KNIHA
Michaela Klevisová: Kroky vraha
/Vydavatelství: Motto/
Knižní prvotina publicistky Michaely Klevisové je navzdory nenápadnému názvu poctivým detektivním románem se silnou dostředivou silou. Je to typ napínavého čtení, kvůli kterému se zapomíná vystoupit na správné tramvajové zastávce. V románu nechybí tajemná minulost, předivo vztahů a postav, ani klasické, spíš civilní než akční vyšetřování dvou vražd.
Klevisová vytváří obraz jedné vilové čtvrti na okraji Prahy. Zpočátku není napínavé ani tak vyšetřování, jako líčení peripetií velmi plasticky vykreslených hrdinů.
Šestnáctiletá Veronika, která trpí nevšímavostí svých rodičů, objeví v lesíku mrtvou mladou ženu. Ta se nápadně podobá dceři Veroničiny sousedky, samotářské novinářky Julie. Vražda se stala tu noc, co se někdo pokusil na Juliině zahradě chytit do pasti jednu z mnoha jejích koček. Julie je navíc nejspíš poslední, kdo se zavražděnou mluvil...
Kroky vraha čtenáře zavedou také do prostředí aukcí a sběratelského světa. Autorka má až starosvětsky všímavý vztah k detailům, což je pro poctivou detektivku klasického střihu nezbytné. Detailně popisuje i myšlenky a pocity ženských hrdinek, takže čtenář prožívá při druhé vraždě, k níž dojde až uprostřed knihy, silný pocit ztráty. Zemře totiž jedna z nejsympatičtějších postav. Lišácký způsob, jak si zajistit osobní zaujetí čtenáře!
Magdalena Čechlovská
VÝSTAVA
Světová operní pěvkyně Jarmila Novotná
/Foyer Národního divadla v Praze, do 3. 1./
Sté výročí narození jedné z nejvýznamnějších českých sopranistek 20. století připomíná v historické budově Národního divadla v Praze fotografická výstava nazvaná Světová operní pěvkyně Jarmila Novotná (1907 - 1994).
Jarmila Novotná prokázala talent nejen na scéně Národního divadla, ale především v zahraničí, kde působila od svých dvaceti let. Zpívala v milánské La Scale, ve Vídeňské státní opeře, na festivalu v Salcburku a vystupovala i v newyorské Metropolitní opeře. Do Prahy se vracela, ale z politických důvodů se trvale usadila v USA.
Vzácné dobové fotografie z jejích operních, operetních i filmových rolí pocházejí z archivu Národního divadla a ze soukromých fondů Ludmily Matrtajové, dlouholeté obdivovatelky a zakladatelky Společnosti Jarmily Novotné.
"Od příbuzných pěvkyně jsem získala také dokumenty její činnosti, filmové a divadelní smlouvy," říká Ludmila Matrtajová, která s pěvkyní udržovala kontakty i během jejího působení v zahraničí.
Výstava koncipovaná Josefínou Panenkovou nabízí průřez rolí z dvacátých až čtyřicátých let, které ztvárnila Jarmila Novotná v pražském Národním divadle a na předních operních světových scénách. Pěvkyně je na nich zachycena v divadelních kostýmech.
Kompletními informacemi s datem představení a jmény významných režisérů a dirigentů jsou vybaveny jen některé fotografie. U velké většiny chybí dokonce jejich autoři, mezi zmíněnými fotografy figurují například Josef Heinrich a Clarence Sinclair Bull.
Divadelní účinek vyobrazených rolí, kolorit doby a vzpomínky umělkyně přibližují sugestivní citace z její autobiografie Byla jsem šťastná. Fotografie doprovázejí také výňatky z recenzí, které si Jarmila Novotná sama vybrala pro svou knihu. Přirozeně jde jen o pozitivní recenze, což se u podobné výstavy očekává.
Markéta Jůzová
