula.

Exportér: Jak hodnotíte stav podnikatelského a investičního prostředí na Ukrajině? Kde jsou podle vás jeho slabiny a kde se naopak mění ku prospěchu zahraničních firem?

Ukrajina je zemí, která stále prochází transformační fází z centrálně řízené ekonomiky na ekonomiku tržní. A slabiny? Jsou to nedokonalá legislativa, netransparentní privatizace.

Předpokladem stabilního podnikatelského prostředí je však stabilní politická situace. Proto přeji Ukrajině vládu se silným mandátem pro realizaci potřebných změn.

Je zřejmé, že Ukrajina je zemí obrovských příležitostí s výrazným potenciálem ekonomického růstu, která již několik let zřetelně deklaruje a prosazuje evropské směřování a aspiruje na vstup do globálních struktur včetně WTO. V souvislosti s tím přijala závazky, které podnikatelské a investiční prostředí zlepší. Proces transformace je však zdlouhavý, prochází dílčími zvraty, důležité ale je, že pokračuje. Je to téměř padesátimilionový a přitom dosud nenasycený trh. A navíc naše podniky zde mají náskok před konkurencí díky dlouholetým výborným vztahům. Jedná se o výzvu, a, chcete-li, velkou šanci, kterou by bylo škoda nevyužít.

Exportér: Zmínil jste jistou výhodu našich firem. Jaká je podle vás jejich pozice na ukrajinském trhu a jak jim zde stát pomáhá budovat pozice?

Česká republika má s Ukrajinou velmi dobré vztahy a Ukrajina je jedním z našich tradičních obchodních partnerů. Naše výrobky zde mají výborný zvuk a tradici. Významná část strojního vybavení podniků, dopravní prostředky a další výrobky pocházejí právě z ČR nebo bývalého Československa. Ale nemluvme jen o historii. I dnes dokáže řada podnikatelů využít příležitostí. Ostatně dokládají to čísla o exportu, který roste v posledních letech o desítky procent ročně.

MPO to samozřejmě vnímá a snaží se příznivý trend podpořit. Probíhají četná setkání na bilaterální úrovni a ČR rovněž aktivně podporuje vstup Ukrajiny do WTO a její proevropskou orientaci. Ministerstvo bude také při implementaci Akčního plánu EU-Ukrajina rozvíjet spolupráci v energetice. Konkrétně jde o snížení spotřeby palivo-energetických zdrojů u bytové výstavby a městského hospodaření nebo o prodloužení životnosti jaderných elektráren. Budeme pomáhat i při adaptaci ukrajinské legislativy v jaderné sféře na evropské postupy.

Exportér: Vzhledem k politické situaci vystupuje do popředí nutnost akcentovat spolupráci s regiony. O její potřebě se zmiňuje i Strategie MPO. Jak ministerstvo otevírá dveře firmám v jednotlivých oblastech Ukrajiny?

Ukrajina, to není jen Kyjev a centrální vláda. Skládá se z několika regionálních celků, které mají svá specifika a vzájemně se liší. Zaměřit se při pronikání na ukrajinský trh pouze na Kyjev je tedy krátkozraké. Mezi důležitá správní centra patří zejména Doněck, Oděsa, Charkov a Dněpropetrovsk. Při pohledu na mapu Ukrajiny platí, že centrum, východ a jih Ukrajiny jsou považovány za průmyslové a bohaté, zatímco západ země za převážně zemědělský a chudší. I proto se v rámci Strategie zaměřujeme především na oblasti průmyslově rozvinuté, kde je předpoklad pro uplatnění důlního a strojírenského zařízení české výroby. Jsou to hlavně oblasti Doněcká, Dněpropetrovská, Autonomní republika Krym, případně další. Do těchto vytipovaných oblastí by v budoucnu měly častěji mířit podnikatelské mise a oficiální návštěvy.

Exportér: Můžete konkrétněji rozvést aktivity ministerstva?

Letos MPO na Ukrajině zorganizovalo a finančně podpořilo účast českých firem na dvou veletrzích. V březnu to byl Mezinárodní veletrh obráběcích strojů METALWORKING, kterého se naše strojírenské firmy účastní tradičně. O měsíc později se ČR prezentovalo na Mezinárodním elektrotechnickém veletrhu ELCOM. Plánujeme také spolu s generálním konzulátem ČR v Doněcku a s Komorou pro hospodářské styky se zeměmi SNS na přelomu listopadu a prosince první podnikatelskou misi do Doněcka. Půjde především o firmy se specializací na energetiku a důlní techniku.

Na příští rok chystáme 2. zasedání česko-ukrajinské Smíšené komise, které by mělo spolupráci přinést impulzy. Předpokládá se i oficiální účast ČR na některém z významných ukrajinských veletrhů, a to v souladu s novou Koncepcí prezentace ČR na mezinárodních veletrzích a výstavách. Ta klade větší důraz na zkvalitnění doprovodných služeb státu vystavovatelům.