Odvolat předsedu pražské židovské obce Tomáše Jelínka chtějí někteří její členové. "Pokud se ukáže, že jedinou možností nápravy poměrů v obci jsou předčasné volby, navrhneme je," píše se v prohlášení, které podepsalo padesát signatářů.
Jelínek se odvolání neobává: "Museli by získat dvě stě podpisů na svolání mimořádného shromáždění obce, a to se jim nepodaří."
Prohlášení podepsali také šéfredaktor měsíčníku Roš Chodeš Jiří Daníček, filozof Tomáš Kulka, spisovatelka Vida Neuwirthová, ředitel Památníku Terezín Jan Munk a ředitel pražského židovského muzea Leo Pavlát.
Chtějí založit uvnitř pražské židovské komunity názorovou platformu "Obec pro všechny". Jejím smyslem nemá být odvolání Jelínka, ale snaha podávat nezbytné informace těm, kteří se chtějí podílet na řešení vážné situace.
Ředitelka a rabín
Spory nastaly koncem června, kdy obecní reprezentace odvolala na návrh předsedy Jelínka z funkce pražského rabína Karola Sidona a ředitelku Lauderovy školy Kateřinu Dejmalovou.
Důvodem měly být v případě Sidona nesrovnalosti v inventáři. "Čekali jsme třeba půl roku na to, než ho pan rabín vůbec sepsal. Také se nevěnuje pastýřské práci," tvrdí Jelínek. Rabín se záhy po odvolání tvrdě ohradil s tím, že šlo o mocenský boj, kdy skupina lidí kolem Jelínka chtěla posílit kontrolu nad prosperující a finančně nezávislou obcí.
Sidonova pozice se pak posílila, když ho Rada Federace židovských obcí potvrdila ve funkci vrchního zemského rabína. To učinil i rabínský soud v Izraeli, který mu zároveň svěřil funkci prezidenta pražských rabínů - stal se tedy nadřízeným rabína Manise Barashe, kterého do čela náboženského života v Praze prosazoval Jelínek.
Sidon platformu vítá: "Teď je řada na obci, aby se s těmi událostmi nějak srovnala."
Ředitelku Dejmalovou reprezentace pražské obce odvolala, protože nevěnovala dostatečnou pozornost židovské výchově a příliš experimentovala. Dejmalová to popírá: "Prosazovala jsem nové metody učení, ale držely se mantinelů z Bílé knihy ministerstva školství." Na židovskou výchovu měla dva učitele s praxí v Izraeli.
Jelínek na jejím odvolání trvá. "Byla mluvčím stávkového výboru, když učitelé protestovali proti vedení školy před dvěma lety, takový člověk nemůže vést školu," míní předseda.
Za ředitelku se postavili učitelé, kteří vesměs podali výpověď. Z obavy, že škola ztratí kvalitu, začali rodiče odhlašovat žáky. Podle Dejmalové může škola fungovat dál, pokud noví učitelé budou ochotní něco dělat. Pochybuje však, že se obnoví entuziasmus, který spojoval dřívější pedagogy a rodiče.
Jelínkovi zájem tisku vadí. "Jsem z toho strašně smutný. Mediální kritiky nemohou ničemu prospět a obec jen poškozují," říká. Podle něho není neobvyklé, že se lidé v obci neshodnou: "Hádáme se už 1000 let. Když má obec demokratické základy, problémy ji přece mohou posílit.
On sám se domnívá, že za kritikou stojí skupina lidí, spojena přátelstvím z 80. let. Tito lidé v čele se Sidonem ustrnuli na zavedené praxi. On sám se snaží, aby se obec více otevřela novým směrům. Proto jednak doporučuje spolupráci s nevěřícími Židy, jednak podporuje ortodoxního rabína Barashe.
Příchod mladých mužů
O problémech s generační výměnou hovoří i bývalá ředitelka Dejmalová. Šestatřicetiletého Jelínka řadí mezi mladé muže, kteří se dnes bez skrupulí derou o moc: "Vyrostli v prostředí bez morálních hranic, a tak nemají zábrany," hodnotí Dejmalová styl, jakým Jelínek posiluje svou moc v obci.
S tím, že jde hlavně o styl chování, souhlasí také ředitel pražského židovského muzea Pavlát: "Spor na židovské obci se nevede o program, nevím o nikom z členů reprezentace či jejích kandidátů, kdo by nechtěl obec rozšířit, vybudovat nové sociální zařízení pečující o ty, kteří přežili šoa, a těšit se z kvalitní školy. Spor se nevede o cíle, ale o to, jak vize naplnit." Způsoby ředitele Jelínka jsou podle Pavláta nešťastné: "V červnu jsme zažili, že určujícím tónem jeho jednání byla útočná konfrontace."
Pokud se platformě "Obec pro všechny" nepodaří získat dost podpisů na mimořádné shromáždění členů, svolá prý shromáždění sám Jelínek, který prý chce členům složit účty.
Jelínek se odvolání neobává: "Museli by získat dvě stě podpisů na svolání mimořádného shromáždění obce, a to se jim nepodaří."
Prohlášení podepsali také šéfredaktor měsíčníku Roš Chodeš Jiří Daníček, filozof Tomáš Kulka, spisovatelka Vida Neuwirthová, ředitel Památníku Terezín Jan Munk a ředitel pražského židovského muzea Leo Pavlát.
Chtějí založit uvnitř pražské židovské komunity názorovou platformu "Obec pro všechny". Jejím smyslem nemá být odvolání Jelínka, ale snaha podávat nezbytné informace těm, kteří se chtějí podílet na řešení vážné situace.
Ředitelka a rabín
Spory nastaly koncem června, kdy obecní reprezentace odvolala na návrh předsedy Jelínka z funkce pražského rabína Karola Sidona a ředitelku Lauderovy školy Kateřinu Dejmalovou.
Důvodem měly být v případě Sidona nesrovnalosti v inventáři. "Čekali jsme třeba půl roku na to, než ho pan rabín vůbec sepsal. Také se nevěnuje pastýřské práci," tvrdí Jelínek. Rabín se záhy po odvolání tvrdě ohradil s tím, že šlo o mocenský boj, kdy skupina lidí kolem Jelínka chtěla posílit kontrolu nad prosperující a finančně nezávislou obcí.
Sidonova pozice se pak posílila, když ho Rada Federace židovských obcí potvrdila ve funkci vrchního zemského rabína. To učinil i rabínský soud v Izraeli, který mu zároveň svěřil funkci prezidenta pražských rabínů - stal se tedy nadřízeným rabína Manise Barashe, kterého do čela náboženského života v Praze prosazoval Jelínek.
Sidon platformu vítá: "Teď je řada na obci, aby se s těmi událostmi nějak srovnala."
Ředitelku Dejmalovou reprezentace pražské obce odvolala, protože nevěnovala dostatečnou pozornost židovské výchově a příliš experimentovala. Dejmalová to popírá: "Prosazovala jsem nové metody učení, ale držely se mantinelů z Bílé knihy ministerstva školství." Na židovskou výchovu měla dva učitele s praxí v Izraeli.
Jelínek na jejím odvolání trvá. "Byla mluvčím stávkového výboru, když učitelé protestovali proti vedení školy před dvěma lety, takový člověk nemůže vést školu," míní předseda.
Za ředitelku se postavili učitelé, kteří vesměs podali výpověď. Z obavy, že škola ztratí kvalitu, začali rodiče odhlašovat žáky. Podle Dejmalové může škola fungovat dál, pokud noví učitelé budou ochotní něco dělat. Pochybuje však, že se obnoví entuziasmus, který spojoval dřívější pedagogy a rodiče.
Jelínkovi zájem tisku vadí. "Jsem z toho strašně smutný. Mediální kritiky nemohou ničemu prospět a obec jen poškozují," říká. Podle něho není neobvyklé, že se lidé v obci neshodnou: "Hádáme se už 1000 let. Když má obec demokratické základy, problémy ji přece mohou posílit.
On sám se domnívá, že za kritikou stojí skupina lidí, spojena přátelstvím z 80. let. Tito lidé v čele se Sidonem ustrnuli na zavedené praxi. On sám se snaží, aby se obec více otevřela novým směrům. Proto jednak doporučuje spolupráci s nevěřícími Židy, jednak podporuje ortodoxního rabína Barashe.
Příchod mladých mužů
O problémech s generační výměnou hovoří i bývalá ředitelka Dejmalová. Šestatřicetiletého Jelínka řadí mezi mladé muže, kteří se dnes bez skrupulí derou o moc: "Vyrostli v prostředí bez morálních hranic, a tak nemají zábrany," hodnotí Dejmalová styl, jakým Jelínek posiluje svou moc v obci.
S tím, že jde hlavně o styl chování, souhlasí také ředitel pražského židovského muzea Pavlát: "Spor na židovské obci se nevede o program, nevím o nikom z členů reprezentace či jejích kandidátů, kdo by nechtěl obec rozšířit, vybudovat nové sociální zařízení pečující o ty, kteří přežili šoa, a těšit se z kvalitní školy. Spor se nevede o cíle, ale o to, jak vize naplnit." Způsoby ředitele Jelínka jsou podle Pavláta nešťastné: "V červnu jsme zažili, že určujícím tónem jeho jednání byla útočná konfrontace."
Pokud se platformě "Obec pro všechny" nepodaří získat dost podpisů na mimořádné shromáždění členů, svolá prý shromáždění sám Jelínek, který prý chce členům složit účty.
