/Od naší zvláštní zpravodajky/

Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie si o víkendu po letní pauze proklepli křehkou shodu na vznikající unijní smlouvě. Češi zatím v jednáních nepatří k výraznějším "troublemakerům", potřebují hlavně vědět, jak jim nová unijní smlouva může zkřížit plány s premiérou v předsednickém křesle EU v prvním pololetí 2009.

Smlouva jako tsunami


Ministr zahraniční Karel Schwarzenberg do portugalské Viany do Castelo odjel s několika organizačními otazníky. "Musí být jasné, jaké budou scénáře, pokud se nepodaří ratifikovat smlouvu do konce roku 2008," řekl ministr po prvním dni jednání. Česko by totiž v čele unie buď mohlo téma nové unijní smlouvy "zdědit" jako nedotažené, nebo by do jeho předsednictví mohla zasáhnout jako tzv. tsunami agenda. A to v případě že by se opakoval dramatický scénář z doby před dvěma lety, kdy předchůdkyni nynější reformní smlouvy, evropskou ústavu, v referendu smetli Francouzi a Nizozemci.

Zatím se v tomto ohledu jako nejrizikovější jeví Britové, nevyzpytatelní jsou kvůli domácí politice tradičně Poláci. V říjnu Polsko čekají předčasné volby, a tak není jasné, jak horkým se téma může stát v předvolební kampani. Podle odborníků se ale ratifikační proces může zadrhnout téměř kdekoli.

"Když se podepisovala ústava, nečekalo se, že to bude Francie a Nizozemsko, kdo ji odmítne. Rok je v evropské politice dlouhá doba, záleží i na vnitropolitické situaci," říká Ivo Šlosarčík z Institutu pro evropskou politiku Europeum.

Pro Česko a jeho předsednictví by ale mohlo být paradoxně špatnou zprávou i to, že by příběh evropské smlouvy na druhý pokus skončil happy-endem, tedy že by se ji podle plánu podařilo ratifikovat ve všech členských zemích do konce roku 2008.

Raději bez smlouvy?


Smlouva totiž mění význam předsednictví EU, oslabuje ho. Reformní smlouva zavádí nové funkce, "prezidenta" unie a "ministra zahraniční", které podle starých osnov vykonává právě předsednická země.

"Nejedná se ani tak o politickou moc. Jde o to, že jsme země, která byla dlouho skrytá za železnou oponou, máme na viditelnosti a vlivu co dohánět. Přišli bychom o příležitost se tady představit, co všechno jsme schopní udělat," říká ministr Schwarzenberg.

Česká diplomacie tak ani rok a půl před převzetím šéfovského křesla EU nemá jasno, podle kterého z nastíněným scénářů se bude předsednictví řídit.

Podle Šlosarčíka je ale nejpravděpodobnější, že v případě, že by se reformu podařilo ratifikovat, jelo by Česko částečně ještě podle starých pravidel.

"Ty institucionální novinky nebudou pravděpodobně nabíhat hned. Spíš se ke smlouvě připojí klauzule, která bude říkat, že nové funkce budou spojené například s výsledky voleb do Evropského parlamentu, které se konají v červnu 2009," říká Šlosarčík.

Víkendový summit ministrů zahraničí žádné konkrétní odpovědi nepřinesl, konečné znění smlouvy by mělo být známo příští měsíc, kdy by ji měly posvětit v Lisabonu hlavy států všech členských zemí.