Vzdělávání je prioritou této vlády. Přesto jsou ve státním rozpočtu nejvíce navýšeny peníze na stavbu dálnic a železnic, zatímco rozpočet školství stagnuje. Je to záhada? Není! Je to jednoduché.

Za peníze investované do dálnic a železnic vznikne něco konkrétního, ministr dopravy předložil seznam obchvatů, koridorů a úseků dálnic, které budou postaveny. Školství naopak nepředložilo nic, a to ani vzdáleně podobného. Jediné, co snad veřejnost zaslechne, je, že platy ve školství jsou nízké, a případně, že probíhá reforma, kterou učitelé dělají vlastně zadarmo. Na to však ekonomové ve vládě stěží přispějí. Asi by se smáli, kdyby ministr dopravy požadoval navýšení rozpočtu ve svém resortu proto, aby zvýšil platy železničářům či stavitelům dálnic.

Nikdo ve vládě snad nepochybuje o tom, že vzdělání je důležité, že investice do vzdělávání mají vysokou, ba nejvyšší návratnost a že nadání a schopnosti lidí jsou vlastně to jediné, co naše země má, když nám nerostné bohatství chybí.

Na jasný plán peníze byly


Na druhou stranu nemá smysl dávat peníze do školství, aniž by bylo jasné, co za ně dostaneme. Zkušenost potvrzuje, že když školství přišlo s konkrétním záměrem, peníze se našly. Internet do škol sice skončil fiaskem, ale vláda tehdy uvolnila několik miliard. Nebo počet míst na vysokých školách, který se za posledních pět let zvýšil téměř na dvojnásobek, což by bez navýšení rozpočtu jistě nebylo možné.

Dálnice mají přednost prostě proto, že ve školství a vzdělávání chybí vize, nejsou jasné cíle, natož konkrétní plány. Kdo si dá tu práci a prostuduje si Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (to je jeden z těch, který přivedl ministryni Kuchtovou k rezignaci), jen těžko bude hledat v tomto programu nějakou jasnou myšlenku či cíl.

Jde o nesourodou sbírku projektů a záměrů, které jsou zcela obecné, a pokud jsou konkrétní, spojuje je jen snaha vyzískat z unijního rozpočtu co nejvíce peněz na práce, které se již dělají nebo se budou muset udělat tak jako tak. Tento bezcílný program ovšem vznikl a byl schválen ještě za ministrování paní Buzkové a následující ministryně s tím mohly udělat už jen málo.

Ministra vybrat podle vize


Úkolem nového ministra či ministryně školství není jen zachránit peníze z Evropské unie. Důležitější je, aby měl vizi a dokázal předložit jasný program a konkrétní plán. A pak uměl tento plán realizovat! Podle toho by se měl nový ministr vybírat.

Bez jasného programu se nám může stát, že peníze z unie sice získáme, ale buď vůbec nebudeme vědět, co s nimi, nebo je rozmělníme v podružnostech. A co více - bez vize zůstane vzdělávání coby priorita české vlády stále jen na papíře a peníze půjdou na dálnice.

Autor je ředitelem společnosti www.scio.cz, s.r.o.