Snížení schodků veřejných financí je podle nejsilnější odborové organizace ČMKOS jen rétorický cíl, který má zastřít další zhoršování situace převážné většiny zaměstnanců.

Odboráři potvrdili, že dopady reformy promítnou do požadavků na růst platů. Při kolektivním vyjednávání mezd na příští rok nejspíš budou požadovat jejich zvýšení nejméně o sedm či osm procent.

"Reforma veřejných financí a na ní postavený rozpočet pro příští rok nepříznivě dopadne především na lidi s nižšími příjmy, na rodiny s dětmi a důchodce. Odbory jsou - pokud budou lidé chtít - připraveny pořádat protestní akce," prohlásil včera šéf centrály, sociálnědemokratický senátor Milan Štěch.

Podle nejnovějšího výzkumu agentury STEM je s tím, že zákonodárci schválili vládní finanční reformu, spokojena pouze třetina obyvatel země. Jen šest procent z této části populace pak souhlasí se změnami jednoznačně. Navíc - podle výzkumu agentury Factum Invenio - se víc než polovina lidí domnívá, že reforma ke zlepšení stavu veřejných rozpočtů vůbec nepovede.

Štěch tvrdí, že poté, co vláda ve středu schválila návrh státního rozpočtu na příští rok, se v plném rozsahu potvrdily obavy odborářů o dopadech reformy na zaměstnance. Jednou z největších odborářských výhrad je fakt, že platy zaměstnanců ve státních a veřejných službách v příštím roce mají růst jen o 1,5 procenta.

"Mzdy se mohou více zvýšit jen tehdy, pokud do roku 2010 zanikne na devět tisíc pracovních míst. S tím rozhodně nesouhlasíme," uvedl Štěch. Odboráři požadovali zvýšení platů nejméně o šest procent.

Vláda ve středu potvrdila, že objem mezd vyplácených ve státní a veřejné sféře se zvýší o 1,5 procenta. To znamená, že rychlejším tempem mohou růst mzdy úředníků a dalších zaměstnanců státu jen tam, kde se sníží jejich počet. Výjimkou budou jen ti lidé, kteří na ministerstvech zajišťují takzvanou technickou asistenci k evropským fondům. Jejich platy mohou růst rychleji a budou také podstatně vyšší. Pětaosmdesát procent každé mzdy totiž platí Evropská unie, a jen patnácti procenty na ni přispívá český stát. Více vydělají i ti zaměstnanci státu, kteří připravují české předsednictví v EU.

Odborářům také vadí, že lidé mají od nového roku platit poplatky za návštěvu u lékaře nebo pobyt v nemocnici. Ostře kritizují i zvýšení pětiprocentní sazby daně z přidané hodnoty na devět procent. Toto opatření podle nich podraží potraviny a léky, což nejcitelněji postihne právě rodiny s dětmi a seniory.

Českomoravská komora odborových svazů nesouhlasí ani s krácením sociálních výdajů a vadí jí, že v prvních třech dnech nemoci lidé nebudou pobírat nemocenské dávky.

Štěch označil reformní kroky vlády za "antirodinnou politiku".

"A zrušení nemocenské v prvních třech dnech nemoci se nedá nazvat jinak než kolektivní trest," konstatoval odborářský šéf.

Štěch tvrdí, že státní pokladna v příštím roce vybere na nemocenském pojištění zhruba 46 miliard korun, do dávek nemocenské však poputuje pouze 29 miliard. Zbytek chce podle něj vláda použít na jiné účely. Na jaké ale, neuvedl.