Praha, 24. 6. 2004
Hotovostní platby jsou českými středními a zejména malými podnikateli používány nepoměrně více než podnikateli z ostatních členských států EU, kde je forma bezhotovostního styku součástí běžné obchodní praxe středních i malých podnikatelů. Přestože právo EU výslovně nestanoví, že členské státy mají povinnost upravit oblast hotovostních plateb, resp. omezit jejich rozsah stanovením určitého finančního limitu, přijala Česká republika 13. dubna 2004 zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti (dále jen "zákon").
Důvodová zpráva k zákonu, který nabude účinnosti 1. července 2004, uvádí jako účel jeho přijetí především omezení daňových úniků, racionalizaci a optimalizaci peněžního hotovostního oběhu, zvýšení bezpečnosti zúčastněných subjektů a v neposlední řadě i působení proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Očekávaným důsledkem zákona by tedy mělo být zmenšení zóny tzv. šedé ekonomiky a v té souvislosti i předpokládaný vyšší výnos daní.

Hotovostní platbou je také úhrada zlatem
Obecně můžeme konstatovat, že zákon bezpochyby výrazně ovlivní dosavadní platební zvyky českých podnikatelů. Hraniční částkou, při jejímž překročení nastupuje povinnost provést bezhotovostní převod, je 15 tisíc eur. Pro přepočet českých korun či jakékoli jiné cizí měny na eura se přitom použije směnný kurs devizového trhu vyhlášený ČNB a platný ke dni provedení platby. Výše uvedený finanční limit zahrnuje všechny platby provedené mezi stejnými osobami v průběhu jednoho kalendářního dne, a to bez ohledu na počet těchto transakcí či jejich měnu. Za hotovostní platbu je přitom považována i platba vysoce hodnotnými komoditami, jako jsou například drahé kovy nebo drahé kameny. Naopak za platbu se nepovažuje vklad hotovostních peněžních prostředků na vlastní nebo i cizí účet vedený u peněžního ústavu ani výběr takových prostředků.
Při překročení finančního limitu 15 tisíc eur je třeba uskutečňovat platby bezhotovostním způsobem, pokud jsou tyto platby prováděny mezi osobami, které mají trvalý pobyt, místo pobytu nebo sídlo na území České republiky, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území Česka. Změny se týkají také platebního styku mezi osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území Česka, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území České republiky ve prospěch osob, jejichž místo pobytu nebo sídlo je v zahraničí.

U bezhotovostních mohou být výjimky
Povinnost provádět při dosažení finančního limitu bezhotovostní platby není bez výjimek. Zákon určuje, které platby je možné provést v hotovosti i v případě, že jejich hodnota překračuje limit 15 tisíc eur. Jde zejména o platby daní, cel, poplatků, platby vyplývající z pracovněprávních vztahů, platby důchodů z důchodového pojištění včetně jednorázových doplatků a výplat náhrad z penzijních fondů, platby určené k úschově peněz notářem nebo platby pojistného a výplat pojistného plnění ze soukromého pojištění.

Kdo bude kontrolovat a jaké mohou být sankce
Kontrolu plnění a dodržování povinnosti provádět bezhotovostní platby mají provádět orgány finanční a celní správy. Sankcí za porušení povinnosti provést platbu bezhotovostně je pokuta, jejíž výše se pohybuje od 10 tisíc až do pěti miliónů korun, uložená v závislosti na závažnosti a následcích porušení povinnosti. Pod hrozbou sankce se ocitají jak poskytovatel platby, to je ten, kdo uhrazuje určitý závazek, tak i příjemce platby, pokud musel vědět, že uskutečněním platby došlo k porušení zákona.
Zákon však pamatuje i na smlouvy uzavřené před jeho účinností, z nichž vyplývá povinnost splnit závazek platbou v hotovosti a tato hotovost přesahuje stanovený limit 15 tisíc eur. Tyto závazky mohou být splněny ve sjednané hotovostní formě do jednoho roku od účinnosti zákona, to je do 1. července 2005.
Zákonem stanovené omezení plateb jistě nepotěší celou řadu podnikatelů, kteří doposud z čistě obchodních důvodů a bez postranních úmyslů upřednostňovali bezhotovostní způsob platby. Zda zákon opravdu splní svůj předpokládaný účel, ukáže až jeho aplikace v praxi.
Autorka je z kanceláře Ambruz & Dark, advokáti

040624-22 ()